skip to main content
Praha

Víme o městě téměř vše, tvrdí Praha. Dostala ocenění za to, jak při plánování spoléhá na data

Kde je ve městě kolik zeleně, kudy projede kolik automobilů, přesná poloha inženýrských sítí, hlukové mapy nebo třeba cenové mapy nemovitostí. Stovky datových sad z nejrůznějších oblastí života v české metropoli se shromažďují na portálech pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR). A ten je využívá k tomu, aby rozvoj města a jednotlivých čtvrtí naplánoval co nejlépe. A je v tom na světové špičce. Alespoň podle firmy, která systémy pro práci s daty městům a institucím po celém světě dodává.

Společnost Esri je největší mezinárodní dodavatel softwaru pro geografické informační systémy a drží asi jedenačtyřicet procent trhu s těmito systémy. „Přirovnal bych ji třeba k Microsoftu na poli operačních systémů. Je to prostě největší firma, která se těmito systémy zabývá. Dodávají software do dvou set zemí světa a 350 tisícům organizací, jak státním, tak soukromým. Každý rok dělají konferenci uživatelů, kde se mluví o novinkách, a v rámci ní se vždy oceňují konkrétní projekty,“ říká ředitel Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč.

A právě tato firma Praze, respektive Institutu plánování a rozvoje, na své letošní výroční konferenci v americkém San Diegu udělila nejvyšší prezidentskou cenou za práci s daty, konkrétně za schopnost Prahy efektivně transformovat data v ekologická a ekonomická řešení.

Ředitel IPR Ondřej Boháč přebírá ocenění na konferenci v San Diegu.

V minulosti získal President’s Award například New York nebo Philadelphia či University of Michigan, UPS nebo americký Červený kříž. IPR byl oceněn především za využití geografického informačního systému (GIS) pro městské plánování.

Praha spravuje veškerá možná prostorová data na dvou portálech – na geoportálu, kde jsou pro veřejnost nejrůznější mapové podklady, a na webu Územně analytických podkladů. K dispozici má aplikace, jako je digitální územní plán, tepelná mapa Prahy, výkresy technické infrastruktury a další.

Mapa všech pražských parků

„Jsou tam všechny možné datové sady z veškerých sfér lidského konání. Na co si vzpomenete, k tomu máme datovou sadu. Plus se pracuje i s aktivními daty například od mobilních operátorů. Z toho jsou poskládané informace a pak jednotlivé podklady, analýzy a následně strategie rozvoje města,“ vysvětluje Boháč.

A dodává, že Praha je v tomto mezi městy na špičce. Třeba proto, že samotná data jsou podle Boháče základem k opravdovému digitálnímu plánování. Zatímco některá města se spokojí s tím, že převedou papírové mapy do digitální podoby, Praha jde cestou standardizovaných datových setů, které vlastně mohou klasické mapy plně nahradit a dokonce je předčí.

Mapa volných proluk mezi pražskými domy, které bude možné zastavět.

„Kliknete si na území a dostanete o něm komplexní informaci. Pracuje se s mnoha vrstvami s různými informacemi, které jsou ale standardizované tak, aby spolu byly kompatibilní. Když řešíte dostupnost bydlení nebo kapacity nových čtvrtí, tak máte k dispozici veškerá možná data,“ popisuje Boháč.

Reklama

S pomocí dat je možné také spoustu témat lépe prezentovat veřejnosti. IPR má například k dispozici několik data setů, které se týkají klimatu ve městě.

V této souvislosti se nedávno po sociálních sítích hojně sdílel snímek pořízený z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), který zachycuje extrémní teploty z poslední doby v Praze. Z obrázku se zdá, že v Holešovicích je z celého města nejhůře. Ovšem právě na tomto snímku se podle Boháče ukazuje, jak jsou potřebná standardizovaná městská data.

Hojně se sdílel snímek pořízený z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), který zachycuje extrémní teploty z poslední doby v Praze.

„Ono je to trochu zavádějící, ne že by ten satelitní snímek ukazoval chybná data, ale neříká nic o tom, jak v tom městě reálně je uvnitř. Protože střechy se rozpalují, ale vůbec to neznamená, že v ulicích jsou podmínky tak děsivé,“ vysvětluje Boháč.

„Fotka dává spíš informaci o tom, jaké v daných čtvrtích převládají střešní krytiny a jak kumulují teplo, proto tam tak září Staré Město nebo plechové střechy v Holešovicích. Ale zároveň může mít ulice dostatek stínu ze stromů a vlastně tam může být příjemně. To je vlastně hezká ukázka toho, jak se jen z jednoho druhu dat dají udělat chybné závěry,“ dodává s tím, že komplexní datové sady dají v takovém případě mnohem lepší obrázek o tom, jak moc je město rozpálené.

Vývoj počtu obyvatel Prahy

Pražské datové sady jsou volně přístupné jako takzvaná open data. A využívat je může veřejnost, ale třeba i firmy. „Poskytujeme je ke stažení jako georeporty nebo otevřené data sety,“ říká ředitel pražských plánovačů.

Systém správy dat o všem možném a jejich využívání plánuje Praha dále rozvíjet. Například by se mělo vyladit uživatelské rozhraní, které má být v budoucnu rozdělené na část určenou laické veřejnosti a na rozhraní, které bude vyhovovat více odborníkům.

Rozdělení obyvatel Prahy podle pohlaví a věku.

Velkou výzvou jsou podle Boháče 3D modely města a zobrazování dat v 3D rozhraní. „Už nyní máme 3D model města, ale dá se s tím pracovat ještě dál a pomohlo by to Praze se posunout dopředu,“ říká.