skip to main content
Daily Cover

Z New Yorku je marihuanový Divoký západ, kde se bojuje o miliardový trh s trávou

Jak to vypadá, když se stanete terčem amerického boje proti drogám? Rodina Elfandových o tom ví svoje. V dubnu 1998 byli Ralph Elfand se synem Jonathanem zatčeni za provozování pěstírny konopí v brooklynském skladišti. Tehdy devětapadesátiletý Ralph byl odsouzen ke třem letům vězení za podíl na výrobě a distribuci marihuany, třicetiletý Jonathan vyfasoval deset let.

Tak se stalo, že si všichni dospělí muži v rodině Lenory Elfand v jednu chvíli odpykávali ve vězení trest v souvislosti s marihuanou. Krátce poté, co stát New York vloni v březnu tuto látku legalizoval, se však Elfandovi rozhodli otevřít si výdejnu – přestože neměli licenci.

Lenora, která v tomto oboru nikdy nepodnikala, založila ve čtvrti Chelsea na Manhattanu Empire Cannabis Club. Účtuje se v něm patnáct dolarů za jednodenní členství výměnou za možnost nákupu sušených palic marihuany a potravin či náplní vaporizérů, které ji obsahují.

„Otevřeli jsme, protože jsme měli poslání: získat zpátky ztracené roky,“ říká Lenore. „Nahradit všechny ty roky, kdy jsme byli na opačné straně, když byli moji nejbližší ve vězení. Zasáhlo to celou naši rodinu.“

Stát New York legalizoval konopí pro rekreační účely téměř před rokem, dosud ale regulační orgány nezačaly vydávat licence, což vede k jakémusi právnímu vakuu – zákaz na státní úrovni sice pominul, ale oficiální trh zatím neexistuje (funguje pouze malý a velmi omezený trh s konopím pro léčebné účely).

Nicméně bez hrozby, že do dveří kdykoli vtrhne policie, vzkvétá šedý trh. Někteří podnikavci, včetně manželů Elfandových, se pustili do byznysu, který považují za jedinečnou příležitost: chtějí získat náskok na trhu, který má podle odhadů do pěti let dosáhnout 4,2 miliardy dolarů.

Nechtěli zkrátka čekat, až maloobchodní prodej konopí pro rekreační účely zahájí i veřejně obchodované společnosti jako Curaleaf miliardáře Borise Jordana, která měla za první tři čtvrtletí loňského roku tržby 889 milionů dolarů, nebo Green Thumb Industries, jež ve stejném období utržila 650 milionů dolarů.

Strýček Budd provozuje šest výdejních vozů po celém New Yorku a přijímá „dary“ výměnou za marihuanu. | Foto Lev Radin/Getty Images

„Sledovali jsme, jak jeden stát za druhým umožňuje těmto velkým zvířatům zmocnit se trhu a drobní podnikatelé všude prohrávají,“ říká Lenora jednoho lednového pátečního večera ve svém klubu, kam se přišly před víkendem zásobit desítky členů. „Rozhodli jsme se vzít věci do svých rukou, protože oficiálně nemáme šanci, přitom si ji zasloužíme. Máme za sebou léta bezpráví.“

A Elfandovi nejsou zdaleka jediní. Od doby, kdy stát New York konopí legalizoval, se ve městě vyrojily desítky podobných podniků. Kupříkladu advokát Lonny Bramzon si na dolním Manhattanu otevřel nelicencovaný „konopný dárkový salon“.

A společnost Weed World Candies, kterou spoluzaložil člověk vystupující pod přezdívkou Dr. Dro a která už dříve proslula dodávkami, v nichž prodává konopná lízátka s obsahem kanabidiolu (CBD), nedávno otevřela velký obchod poblíž Madison Square Garden. Tentokrát v něm ovšem nabízí to „pravé“ konopné zboží obsahující psychoaktivní THC.

Příležitost ale vycítili i podnikavci s méně sofistikovaným přístupem. Středečního lednového večera je tak chodník na Times Square posetý tuctem skládacích stolků, u kterých dealeři bez mrknutí oka nabízejí kalifornské konopí, jako by to byly sluneční brýle nebo kašmírové šály, nejsou jim ale cizí agresivní prodejní praktiky.

