Zvláštní země to Vlámsko. Vlastně země, ona je to součást Belgie, která je ale kulturně i sociálně velmi odlišná od druhé poloviny země, Valonie. Navíc si občas říká Flandry. Kdo se v tom má vyznat?
Jasný a nezaměnitelný charakter získala přitom tato část Evropy už ve středověku a do 21. století se vlastně příliš nezměnil. Lidé tu mluví vlámsky, tedy takovou poupravenou holandštinou, a pokud bych to měl velmi zjednodušit, dalo by se říct, že jsou přesným mixem Holanďanů a Francouzů.
Od severních sousedů dostali do vínku pragmatismus, smysl pro byznys, inklinaci k jednoduchosti a lásku k cyklistice, od těch jižních jejich joie de vivre, gastronomický um a vytříbený vkus.
Je mi jasné, že Vlámsko pro většinu lidí nepředstavuje vysněnou dovolenkovou destinaci – ten úzký pruh studeného moře není nic moc. Pokud ale patříte k těm, co se rádi prochází historickými městy, muzei a galeriemi, budete tu ve svém živlu.
Flandry jsou plné gotických věží, opulentních radnic a historických hospod, muzeí umění plných pláten vlámských mistrů i překvapivě dobré gastronomie. Že jste o ní ještě neslyšeli? Na to stačí čtyři slova: hranolky, mušle, vafle, pralinky.
Objeďte města
A moc úsilí vám to nedá. Vlámsko je docela malé a navíc prošpikované sítí silnic a železnic, takže se všude dostanete rychle a pohodlně. Z mnoha měst, které tu najdete, bych si dovolil vyzdvihnout čtyři: Antverpy, Gent, Lovaň a Bruggy. Záměrně vynechávám Brusel. Nic proti němu, je geograficky sice hlavním městem jak Vlámska, tak Belgie, ale i přesto nemá ten historický vlámský charakter jako ostatní města ve výběru.
Přímořské Antverpy, které prosluly nejen jako přístav, ale také jako hlavní město obchodu s diamanty, si dodnes zachovávají svůj bohatý charakter. Právě tady na Akademii výtvarných umění se v osmdesátých letech zformovala známá „módní šestka“, kolektiv extravagantních módních návrhářů, který zahrnoval například Driese van Notena a od kterých se později učil také třeba Raf Simmons, a inspirativní atmosféra je stále ve vzduchu.
Místní Akademie výtvarných umění a její módní department platí stále za jednu z nejlepších módních škol na světě. Antverpy jsou plné skvělých galerií a restaurací a jeden nebo dva dny vám tady utečou jako voda.
Studentský Gent vám připomene menší Amsterdam. Najdete tu spoustu živých barů, kaváren, vodní kanály a krásnou architekturu, včetně jedné lahůdky – unikátní oltář na téma adorace posvátného jehňátka namalovali bratři Hubert a Jan Van Eyckové už v roce 1432 a stále patří k jedněm z nejkrásnějších.
Oltář, po mnoha krádežích a pokusech o ně, je teď už sice za sklem, ale stále k vidění v katedrále svatého Bava právě v Gentu. A ti, které nezajímá malířství, můžou pro změnu zajít do Design Musea s rozsáhlou kolekcí moderního a modernistického nábytku.
Leuven, či Lovaň chcete-li, je menším městem, které turisté prakticky nenavštěvují. A je to škoda. Kromě toho, že tu najdete nejstarší belgickou univerzitu (a tím pádem i plno studentů na kolech) je to kouzelné městečko plné středověké architektury z nichž velkou část tvoří historické kampusy lovaňské katolické univerzity s vodními kanály.
A také Oude Markt, centrální náměstí kompletně zaplněné bary a restauracemi, které je v letních měsících obsypané venkovským sezením a žije až do ranních hodin. Město je sice malé, ale není nedůležité. Stačí se podívat na etiketu piva Stella Artois, abyste zjistili, odkud pochází. A výrobce piva, mezinárodní gigant InBev, má svoje hlavní sídlo dodnes právě zde.
Bruggy, pitoreskní belgická verze našeho Českého Krumlova, nejnavštěvovanější město Belgie a zároveň jedno z těch, které bude vypadat z každého úhlu perfektně na vašem Instagramu, jsou poslední zastávkou. Díky kompaktní velikosti je zvládnete bez problémů za jedno odpoledne.
Rozhodnete-li se tu zastavit, nevynechte Groeninge Museum se skvělou kolekcí vlámského malířství. Bruggy jsou sice navštěvované hlavně kvůli svojí historii – jejich radnice je koneckonců možná ta v Belgii vůbec nejkrásnější – to ale neznamená, že tu nenajdete nic současného. Jestli o tom pochybujete, zajděte do butiku L’Heroïne, kde najdete to nejlepší ze současné belgické módy.
Klasické vs. moderní umění
Belgie tohle umí dobře vybalancovat na jedničku. Muzea plná středověké malby se tu nenuceně míchají s konceptuálními galeriemi a gotické radnice a historické domy s odvážnou moderní architekturou. A nikoli o vše se zasloužily místní instituce.
Pokud například zajedete do městečka Kamzeke, objevite Verbeke Foundation, unikátní kolekci uměleckých děl zasazených v přírodě, které tu vybudoval kolem začátku nového milénia podnikatel Geert Verbeke.
Nenápadný půvab Vlámů
Tamní vkus je, alespoň podle mě, jedinečný a nezařaditelný. Je rafinovaný, jako ten francouzský, ale má v sobě taky špetku ironie a humoru a sofistikovaný smysl pro barevnost, který asi nepřekvapí, vzhledem k historii vlámských mistrů, kteří vynikali právě zachycením světla a barev. Nepatří k němu ale jen osobní styl Belgičanů, ale také jejich smysl pro vybroušené interiéry a architekturu.
