Rusko hodlá zvýšit export plynu do Číny a Moskva je také připravena pomoci čínským firmám nahradit západní společnosti, které opustily ruský trh kvůli ruskému konfliktu s Ukrajinou. Prohlásil to 21. března podle tiskových agentur prezident Vladimir Putin poté, co v Moskvě druhým dnem jednal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Po jednání v užším formátu rozhovory pokračují za účasti dalších členů obou delegací.
Moskva už několik let usiluje o zvýšení dodávek plynu do Číny. Jeho vývoz do západních zemí prudce klesl po loňské ruské invazi na Ukrajinu, po které Západ uvalil na Rusko sérii obchodních i diplomatických sankcí.
Rusko podle Putina může odpovědět na čínskou rostoucí poptávku po energiích. Již nyní je podle jeho slov pro Čínu strategickým dodavatel ropy, zemního plynu, včetně zkapalněného plynu, uhlí a elektřiny.
Ruský vývoz plynu do Číny je stále jen zlomkem rekordních 177 miliard metrů krychlových, které Rusko dodalo do Evropy v letech 2018–2019, poznamenala agentura Reuters. Od začátku ruské války proti Ukrajině loni v únoru se objemy vývozu ruského plynu do Evropy zmenšily a v roce 2022 činily asi 62 miliard metrů krychlových, dodala.
„Celkový objem dodávek plynu (do Číny) do roku 2030 bude nejméně 98 miliard metrů krychlových plus 100 milionů tun zkapalněného zemního plynu,“ řekl 21. března Putin.
Loni dosáhly dodávky suroviny plynovodem Síla Sibiře z ruského Dálného východu do Číny maxima – patnáct a půl miliardy metrů krychlových.
Ruská plynárenská společnost Gazprom uvedla, že v pondělí 20. března dodala do Číny plynovodem Síla Sibiře rekordní objem plynu za den, množství ale neupřesnila.
Ruský prezident také tvrdil, že prakticky všechny parametry dohody o novém plynovodu Síla Sibiře-2, který povede z Ruska přes Mongolsko do Číny, jsou dohodnuty. „Je to padesát miliard metrů krychlových plynu spolehlivých a stabilních dodávek z Ruska,“ řekl v narážce na roční kapacitu tohoto připravovaného plynovodu.
Moskva tuto myšlenku předložila již před mnoha lety, ale stala se naléhavější, když se Rusko obrátilo na Čínu, aby nahradilo Evropu jako svého hlavního odběratele plynu, poznamenal Reuters.