„Ničeho se nebojíme,“ říká jeden z prodejců a nabízí kolemjdoucím přičichnutí ke kvalitnímu zboží, aby podpořil prodej. „Tráva je legální, a pokud máte povolení k pouličnímu prodeji, jste v pohodě.“ A policista, který stojí opodál, na dotaz reportéra, zda je prodej trávy na ulici legální, jen lakonicky odpoví: „Bez komentáře.“

Newyorské regulační orgány považují klub Empire a desítky dalších obchodů, které se ve městě objevily, za nelicencované, a tudíž nelegální výdejny. Začátkem února zaslal Úřad pro správu konopí státu New York majitelům řady z nich – včetně Empire – dopis s výhrůžkou, že pokud nyní nezavřou, nebudou mít možnost získat licenci a mohou být obviněni z trestného činu.

„Tito porušitelé zákona musí své aktivity okamžitě přerušit, jinak budou čelit důsledkům,“ uvedla v prohlášení předsedkyně Rady pro kontrolu konopí Tremaine Wright.

Pouze pro členy: Empire Cannabis Club a Weed World mají výlohy v New Yorku, ale provozují výdejny bez licencí. | Foto Emaz/Getty Images

Podle Steva Zissoua a Sally Butler, dlouholetých právních zástupců Elfandových, se však klub Empire ničeho nelegálního nedopouští, nepohybuje se v šedé zóně ani nevyužívá mezery v zákonech. „Empire je nezisková výdejna,“ vysvětluje Zissou. Připouští, že jde o nápaditý systém, ale upozorňuje, že zákon byl napsán vágně a jeho klienti ho plně dodržují. „Nic jiného v tom nehledejte,“ říká Zissou. „Zákon to umožňuje.“

Podle nového newyorského zákona o marihuaně nelze prodávat konopí bez licence. Zákon však definuje prodej jako výměnu něčeho za určitou „kompenzaci“ – aniž by tuto kompenzaci jakkoli definoval. „Když se podíváte do Blackova právnického slovníku, o kompenzaci v tomto případě nemůže být řeč,“ tvrdí Butler. „Když už, jde o protihodnotu.“

Vypadá to jako slovíčkaření, ale právě tohle teď hraje důležitou roli. Newyorští podnikatelé s konopím stojí v první linii bitvy o trh, který se podle předpokladů stane druhým největším trhem s konopím pro rekreační účely hned po Kalifornii, kde se objem tržeb za první tři čtvrtletí loňského roku zastavil na hranici 3,9 miliardy dolarů.

Reklama

Klub Empire navzdory výhrůžkám ze strany úředníků uzavírku neplánuje. Naopak otevřel druhou provozovnu na manhattanské Lower East Side a další dvě pobočky chystá v Brooklynu.

„Chceš-li mír, připravuj se na válku,“ cituje Zissou přísloví starých Římanů. „Až dojde na bitvu, budou Elfandovi připraveni.“

Některé formy konopí už legalizovalo šestatřicet amerických států, ale většina prodeje zůstává nelegální. Podle průzkumu společnosti Cowen se v roce 2020 v USA prodala marihuana v celkové hodnotě 69 miliard dolarů, z toho však padesát miliard připadá na černý trh.

Vloni se pak hodnota prodané marihuany vyšplhala na 72 miliard dolarů, z toho bylo 65 procent prodejů nelegálních. Tato dynamika se podle odhadu společnosti Cowen obrátí v roce 2026, kdy má začít převládat legální prodej. Do roku 2030 by mohl americký trh s konopím dosáhnout stovky miliard dolarů, přičemž má 65procentní podíl činit legální prodej.

Podle Vivien Azer, vedoucí analytičky společnosti Cowen, která se specializuje na oblast alkoholu, tabákových výrobků a konopí, legální trh nepochybně zastíní to, o čem dnes mnozí mluví jako o „oprávněném trhu“, ale nezničí ho. „Že by ho zlikvidoval? To nevím, jestli je vůbec reálné,“ říká Vivien Azer.

Ostatně i v tak přísně regulovaném odvětví, jako je tabákový promysl, se šedému trhu stále daří. Důvodem jsou vysoké daně. Krabička cigaret dnes v New Yorku stojí kolem patnácti dolarů, z čehož připadá 5,85 dolaru na daně. A odhadem tvoří dnes přibližně pět procent amerického trhu s tabákovými výrobky právě šedý trh. Jde o prodej legálně vyrobených cigaret, které se nelegálně prodávají v jiné jurisdikci, aby se vyhnuly daním.

