Podle letošních výsledků OECD Better Life Index jsou to právě Nizozemci, kteří nejlépe kombinují práci a volný čas. Za sebou nechali na druhém místě Dány a na třetím Francii, přičemž Česko se umístilo na třináctém místě a na posledním, osmatřicátém, Turecko.
OECD Better Life Index řadí země podle toho, jak úspěšně kombinují práci, rodinné závazky a osobní život s dalšími faktory. Z maximálně možných 10 bodů Nizozemci obdrželi 9,3 bodu, Dánsko rovných 9, Česká republika 7, 3 a Turecko? Nulu.
Čtěte také: Víte, kterých šest věcí byste nikdy neměli obětovat své práci?
Podstatným aspektem rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem je doba, kterou člověk v práci tráví. A právě Nizozemci mají nejnižší procento v odpracovaných hodinách nad 40 hodin týdně. Jen půl procenta Nizozemců tak tráví v práci více než osm hodin, přičemž podle výzkumu je průměr kolem 13 procent. Jen pro zajímavost, v Česku to dělá pět procent.
Obecně jsou pak výsledky týkající se života nizozemských rodin a dětí nad průměrem. Například oproti průměru 57,5 procenta pracuje v Nizozemsku 69,9 procenta žen, většina z nich ale na částečný úvazek (61 procent). V průměru tak doma tráví o dvě hodiny více než muži.
Nizozemsko má vedle toho nadprůměrnou míru zaměstnanosti, vzdělání, plodnosti, vysokou úroveň gramotnosti, nízkou dětskou chudobu a nezaměstnanost mládeže, přičemž se podle výzkumu více než 93 procent dětí ve věku 11–15 let cítí nadstandardně spokojeně.
Z dalších průzkumů vyplývá, že samotní Nizozemci jsou se svými životy opravdu spokojení. Na žebříčku od nuly do desíti svoji životní spokojenost ohodnotili v průměru na 7,4 v porovnání s průměrnými 6,5 procenta.
Co ale tato data znamenají v každodenním životě Nizozemců?
Arie Hut, 39 let, redaktor v regionální televizi RTV Noord
Je pravda, že je neobvyklé pracovat více než 40 hodin týdně, jiné to ale může být v případě těch, kteří usilují o vysoký kariérní postup.
Dle mého názoru je pro dobrý work-life balance důležité, abyste se v práci cítili dobře. Pokud to tak není a práce vás stresuje, přenášíte si to i do osobního života. V minulosti jsem například pracoval pro rodinnou společnost, která neuměla své zaměstnance ocenit, a tak jsem z ní odešel. Teď pracuji ve firmě, která striktně dodržuje pravidla, jejichž součástí je i slušné chování k zaměstnancům.
V čem bych ale uvítal změnu, je rodičovské volno. Minulé léto se mi narodil syn a jako otec máte právo na dva dny placeného volna. A i když vám stát přidělí sestru, která vaší partnerce doma po porodu pomáhá až 80 hodin (podle obtížnosti porodu), narození dítěte je tak emotivní záležitost, která vám obrátí život vzhůru nohama, že by byl otec dle mého doma mnohem užitečnější než v práci. Proto bych byl alespoň pro dva týdny placené dovolené.
Práce je v Nizozemsku obecně na piedestalu, a když se začnete s někým bavit, hned první otázka je: Co děláš za práci? Já si ale myslím, že bychom se měli raději ptát: Jak si užíváš svůj život?
Geugie Hogeveen, 40 let, učitel na střední škole
Pokud pracujete v nizozemském školství, zažíváte velký pracovní tlak. Ten je podle mě způsobený pocitem, že nemáte nikdy opravdu volno – kontrolujete úkoly, děláte přípravy na hodinu, udržujete kontakt se studenty, máte rodičovská setkání, administrativní práci apod.
Obecně jsem k Nizozemsku trochu skeptický a myslím si, že konkrétně pracovní tlak ve vzdělání je vyšší než v ostatních zemích, na druhou stranu má možná tento tlak za výsledek nadprůměrnou kvalitu školství.
Za co jsem ale určitě rád, je placené rodičovské volno. Těch máme několik druhů, například já mám do věku osmi let svého syna jeden den v týdnu volno, přičemž jej mám zaplacený z 60 procent. Vlastně bych řekl, že v Nizozemsku je vše perfektně zařízené pro ty, kteří si umějí vše perfektně zařídit.
Matthijs Meijer, 36 let, pracuje v gastronomii
Dobrá pracovní kultura Nizozemska dle mého spočívá v tom, že ať pracujete kdekoli, nepotkáte se se silnou hierarchií. Máme rádi neformální atmosféru, například není obvyklé pěstovat až přehnaný respekt k vašemu šéfovi, a pokud se někdo chová nafoukaně, většinou mu to dají ostatní velmi rychle pocítit.
S tím dle mého souvisí také samotné pracovní prostředí, které musí dodržovat přísné pracovní předpisy – musíte mít kvalitní stůl, dostatek denního světla, čerstvý vzduch a rozhodně musíte sedět na kvalitní židli.
I když se to může zdát jako maličkost, podle mě tady hraje velkou roli také stravovací kultura, která je v Nizozemsku vynikající. I když pracujete v tom nejobyčejnějším callcentru, v kantýně dostanete kvalitní, čerstvé a zdravé jídlo. To má pak podle mě vliv na to, že jsou tady lidé obecně zdraví a energičtí.
Protože mají ženy většinou 16 týdnů mateřské dovolené (šest týdnů před narozením a deset týdnů po narození), musíme mít kvalitně zajištěnou péči o děti. Díky tomu nemusíte mít jako rodič velké starosti, jak práci a rodičovství skloubit.
Samozřejmě, Nizozemsko není žádné ultrašťastné místo pro ultrašťastné lidi, ale obecně si myslím, že si na pracovní poměry a kvalitu života nemůžeme stěžovat.
