Cena akcií energetické skupiny ČEZ na hlavním trhu Burzy cenných papírů Praha (BCPP) se v úterý propadá o desetinu, od pátku už tratí přes dvanáct procent.
Rozbuškou tohoto vývoje bylo nedělní vyjádření čerstvého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka. Ten v pořadu Týden v politice prohlásil, že nový kabinet Andreje Babiše nehodlá se zestátněním české energetické jedničky otálet.
„Je to proces na rok a půl až dva. Hlavní práce se neodehraje v roce 2026, ale to neznamená, že se nezahájí konkrétní přípravné kroky,“ prohlásil v neděli Havlíček v České televizi a spustil tím výprodeje, které jen v úterý dopoledne smazaly přes deset procent z tržní hodnoty společnosti ČEZ.
Od pátečního uzavření trhu pak do úterních 13:00 ztrácely cenné papíry skupiny 12,2 procenta, když klesly až na 1170 korun za kus. Jde o nejvyšší poklesy od června roku 2024.
Podle investora a minoritního akcionáře skupiny ČEZ Michala Šnobra však může za současným výprodejem stát více faktorů. Například chystaný vstup holdingu CSG miliardáře Michala Strnada na burzu v Amsterodamu, k němuž má dojít tento pátek.
„Asi není úplně mimo myšlenka, že se vybírají peníze a uvolňují ruce pro páteční IPO (primární úpis akcií, pozn. red.) české CSG,“ napsal Šnobr na sociální síti.
Připravovaný vstup na nizozemský akciový trh by skupině CSG mohl vynést přes osmdesát miliard korun a ocenit ji na více než šest stovek miliard korun, což by Strnadovu společnost zařadilo mezi nejúspěšnější české IPO v historii.
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda zase v úterý upozornil na dřívější varování švýcarské banky USB, že se kolem akcií skupiny ČEZ „houfují“ spekulanti na jejich pokles. V burzovní hantýrce se označují jako takzvaní shortaři.
Zdroj BCPP.cz
„UBS sama stanovuje cílovou cenu ČEZ na úrovni kolem šesti set korun. Pokud by se takto mohutně akcie české energetické jedničky propadly z nynější úrovně 1200 korun, zestátnění výroby elektřiny v ČEZ by bylo o vysoké desítky miliard levnější,“ míní Kovanda.
To na dotaz Forbesu potvrzují i další odborníci. „Současná hodnota akcií je již do značné míry vytažena spekulacemi na odkup, což by se zřejmě projevilo i do případné nabízené prémie, která by nemusela být až tak vysoká,“ říká analytik J&T Banky Milan Lávička.
„Dovedu si představit, že je mnoho investorů, kteří na výkup akcií, a s tím spojený růst ceny ČEZ spekulují a pořídili si je do svého portfolia, právě z tohoto důvodu,“ přidává se i Bohumil Trampota z Komerční banky.
„Stát by v případě úplného zestátnění chtěl dosáhnout co nejnižší ceny, což investorům moc na optimismu nepřidává,“ řekl už v pondělí analytik XTB Tomáš Cverna.
Nadšení ze současného vývoje proto nemohou být stávající investoři, kteří své pozice v energetické firmě stále drží a s nervozitou čekají, kde současné propady najdou své dno. Minoritních akcionářů skupiny ČEZ je kolem sto padesáti tisíc.
Mezi největší z nich patří miliardář Pavel Tykač, který skrz ovládané firmy, jako je například Belviport Trading Limited, celkově ovládá zhruba desetinu společnosti ČEZ, přes 1,3 procenta akcií náleží PPF Bance, necelý jednoprocentní podíl pak drží i největší správce aktivit na světě, americká investiční společnost BlackRock.
„Investorům bych na případné zestátnění neradil sázet. Jedná se o krok, na kterém není nyní příležitost zásadně vydělat,“ dodává k tomu Cverna z XTB.
„Už v pondělí kurz akcií významně klesal po nové cílové ceně od banky Morgan Stanley, a to v hodnotě 880 korun. Nedokážu si představit, kdo a jak by si racionálně zdůvodnil nákup akcií na těchto úrovních,“ uvedl už v pondělí pro Forbes ekonom Capitalinked Radim Dohnal. Jiní analytici jsou ale ve svých vyjádřeních opatrnější.
„Zda bude zestátnění v konečném důsledku pro akcionáře výhodné, či nikoli, bude zřejmé až po zveřejnění konkrétního plánu na získání podílů společnosti ČEZ,“ myslí si Cuong Manh Le, akciový analytik z Patria Finance.
„Navíc je zde samozřejmě riziko, že vláda nakonec záměr přehodnotí, což by pravděpodobně vedlo k výraznému propadu akcií. Rozhodnutí o nákupu nebo prodeji tak v tuto chvíli není úplně jednoduché či jednoznačné a každý investor by měl zvážit výše uvedené faktory,“ uzavírá Milan Lávička z J&T Banky.