Z hlediska protidrogové politiky je asi největší překážkou to, že nový právní rámec může vést ke vzniku mnoha odstínů šedi a bude vedle sebe existovat legální, nelegální i pololegální trh s tím, že velikost každého z nich ovlivní daně a regulace.

Stačí se podívat na situaci kolem alkoholové prohibice v USA – když v roce 1933 skončila, ubylo pašeráků a nelegálních barů, ale když vláda během druhé světové války zvýšila daň z alkoholu, nelegální trh opět vzkvétal.

„Nemáme tu bílý, šedý a černý trh – ve skutečnosti je to pestré spektrum,“ komentuje vývoj David Courtwright, historik drogové politiky a autor knihy The Age of Addiction (Věk závislosti). „Čím víc se zpřísňují regulace a zvyšují daně, tím více se daří pololegálním nebo nelegálním aktivitám. Nevyhnutelná je nejen smrt a daně – je to smrt, daně a šedý trh. S tím, že to druhé nevyhnutelně vede ke třetímu,“ říká.

Šedý trh s konopím v New Yorku zkrátka vzkvétá, ovšem problém s šedým trhem a nelegálním prodejem mají prakticky všechny americké státy. Výrazněji se projevuje tam, kde má pěstování marihuany dlouhou tradici a kde jsou vysoké daně – například v Kalifornii a Oregonu. V prvním jmenovaném státě, kde daně z marihuany dosahují až čtyřiceti procent, je černý a šedý trh dokonce tak velký, že mu legální provozovatelé sotva zvládnou konkurovat.

Jeden z vysoce postavených manažerů v tomto oboru, který si přeje zůstat v anonymitě, říká, že řada licencovaných firem se proto pohybuje jednou nohou na legálním trhu a druhou nohou v nelegální sféře, jen aby udržely své podnikání. V Oregonu, kde jsou daně z marihuany dvacet procent, vyhlásily regulační orgány okresu Jackson kvůli počtu nelegálních pěstitelů konopí dokonce stav nouze.

Vůči šedému trhu není imunní ani hlavní město Spojených států. Ve Washingtonu, D.C., je legální jen marihuana pro léčebné účely, ale rekreační použití spadá do šedé zóny. Samotný prodej marihuany je nelegální, takže vznikla řada podniků, které prodávají trička nebo zapalovače za šedesát dolarů – a k nim zákazník dostane jako „dárek“ konopný produkt podle vlastního výběru. Tyto dárkové obchody jsou „podle litery zákona legální, ale odporují záměru a duchu zákona,“ říká Justin Strekal, zakladatel politické akční skupiny pro konopí Bowl PAC.

„Mluvíme tu o osmdesáti letech nelegální činnosti, která měla uspokojit poptávku spotřebitelů,“ říká Strekal. „Tento přechod potrvá, dokud se regulační orgány a politici nebudou zabývat otázkami přístupu spotřebitelů ke konopí, tedy zvýšením počtu licencí na podporu konkurence a diverzity.“

Když je nicméně konopí v New Yorku nyní legální, nemají podnikatelé působící na místním šedém trhu pocit, že by se měli skrývat. Snad nejtypičtějším příkladem této nové generace podnikatelů je The Green Truck, známý také jako „Uncle Budd“. Firma provozuje po městě šest upravených minibusů, do kterých mohou lidé nastoupit, přečíst si nabídku, poskytnout „dar“ a výměnou za něj dostat marihuanu.

Podle Jimmyho, jednoho z majitelů této společnosti, který nechce uvést své příjmení, pochází firma vlastněná afroameričany z Harlemu a najímá „lidi, kteří v okolí prodávají trávu“, aby jim pomohla přejít na legální trh, až budou k dispozici licence.

„Většina dealerů drog jsou docela dobří obchodníci,“ říká Jimmy. „Říkáme jim – hele, místo toho, abys tady seděl v koutě a prodával trávu, pojď pracovat do našeho autobusu. My vlastně chodíme za lidmi, kterým zákon o marihuaně ublížil, a snažíme se dostat je do oboru na základě toho, že rozumíme tomu, co dnes stát nabízí.“

Jimmy si je dobře vědom toho, že se pohybuje v šedé zóně. Je ale přesvědčený, že je důležité zajistit, aby lidi, kterým válka proti drogám ublížila, měli z legalizace prospěch. „Zelený autobus provozují lidi pro lidi,“ říká. „Tohle je Harlem, tohle je New York.“