Radim Dohnal je ekonom a specialista v oblasti financování, CEO Capitalinked.com a člen iniciativy KoroNERV-20. Dříve působil jako konzultant Saxo Bank. Dlouhodobě se orientuje na energetické trhy.
Evropská komise představila poměrně ambiciózní závazek či plán v letošním roce snížit závislost Evropské unie na ruském plynu o dvě třetiny. Takový plán je myslím na hranici či za hranicí technických či fyzikálních možností.
V zájmu zachování celistvosti jednotlivých států bychom takové ambice ale měli mít a na každém summitu Evropské unie si to připomínat a vzájemně se kontrolovat. A dodržováním takového závazku podmínit čerpání všech fondů Evropské unie.
Problém nastane hlavně u vytápění domácností a pro výrobu hnojiv. Pokud se na území Evropy nechceme dočkat cen pečiva a piva o 200 procent vyšších a masa či vajíček o sto procent, pak by Unie měla ihned začít realizovat výrobu hnojiv někde mimo svoje území, kde dohoda o spolupráci a exkluzivitě dodávek vydrží aspoň tři roky a kde ceny plynu nejsou tak vysoko jako v Evropské unii.
Dusíkatá hnojiva jako nenahraditelná složka hnojiv se totiž vyrábějí primárně ze zemního plynu, a to buď ještě na území Ruska, Běloruska, či přímo v Evropské unii. Z Ruska a Běloruska je nedovezeme, na území Unie vycházejí z ceny zemního plynu a ten je rekordně drahý. Ceny hnojiv jsou již dnes na trojnásobku co loni na jaře a dále rychle porostou nahoru.
V případě vytápění je třeba hledat cesty úspor, nastavit si standard, že teplota v bytě nemá být 25 stupňů Celsia, ale devatenáct, a obnovovat uhelné kotelny. Dřeva na vytápění můžeme mít jednu zimu dost, ale dlouhodobě naše lesnictví není na takový podíl dřeva na vytápění připraveno. Měli bychom skončit s exportem kůrovcového dřeva do Číny. Znovu se věnovat úsporám ve vytápění.
Radim Dohnal
Na úrovni Evropské unie je třeba ihned začít budovat terminály pro příjem stlačeného plynu, stavět zásobníky plynu a už zde existující zásobníky vzít z moci Gazpromu, něco z toho jsem navrhoval už v létě 2020. Situace je tak kritická, že by Unie či jednotlivé státy měly přímo vstupovat do zajištění dodávek plynu, tedy i pomáhat domlouvat dodávky a ceny LNG v USA či Kataru.
Je rozhodně lepší začít zde než tam, kde chce začít naše vláda, tedy hned rušit DPH či stanovovat cenové stropy. Zrušení povinného přimíchávání je naproti tomu malý příspěvek, ale správný. Až tuto debatu s Evropskou komisí dokončíme, je možné eventuálně přejít na biopaliva nové generace nebo plochu pro pěstování biopaliv nechat pro potraviny, které budou drahé.
Budeme se muset vracet k uhlí, ale prozatím bych neprolamoval uhelné limity. Jen pokračovat v těžbě na současných stanovištích. Je ale namístě navýšit platby státu za těžbu.
Mnoho lidí se ptá, kolik bude plyn stát. Myslím, že toto jaro se už nad 200 eur za megawatthodinu nepodíváme a podobné je to i u povolenek, tedy pokud bude plyn z Východu proudit. Ve středu a ve čtvrtek cena ropy a plynu klesala, protože trh doufal v určité uklidnění války. O hodně horší to začne být v srpnu 2022 podle toho, jak moc se Evropa dokáže připravit. Myslím, že můžeme znovu zažít ceny nad 300 eur, a to i několik let.
Velké téma pro současnou opozici je, jestli a jak má vláda pomáhat dopad na domácnosti tlumit. U pohonných hmot si myslím, že to zatím není potřeba.
Cena pohonných hmot vyjádřená v průměrné mzdě (hrubé i čisté) je prozatím v kontextu posledních dvaceti let stále v normě a mnohdy bylo o hodně hůře. Ve spotřebním koši Českého statistického úřadu se proti roku 2012 jejich podíl snížil z 34,26 procenta na 31,77 procenta, pohonné hmoty jsou tedy nyní méně podstatné než dříve. Zdravím Karla Havlíčka a jeho středeční demagogický pořad „Na rovinu“.
Vláda má fiskální sílu řešit cenu plynu a elektřiny pro celou ekonomiku, ale protože by šlo o částky vysoko nad sto miliard korun ročně, je to na hranici jejích možností. Navíc přijdou nové priority jako zbrojení. Myslím, že státní rozpočet 2023, ale možná i 2022 bude strukturálně dost jiný, než jsme byli zvyklí, a to i před vládou dotačního hnutí.
Ohledně cen plynu by vláda měla finančně pomáhat školám, nemocnicím, sociálním službám a nízkopříjmovým domácnostem. Vysokopříjmové ať investují do domácího OZE, baterií, řídí spotřebu a ať se podílejí na dePutinizaci světa.
Střední třída problémy s cenami energií a placením za ně letos ještě mít nezačne, ale budou snižovat výdaje na zbytné potřeby (kultura, sport, cestování). Další roky se to bude týkat všech. Ale i problém ruské agresivity je problém všech.
