Firmy jsou nakloněny zvyšování mezd nejvíce za poslední roky. Očekávání zaměstnanců se ale v roce 2026 nejspíše s možnostmi firem neprotnou. Unikátní průzkum z pera RSM ukazuje, ve kterých segmentech se bude přidávat a o kolik to bude.
Nespokojenost se svým finančním ohodnocením je v HR průzkumech tradičním hegemonem. Přidat by si přál asi každý. Dobrou zprávou tak je, že české firmy v roce 2026 přidávat plánují v každém segmentu ekonomiky.
Některé plošně, jiné po pečlivé úvaze individuálně. Jen očekávání zaměstnanců se nejspíše výrazně nepotkají s možnostmi či plány firem.
To ukazují data z průzkumu mezi téměř třemi stovkami převážně středních firem, který v prosinci 2025 uskutečnila poradenská společnosti RSM.
„Zaměstnanci pochopitelně vnímají realitu trhu podobně intenzivně jako zaměstnavatelé a cítí, že právě teď je prostor pro to si o vyšší mzdu říct. V porovnání s uplynulými třemi roky jsou totiž zaměstnavatelé zvyšování mezd nejotevřenější,“ říká Monika Marečková, řídící partnerka české RSM.
Potvrzují to výsledky stejného průzkumu za posledních roky. V první polovině roku 2024 ještě neplánovalo mzdy vůbec zvyšovat 48 procent firem, v první polovině letošního roku to bylo dokonce 57 procent.
Žádná mzdová bonanza se ale konat nebude, navýšení částek na výplatnicích nebude téměř s jistotou takové, v jaké většina zaměstnanců doufá. Z průzkumu vyplývá, že nejčastěji půjde o částky v rozmezí dvou až pěti procent.
Hned čtvrtina podniků navíc dodává, že aby uspokojila skutečná očekávání zaměstnanců, musela by plošně přidávat o deset procent. Jedním dechem ale dodávají, že na to nemají peníze. Jen kolem 35 procent firem bude navýšení financovat čistě ze svých tržeb, pro ostatní by to znamenalo sekání nákladů nebo sahání na rezervy.
„Rozdíl mezi tím, co zaměstnanci očekávají a co si firmy mohou dovolit, tak vytváří napětí, které se může projevit vyšší fluktuací, zejména v oborech, kde je nedostatek kvalifikovaných lidí,“ dodává Marečková s tím, že problémem je často i to, že firmy směrem k zaměstnancům své možnosti mzdy navyšovat nekomunikují otevřeně. A tím jen živí rostoucí frustraci.
„Zaměstnanci tak mohou začít hledat příležitosti jinde. To je obzvlášť rizikové v oborech, kde je nedostatek lidí, jako jsou technické, IT nebo provozní pozice. Přitom vysoká fluktuace firmám zvyšuje náklady na
nábor a ohrožuje stabilitu týmů, což může vést k začarovanému kruhu dalších nákladů,“ dodává šéfka české RSM.
Kde tedy pokvete zaměstnancům pšenka v roce 2026? Nejvíce plošného přidávání signalizují společnosti napojené na automotive, necelá třetina z nich plánuje mzdy navýšit všem. V případě retailu jde pak o necelou čtvrtinu a v dopravě a logistice s tím počítá osmnáct procent firem.
Ochota přidávat na individuální bázi je u firem tradičně vyšší, zvláště na klíčových postech. Ve farmacii a zdravotnictví tak hodlá postupovat hned 71 procent firem, v kovovýrobě a strojírenství 53 procent a v marketingu a retailu shodně po 44 procentech.
Smutným rekordmanem průzkumu je oblast kultury. Vůbec nepřidávat v nadcházejícím roce plánuje hned 87 procent oslovených firem, plošně potom jen šest procent. S navyšováním mezd nepočítá ani třetina firem v logistice a dopravě či čtvrtina společností působících na poli poradenství a consultingu.
Kde se bude přidávat nejvíc?
Mezi pěti a deseti procenty chce alespoň některým svým zaměstnancům přidat čtvrtina firem ve službách, ale také v segmentu realit a stavebnictví. Ve stejném rozmezí chce mzdy zvyšovat sedmnáct procent společností v IT a osm procent v poradenství či potravinářství.
Drobné zvýšení, řádově do dvou procent ze mzdy, plánuje přes 37 procent firem v průmyslu a čtvrtina ve strojírenství. To samé platí pro dvanáct procent firem z automotive, logistiky a finančnictví.
Výrazným hnacím motorem změn je i generační výměna. Téměř sedmdesát procent firem uvádí, že své pracovní benefity musí přizpůsobovat různým věkovým skupinám – mladší očekávají více volnosti ve formě home office a flexibility práce, starší zase stabilitu a tradiční formy odměn.
