Zakladatel a šéf Fruitisima Jan Hummel prožívá turbulentní rok. S první vlnou pandemie během března musel své pobočky s ovocnými šťávami zavřít, načež doslova přes noc spustil e-shop a ze zaměstnanců, kteří by za normálních okolností prodávali šťávy v obchodních centrech, udělal třeba i kurýry.
Během léta si také vyzkoušel první velkou reklamní kampaň na podporu prodeje, a aby toho nebylo málo, na konci srpna dotáhl plánovaný výkup podílů od svých minoritních investorů – Fruitisimo už tak má na palubě pouze jediného investora, kterým je Ondřej Fryc, respektive jeho Reflex Capital.
Nejnovějším počinem v Hummelově režii je právě spuštěný obchodní model, koncipovaný jako předplatné. „Chceme zákazníky motivovat k pravidelnosti, a přispět tak k budování imunity a zdravých návyků,“ hlásí devětatřicetiletý podnikatel, který byznys s ovocnými šťávami rozjel před více než 15 lety po návratu z USA.
Fruitisimo tak nově nabízí tři tarify předplatného, kdy ten nejmenší přijde na 249 korun měsíčně a umožňuje čerpat jeden nápoj týdně, zatímco za 990 korun měsíčně si zákazník může dát drink každý den v měsíci.
Podobný model můžete znát třeba z Velké Británie, kde jej na své nápoje nabízí populární řetězec Pret-A-Manger za 20 liber měsíčně. „Právě s jejich CEO Pano Christou jsem si o tomto modelu psal,“ přitakává Hummel.
Přijít s něčím novým bylo pro jeho byznys opět životně nutné. Tržby Fruitisima se sice během srpna blížily k loňským úrovním, avšak ve druhém zářijovém týdnu se kvůli rouškám propadly zhruba o čtvrtinu. Říjen už je minus 40 procent. Fruitisimo loni dosáhlo obratu 370 milionů, letos to Hummel odhaduje zhruba o 100 milionů níže s tím, že ziskovost se propadne o tři čtvrtiny.
„Skončíme v černých číslech, ale na vyskakování to nebude,“ rozhazuje rukama podnikatel. Z prodejen nicméně zavřel zatím „jen“ tři, a to jednu ze dvou v brněnské Vaňkovce, další v ostravském outletu a poslední v pražské Galerii Butovice.
Foto Michael Tomeš
Sám tuto dobu popisuje poměrně poeticky – doslova jako návrat o 15 let zpět, kdy na Chodově otevíral svůj první juice bar v Česku. „Tenkrát jsme si nechali natisknout velké menu a spolu se slevou na první nákup jsme ho neúnavně roznášeli do okolních kanceláří,“ vzpomíná. První den prý přišlo kolem 40 zákazníků, postupně počet rostl a za tři měsíce už chodilo pravidelně více než 200 lidí denně.
O podobný náběh se Hummel nyní bude pokoušet právě s novým modelem předplatného.
„Je to jako kdysi na tom Chodově – i tehdy jsme chtěli lidi naučit kupovat něco, co dříve nekupovali,“ říká. Fruitisimo běžně obslouží zhruba 150 tisíc zákazníků měsíčně a Hummel pro začátek doufá, že na předplatné naláká zhruba desetinu z nich. Dalších 15 tisíc zákazníků by rád získal zcela nových.
Nespoléhá se ovšem jen na předplatné. Jak už při původním lockdownu s týmem naplánoval, nadále šlape do retailu, a vybrané produkty Fruitisima tak lze najít například na Rohlíku či na čerpacích stanicích Shell. S Rohlíkem se Hummel mimochodem také domluvil na výrobě džusů pod privátní značkou.
„Jsme obchodní firma, musíme se přizpůsobit vývoji okolo nás. Nic jiného nám nezbývá.“
