Minimální mzda v Česku by měla odpovídat asi čtyřiceti pěti procentům průměrné mzdy. Vypočítávat by se měla jako násobek predikovaného průměrného výdělku na další rok a koeficientu, který podle kupní síly, životních nákladů, úrovně výdělků i produktivity stanoví na dva roky vláda.
Místo osmi zaručených mezd podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce by se od příštího roku měly vyplácet čtyři. Počítá s tím novela zákoníku práce, kterou by měl ve středu projednávat kabinet. Ministerstvo financí má výhrady, navrhuje zaručenou mzdu úplně zrušit.
Přiměřené minimální mzdy upravuje předloňská směrnice EU, kterou mají členské země promítnout do praxe do poloviny listopadu. Předpis doporučuje nejnižší výdělek na šedesáti procentech mediánu hrubé mzdy či na padesáti procentech průměrné hrubé mzdy. Minimální mzda se od ledna zvedla o 1600 korun na 18 900 korun a podle ministerstva práce odpovídá 41,1 procenta průměrného hrubého výdělku, který se předpovídal pro letošek. Do pěti let by se měl poměr dostat na čtyřicet pět procent.
Podle novely by výpočet minimální mzdy vycházel z predikované průměrné mzdy na další rok, kterou by ministerstvo financí oznámilo do konce srpna. Vláda by stanovila koeficient, který by zohlednil kupní sílu, životní náklady, úroveň a tempo růstu mezd i vývoj produktivity. Určila by ho na dva roky.
Ministerstvo práce by pak do konce září stanovilo minimální mzdu na další rok. Vypočítala by se jako součin očekávaného průměrného výdělku a koeficientu.
„K posouzení přiměřenosti minimální mzdy se použije rovněž orientační referenční hodnota čtyřicet pět procent průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství,“ stojí v novele.
Místo osmi zaručených mezd by se měly vyplácet čtyři. Nejnižší ve výši minimální mzdy by měli lidé se základním vzděláním, 1,2násobek nejnižšího výdělku vyučení, 1,4násobek lidé s maturitou a vyšším odborným vzděláním a 1,6násobek vysokoškoláci.
Ministerstvo práce navrhuje, aby novela platila od letošního července. Stanovily by se tak podle ní částky minimální a zaručených mezd už pro příští rok. Koeficient by vláda určila na příští a přespříští rok. Další by vyhlásila v roce 2026 na roky 2027 a 2028. Pokud by se ekonomické podmínky podstatně změnily, mohla by ho upravit.
Ministerstvo práce odhadlo, že při zvýšení poměru minimální mzdy k průměrné mzdě o jeden procentní bod by letos zaměstnavatelé vydali na výdělky o 2,6 miliardy korun víc a stát o devadesát pět milionů víc. Rozpočet by na sociálních a zdravotních odvodech získal asi 0,9 miliardy navíc.
Ministerstvo financí a Svaz průmyslu a dopravy prosazují zrušení zaručených mezd. Českomoravská konfederace odborových svazů žádá, aby minimální mzda odpovídala polovině průměrného výdělku. Podle Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů by se mělo počítat se známou průměrnou mzdou, ne s předpovídanou.
Novela upravuje i pravidla kolektivního vyjednávání. Přidává také dovolenou pracovníkům probační a mediační služby a zdravotníkům, kteří pracují s vězni.
