skip to main content
Lepší Česko

Víme, co dělat, ale chybí nám odvaha. Jaké může být Lepší Česko? Podívejte se na záznam konference

Devítka. To je známka, kterou Česko získalo ve Forbes indexu Lepší Česko. A není to úplně dobrá zpráva. Hodnocení totiž probíhalo jako ve škole. A dotáhnout se na premianty s jedničkami – třeba Německo nebo Dánsko – bude chtít pořádně zabrat.

Právě o tomhle „zabrání“ diskutovali politici, ekonomové, podnikatelé i influenceři během konference Forbes Lepší Česko 2020.

„Česko si dnes vede nejlépe ze všech zemí bývalého východního bloku. Jsme relativně šťastná a blahobytná země, kde ve srovnání se zahraničím nejsou tak velké sociální rozdíly. Podle prognózy Mezinárodního měnového fondu poprvé v historii doženeme země jako Itálie či Španělsko z hlediska HDP na obyvatele a parity kupní síly,“ popsal autor Forbes Indexu Lukáš Kovanda, který je hlavním ekonomem Trinity Bank.

Vzápětí ale dodal, že se tím nesmíme nechat ukolébat. Jednak k výhledům MMF přispěla koronavirová krize, která Itálii a Španělsko v první vlně zasáhla výrazně tvrdší ranou než Česko. A navíc v řadě oblastí stále pokulháváme. Velké výzvy nás čekají například v otázce bydlení, stavebnictví, dopravy nebo vzdělávání.

Během konference zaznělo, že jedním ze základních kroků k tomu, aby se Česko mohlo posunout vpřed, je stavět na správných hodnotách.

Reklama

„Potřebujeme hlavně odvahu. Víme, co je správné a co bychom měli dělat. Ale protože nemáme odvahu, tak se to neděje. Proto se například politici často ve jménu boje o voliče chovají spíš účelově než správně,“ uvedl předseda Senátu Miloš Vystrčil.

Podle influencera Karla Kováře alias Kovyho je také nesmírně důležitá solidarita. „V Česku je 800 tisíc lidí v exekuci. Třetina Čechů není schopná bez půjčky zaplatit nenadálý výdaj 11 tisíc korun. V době krize je tak víc než kdy jindy potřeba vystoupit ze své bubliny a adresovat tyhle problémy,“ upozornil.

Záznam kompletního přenosu z konference Lepší Česko 2020

Co zlepšovat má země rovněž v oblasti vzdělávání. Koronavirová pandemie sice žáky a učitele vynesla ze stereotypu, naučila je větší flexibilitě a zapojila do výuky technologie, distanční výuka přesto – zejména na jaře – neprobíhala ideálně.

„Byli pedagogové, kteří to zvládli perfektně, distanční vzdělávání je bavilo. Byli tu ale i tací, kteří odeslali e-mailem úkoly a tím to pro ně skončilo. Je proto potřeba pracovat na metodice, aby se výuka učitelů sjednotila,“ zmínil Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje a někdejší rektor Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.

Částečně změnit by se podle aktérů diskuse mělo také samotné vyučování. Kromě vědomostí by se školy měly v budoucnu více zaměřit na učení kritického myšlení, prezentačních schopností či nesobeckých dovedností jako třeba schopnosti pomáhat druhým.

Oproti tomu lékařská péče je v Česku na dobré úrovni, což ocenili i diváci konference, kteří jí v anketním hlasování udělili na stupnici od 1 do 10 (tady byla desítka nejvyšší) známku 8. Podle zástupců oboru epidemie potvrdila, že máme ochotný personál zajišťující skvěle fungující zdravotnictví, a to navzdory jeho podfinancovanosti.

Nynější ministr zdravotnictví Jan Blatný uvítal nespočet dobrovolnických aktivit, které se v důsledku epidemie objevily. „Vždy je ale nutné najít rovnováhu. V nadšení se často přijde s něčím, co vzápětí naráží na spoustu formálních a legislativních problémů. Je potřeba to nevzdat,” konstatoval ministr.

Podle Tomáše Šebka, lékaře a zakladatele uLékaře.cz, by se stát měl zasadit o to, aby se tuzemská medicína primárně orientovala na samotného pacienta. Každému by se prý měla dostat péče, jakou si zaslouží, aniž by o ni musel usilovat skrz známé nebo kvůli ní cestovat desítky kilometrů.

Reklama

Plodná debata probíhala i v bloku o podnikání v Česku. Zástupci firem upozornili především na složitou byrokracii a silnou regulaci. „Stát by se měl co nejméně plést do podnikání a nezavádět další regulace. Místo toho by se měl zaměřit na to, v čem zaostává, jako je třeba digitalizace,“ uvedl generální ředitel společnosti Cisco pro Česko a Slovensko Michal Stachník.

Velké téma konference byl také aktuální daňový balíček, který mimo jiné ruší superhrubou mzdu. Místo toho se má od příštího roku zdaňovat pouze hrubá mzda sazbou 15 procent a u lidí se mzdou zhruba nad 140 tisíc korun měsíčně část příjmů nad tuto hranici sazbou 23 procent. Návrh schválila Poslanecká sněmovna a nyní putuje do Senátu. 

„Daně je lehké snižovat, ale těžké zvyšovat. Má jít o opatření na dva roky, ale v návrhu zákona o tom není jediné slovo,“ upozornila rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová.

„Rozpočet by kvůli tomu měl každý rok přijít o příjmy ve výši 130 milionů korun. Návrh rozpočtu počítal s růstem 3,1 procenta HDP, nicméně podle posledních odhahů půjde jen o 2,4 procenta a deficit tak bude vyšší. Dopad na nastartování ekonomiky bude navíc podle agentury Moody’s podstatně menší, než deklarují politici.“

Předplatné Forbesu

Za lepší řešení považuje zvýšení základní daňové slevy na poplatníka. To se do návrhu sice dostalo, ale pouze omylem – ministryně financí Alena Schillerová už požádala Senát, aby při jednání o daňovém balíčku zvýšení slevy zrušil.

Současná úprava podle Nerudové směřuje peníze spíše k vysokopříjmovým skupinám, které mají tendenci investovat více v zahraničí. Naopak sleva na poplatníka by mířila na střední třídu, která má větší tendenci utrácet v Česku. A mohla by tak lépe nastartovat spotřebu.

Konferenci Lepší Česko pořádal Forbes již pošesté, letos se ale poprvé uskutečnila online. Digitální komunikaci se věnoval i další z jejích panelů, během kterého společnost Soitron představila průzkum o novém způsobu práce, uskutečněný ve spolupráci s Forbesem.

„Značná většina uživatelů si během videokonferencí vypíná kameru, čímž vlastně popírá jejich princip. Řadě lidí také tato forma diskuse přišla neosobní a jako velký problém uváděli i skákání do řeči,“ uvedl Zbyszek Lugsch, business development director Soitronu.

Věří však, že digitální komunikace může být dalším z klíčů, jak Česko posunout dál a propojit jej se světem. Konference, kterou pandemie „zahnala“ do kybeprostoru, toho byla dalším důkazem.

Reklama
Reklama