Palestinští ozbrojenci z Pásma Gazy v sobotu ráno zahájili rozsáhlý a podle agentur překvapivý útok na Izrael. Vypálili desítky raket, a zároveň do země vyslali komanda, která se střetávají s policisty a vojáky. Izraelská armáda uvedla, že je ve válečném stavu a slíbila, že se bude bránit. K útokům se přihlásilo radikální hnutí Hamás, které ovládá Pásmo Gazy.
Jižním a středním Izraelem, včetně regionu Tel Avivu, od sobotního rána zněly sirény varující před raketovými útoky. Záhy se rozezněly také v Jeruzalémě. Dopady raket jsou hlášeny z Tel Avivu, ale i dalších měst. Na sociálních sítích se šíří videa ukazující odpalované rakety a také záběry například z izraelského Aškelonu, kde jsou vidět auta v plamenech, zřejmě po zásahu jedné z raket.
„Byli všude kolem a měli automatické zbraně,“ řekla o útočnících zpravodajské společnosti BBC Gili Yoskovichová, která se s dalšími stovkami lidí účastnila tanečního festivalu na jihu Izraele, nedaleko hranic Pásma Gazy. Když se na místě v sobotu ráno začalo střílet, ukryla se na louce pod stromem. Po několika hodinách přišla na pomoc izraelská armáda.
Vůdce ozbrojeného křídla Hamásu Muhammad Díf ofenzívu oznámil s tím, že jde o odplatu za izraelské „znesvěcování“ mešity al-Aksá na chrámově hoře v Jeruzalémě. Prohlásil, že útok „ukončí poslední okupaci na zemi“ a vyzval Araby v Izraeli i sousedních státech, aby se k ní připojili.
Premiér Netanjahu slíbil občanům, že jeho země válku vyhraje a že Hamás za ni draze zaplatí. Probíhaly rozsáhlé izraelské nálety na Pásmo Gazy, kde podle vyjádření armády letadla míří na místa využívaná radikálním hnutím Hamás, které útočí na Izrael. Mluvčí ozbrojených sil Daniel Hagari řekl, že nálety od soboty zasáhly v Pásmu Gazy 800 cílů.
Na území Izraele poblíž Pásma Gazy v neděli dopoledne druhým dnem pokračovali boje mezi izraelskými ozbrojenými složkami a ozbrojenci z palestinského radikálního hnutí Hamás. Armáda uvedla, že od soboty zlikvidovala stovky ozbrojenců a další desítky zajala. V Pásmu Gazy mezitím podle zpravodajských agentur evidují už více než 300 mrtvých za pokračujícího izraelského bombardování.
Kolem nedělního poledne izraelská média hlásila nové boje v obci Magen na jihozápadě země, do kterých byly zřejmě zapojené i tanky. Severně od Gazy se zase Izraelci střetli se skupinou Palestinců, kteří směřovali k městu Ašdod. Policie později uvedla, že v oblasti zneškodnila auto s „teroristy“.
Izraelská armáda v neděli ráno sdělila, že se s ozbrojenci Hamásu stále potýká v osmi oblastech. Neuvedla při tom, že by se na všech místech aktivně bojovalo, později však hovořila o „heroických“ snahách osvobodit izraelské rukojmí. Ozbrojené křídlo Hamásu ve vlastním prohlášení jmenovalo sedm lokalit, kde se podle něj sváděly tvrdé boje.
Izrael hlásí celkem přes 400 zabití palestinských „teroristů“, a to jak na izraelském území, tak v Pásmu Gazy, uvádí list The Times of Israel. Nálety Izraelců na Pásmo Gazy podle tamních činitelů od soboty připravily o život 370 lidí a zranily dalších 2200. Do oblasti napadené bojovníky Hamásu podle hlavního mluvčího Daniela Hagariho vyslala desetitisíce vojáků.
Ztráty jsou však i na druhé straně. Podle izraelské vlády bylo zavražděno více než 600 lidí. Tiskové oddělení vlády také hlásí přes 100 unesených lidí. Palestinští činitelé v Pásmu Gazy oznámili další desítky mrtvých za pokračujících izraelských náletů. Mnoho dalších Izraelců podle dostupných informací Palestinci unesli do Pásma Gazy. Ozbrojené křídlo Hamásu sdělilo televizi Al-Džazíra, že do několika hodin zveřejní počet těchto zajatců.
Mezi oběťmi a unesenými se objevili i cizinci. O život přišli dva Thajci a dalších jedenáct bylo zajato, mezi oběťmi jsou také dvě Ukrajinky a jeden občan Francie. Uvedly to v neděli úřady dotčených zemí.
Německé ministerstvo zahraničí oznámilo, že mezi lidmi unesenými bojovníky Hamásu je několik osob s německým občanstvím, Nepál informoval, že pohřešuje jedenáct studentů, nejméně jednoho občana pohřešuje rovněž Británie a dva občany má mezi unesenými Mexiko. Americká vláda zase podle šéfa diplomacie Antonyho Blinkena ověřuje informace, že bylo zabito i několik Američanů.
„Tyto činy jsou barbarské, pobuřující a rozhodně ničím neospravedlnitelné,“ řekl Scholz o palestinských radikálech, kteří zabíjeli a unášeli izraelské civilisty z jejich domovů. „Je zcela jasné, že Izrael má právo se těmto barbarským útokům bránit, chránit své občany a útočníky stíhat,“ uvedl.
Odlišného názoru byl například jeho turecký protějšek prezident Recep Tayyip Erdogan.
„Trvalý mír na Blízkém východě bude možný jen tehdy, když se najde konečné řešení palestinsko-izraelského problému. Vznik nezávislého a geograficky sjednoceného palestinského státu s Jeruzalémem jako jeho hlavním městem je nutnost, kterou už nelze dál odkládat. Jinak to povede k vyostření napětí a dalšímu krveprolití,“ řekl Erdogan.
Pomoc Izraeli hodlá poskytnout americký prezident Joe Biden. Vyplývá to z prohlášení Bílého domu, o kterém informovala agentura Reuters. Podle ministra zahraničí Antonyho Blinkena Izrael požádal o podporu svých ozbrojených sil. Ministr obrany Lloyd Austin o něco později oznámil, že USA přesouvají do východního Středomoří svou letadlovou loď USS Gerald R. Ford.