Vládní dluh zemí Evropské unie se loni snížil na 88,1 z předloňských devadesáti procent HDP. Proti roku 2020, kdy na hospodářství začala dopadat koronavirová pandemie, klesl loni i rozpočtový deficit členských zemí, a to ze 6,8 na 4,7 procenta HDP. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat.
Česká republika se podle jeho údajů řadila k menšině zemí, kde se dluh i deficit zvýšily, Česko ale stále patřilo k nejméně zadluženým státům EU.
Zadlužení české vlády se loni podle Eurostatu zvýšilo ze 37,7 procenta na 41,9 procenta HDP. Nižší dluh vykazovala pouze pětice zemí: Estonsko s 18,1 procenta, Lucembursko s 24,4 procenta, Bulharsko s 25,1 procenta a Dánsko se Švédskem, obě země 36,7 procenta.
Naopak nejvíce zadlužené bylo přes výrazné snížení dluhu Řecko se 193,3 procenta následované Itálií se 150,8 procenta. Dále Portugalsko se 127,4procentním dluhem, Španělsko se 118,4 procenta a Francie se 112,9 procenta.
Celkem u čtrnácti zemí překročil dluh šedesát procent HDP, což je hranice stanovená dříve závazným paktem stability a růstu. Evropský blok však jeho platnost po začátku pandemie pozastavil v zájmu podpory ekonomik zasažených krizí a nyní se země chystají vyjednávat o jeho aktualizované podobě.
Rozpočtový deficit loni zaznamenaly až na Dánsko a Lucembursko všechny země EU. Nejvyšší vykázala Malta s osmi procenty, Řecko se 7,4 procenta a Lotyšsko se 7,3 procenta. Česko patřilo mezi země s nadprůměrným schodkem, který se zvýšil z předloňských 5,8 na 5,9 procenta HDP. Dříve platnou tříprocentní hranici deficitu překročilo celkem patnáct států sedmadvacítky.
