skip to main content
Ekologie

Vichr jménem energiewende. Němci schválili urychlení přechodu na zelené zdroje

Osmdesát procent veškeré energie do konce desetiletí obnovitelně a od roku 2035 už jen elektřina z větrníků, fotovoltaiky a dalších zelených zdrojů. Takový je nový plán Německa, jehož vláda ve středu schválila návrh legislativy označovaný jako velikonoční balíček. Zemi má připravit na budoucnost bez fosilních paliv.

Německé snahy jsou patrné už více než desetiletí. Země v roce 2010 s Angelou Merkel v čele zavelela směr energiewende. Současný válečný konflikt na Ukrajině a snaha odstřihnout se od závislosti na ruském plynu ale její aktivity zrychluje – a tím i naplňování Green Dealu, který po zahájení války na Východě řada kritiků odepisovala.

„Velikonoční balíček je vynikajícím souborem opatření, která podpoří rozvoj větrné energie na pevnině i na moři,“ reagoval na rozhodnutí spolkové vlády šéf organizace WindEurope Giles Dickson. Pochvaluje si velké objemy aukcí, jasný dlouhodobý harmonogram a především zásadní kroky ke zjednodušení povolování staveb větrných elektráren.

„Bez těchto kroků byly cíle čistě akademické. Je to skvělý příklad pro zbytek Evropy,“ dodává.

Podíl obnovitelných zdrojů v německém energetickém mixu se loni pohyboval na úrovni 41,1 procenta. Aby se stihlo dosáhnout nově stanovených osmdesáti procent, musí v druhé polovině této dekády německé tempo výstavby solárních a větrných elektráren ztrojnásobit vůči aktuálním plánům pro letošní rok.

Schválený návrh počítá s ročním nárůstem zdrojů výroby větrné energie na pevnině o deset gigawattů na celkových 115 gigawattů do roku 2030. Solární energie má narůst o dvaadvacet gigawattů na celkových 215 gigawattů do konce desetiletí.

Reklama

Plány pro větrnou energii získávanou na moři jsou ještě ambicióznější: instalovaný výkon se má do roku 2030 zvýšit proti původnímu plánu o polovinu – na třicet gigawattů a za dalších pět let má vyrůst na čtyřicet gigawattů.

Předplatné Forbesu

Německo může mít z krátkodobého hlediska problém, protože letos plánuje odstavit zbylé jaderné elektrárny v zemi a počítalo s tím, že jako přechodné energetické médium využije plyn. U něj však hrozí, že kvůli napjaté situaci s Ruskem přestane do Evropy proudit.

Němci tak budou muset dočasně, než vystaví dostatečný výkon obnovitelných zdrojů, zapnout elektrárny uhelné, nebo se musí spolehnout na elektřinu dovezenou z jiných zemí, jako je například Česko.

Česká republika má nyní krátkodobou výhodu v tom, že drží stále více než třetinu energetického mixu na uhelných elektrárnách, které nyní několik let pravděpodobně poběží naplno.

Naproti tomu ale zaostává za většinou evropských zemí, pokud jde právě o obnovitelné zdroje. Ty do mixu přispívají i včetně biomasy necelými dvanácti procenty, což je téměř čtyřikrát méně než v Německu nebo polovina obnovitelného výkonu na Slovensku.

Plány české vlády se namísto rozvoje zelených energií dlouhodobě stáčejí spíše k jaderné energii v podobě dostavby jaderné elektrárny Dukovany, případně i Temelína.