Pokud chcete sledovat někoho, kdo pro mě ztělesňuje vše stylové (a bytostně vlámské), doporučuji instagramový účet leadera hudební skupiny Das Pop a výtvarníka Benta Van Looye.
Sedněte na kolo
Flandry jsou podobně rovinaté jako Holandsko. A to přímo nahrává tomu, abyste z auta nebo vlaku přesedli občas na bicykl. Na dvou kolech se tu můžete projet městem, všechna doporučená města ve výběru mají k projížďce na kole skvělé předpoklady i infrastrukturu. A pokud by vás lákalo něco o trochu náročnějšího, můžete vyrazit z Antverp do malebného Mechelenu a to přes fiets-o-strade, tedy cyklistickou dálnici.
Láska k Flandrám prochází žaludkem
Kromě mušlí a krevet, které Vlámové, díky tradici sahající až do 16. století, ve svých přímořských lokalitách stále ještě na pár místech loví pomocí koní, si rozhodně nenechte ujít ani čerstvé vafle. Nejtradičnějším topingem na ně jsou višňový kompot a šlehačka, ale fantazii se meze nekladou.
Pokud zabrousíte do tradiční restaurace nebo hospody, najdete na jídelním lístku také celou řadu masitých jídel, které vám připomenou náš nebo maďarský guláš. Vlámové stejně jako Češi rádi vaří maso na pivu nebo na víně. Mezi pochoutky patří také telecí nebo ovčí jazyk.
Češi samozřejmě nemohou neochutnat belgické pivo. Na rozdíl od Česka se tu většinou čepuje do menších sklenic a má to svůj důvod – je syté, tmavé a obsahuje o dost víc alkoholu než to české. Já nedám dopustit na belgický Kriek s višněmi.
Na cestu domů se samozřejmě vybavte pořádnou dávkou pralinek. Najdete tu vše, od známých značek jako Neuhaus nebo Godiva po malé nezávislé pralinkáře, jako je Chocolatier M z městečka Knokke. Značku mých oblíbených pralinek a čokolády najdete dole v tipech.
Kde se ubytovat?
August Hotel, Antverpy
Augustiniánský klášter přestavěný na hotel patří právem k těm nejlepším hotelům v Antverpách.
Hotel Des Galeries, Brusel
Sympatický butikový hotel v centru Bruselu, ničím neoslňuje, získal si mě ale mixem současného nábytku a rafinovanou jednoduchostí.
1898 The Post, Gent
Pokud bydlíte raději v historických domech, pak se vám bude líbit v tomto excentrickém hotelu v centru Gentu.
Kde jíst?
Restaurant Siphon, Damme
Retro interiér tradiční restaurace, kam se chodí na typickou belgickou kuchyni, především pak na krokety a dary moře, najdete na venkovském statku v Damme, nedaleko Brugg.
Ciro’s, Antverpy
Jehněčí jazyk nebo morek na toustu? Gastronomická instituce v centru Antverp nepředstírá, že vaří něco novátorského, jen to nejlepší z klasických belgických receptů.
Essenciel, Leuven
Finediningový restaurant, který už má svoje místo i v michelinském průvodci, se inspiruje belgickou kuchyní, ale vaří ji s novým twistem.
Kam na sladkosti a kávu?
Galler
Vlámové chodí na pár pralinek s sebou, stejně jako my chodíme na zmrzlinu. Galler nepatří mezi největší pralinkárny, ale patří k těm, které Belgičani sami mají nejradši. Jejich čokolády najdete v celé řadě supermarketů, jejich butiky pak v Nové Lovani a Bruggách.
Chez Albert, Bruggy, Antverpy
Vafle najdete na každé živější ulici a málokde je dělají špatně. Tradice začala v polovině 19. století a traduje se, že první „žehlička“ na vaflové těsto byla otevřena nedaleko bruselského nádraží. Albert je vaflárna, kterou osobně nikdy nevynechám.
Kolonel, Antverpy
Výborných kaváren a pražíren najdete ve Vlámsku nespočet, pokud máte ale zároveň rádi vybroušený interiér, zastavte se v jedné pobočce kavárny Kolonel.
Kde nakupovat?
Delvaux, Antwerpy, Brusel, Bruggy
Butik s kabelkami, pánskými business taškami a dalším koženým zbožím, je jakousi belgickou verzí francouzského domu Hermès. Jejich vkus je konzervativní, ale o to déle vám bude jejich výrobek sloužit, aniž by zestárl.
Gloves Boon, Antwerpy
Poslední stojící butik s koženými rukavicemi v obchodě s art decovou výzdobou z roku 1929.
Dijver Market, Brugy
Dobrý trh najdete v každém větším belgickém městě a výběr většinou stojí za to. Pokud budete o víkendu v Brugách, můžete navštívit například tento „blešák“ nad kanálem. Otevřeno je od deseti ráno do šesti večer.
Kam za uměním?
Rubens House, Antwerpy
Rubensův dům si nemůžete nechat ujít, i kdyby to mělo být jediné muzeum, které navštívíte.
KMSKA, Antverpy
Královské muzeum výtvarních umění, jak zní plné jméno této instituce, je sice zatím zavřen kvůli dlouhodobé rekonstrukci. Znovu ale po letech otevře v září tohoto roku. A bude to stát za to!
Smak, Gent
Právě třeba tohle muzeum současného umění ukazuje, že Belgičani se současného umění vůbec nebojí. Trvalá sbírka i roster aktuálních výstav, obvykle velmi angažovaných umělců.
