Česká investiční skupina Miton, která pomáhala stavět známé služby českého internetu jako Slevomat, Rohlík nebo Heureka, vyčleňuje desítky milionů korun do fondu s názvem Psychonauts. Ten se bude zaměřovat na projekty z oblasti duševního zdraví a na starosti jej z partnerů skupiny bude mít Václav Štrupl.

Konkrétně se Miton v rámci Psychonauts bude dívat na psychedelika a rozšířené stavy vědomí, dostupnější péči či využití technologií pro rozvoj nových léčebných postupů. Skupina už dříve investovala například do startupu Wavepaths, který zprostředkovává hloubkovou relaxaci a léčení díky počítačem generované hudbě, která je navíc přizpůsobená konkrétnímu posluchači.

Na začátku letošního roku jablonecká parta pomohla otevřít i Psyon, první psychedelickou kliniku v Česku. Novinkou je třetí investice z této oblasti, a to do startupu terap.io, který zprostředkovává psychoterapii online.

Miton projekty z této oblasti nevyhodnocuje standardní investiční optikou ani nemá daný investiční horizont. Štrupl ovšem připomíná, že je stále žádoucí, aby se projekt v určitý moment finančně alespoň uživil. „Stále jde o investování, ale můžeme si dovolit delší časový horizont. Jindy je to třeba spíše o podpoře výzkumu jako v případě Psyonu,“ přibližuje investor, který založil a vedl společnost Bonami.

Vydání Forbesu Osobnost roku 2024

Štrupl dále tvrdí, že ačkoli se v západní společnosti máme po materiální stránce čím dál lépe, na úrovni jednotlivce nám dobře není, což ostatně dobře ilustrují i čísla. Podle zprávy Lancet Commission, na níž se podílelo 28 expertů z oblasti psychiatrie či neurovědy, se jistá forma duševní poruchy ročně dotkne téměř dvou miliard lidí a ve všech zemích světa panuje vzestupná tendence.

Méně znepokujující není ani další aspekt – Lancet Commission odhaduje, že tento znepokojivý trend přijde do roku 2030 světovou ekonomiku na 16 bilionů dolarů, a to zejména v kontextu s klesající produktivitou.

„To, jak se cítíme, předurčuje způsob, jakým žijeme, jaké vytváříme vztahy, jak se chováme ke svému okolí a životnímu prostředí. Duševní zdraví je totiž bez přehánění pro budoucnost lidstva zcela určující,“ uzavírá Štrupl.