Obchodní řetězec Albert a norská firma Tomra testují ve čtyřech supermarketech provoz vratného systému na PET lahve a nápojové plechovky. Zařízení pojme najednou desítky prázdných obalů, plastové lahve od 0,1 litru do tří litrů nebo až litrové plechovky si samo roztřídí.
Lidé za každý obal dostanou kupon v hodnotě padesát haléřů, který uplatní při nákupu. Technické řešení v pondělí firma s řetězcem představily v Plzni.
Kromě plzeňské prodejny na Rokycanské třídě se budou odběrové stroje dva a půl měsíce testovat v pražských Nových Butovicích a Hradci Králové a přibude ještě jedna prodejna. Potvrdil to Jiří Mareček, ředitel komunikace Albertu, který má v ČR 335 obchodů.
„Pilotní projekt, v němž testujeme zálohovací stroje od čtyř dodavatelů, nám umožní nejenom vybrat zařízení za rozumnou cenu, ale také připravit se na plánované zavedení zálohovaného systému. Investice do vybavení nás vyjde na vyšší stovky milionů korun,“ uvedl.
Pro celý český maloobchod to vyčíslila loňská studie Centra ekonomických a tržních analýz CETA na 5,6 miliardy korun. „Chceme vyzkoušet různé typy řešení. Máme prodejny malé, velké, kompaktní, kam se velký stroj nevejde,“ řekl Mareček. Někde bude třeba instalovat dva stroje, aby kapacitu zvládly.
„Zařízení je unikátní v tom, že díky otvoru jako do pračky umožňuje hromadný odběr velkého množství obalů. Vysypete tam tašku nebo pytel s prázdnými, nesešlápnutými a nepoškozenými PET lahvemi a plechovkami, a nebudou se tak u něj tvořit fronty,“ řekla Hana Brožková, jejíž firma dováží stroje do ČR. Tomra je připravena se na zavedení finančně nákladného vratného systému podílet.
Podle norského velvyslance v Česku Victora Conrada Ronnenberga dodává Tomra stroje do celého světa a v Evropě se teď tyto zálohové systémy zavádějí v několika zemích.
Aleksander Mortensen z Tomry dodal, že prodejny, kde tato zařízení jsou, pociťují nárůsty počtu zákazníků i tržeb. Tomra považuje Česko za jeden z růstových trhů, uvedl.
„Ministerstvo životního prostředí velmi vítá, že soukromý sektor nečeká a předběhl nás. Cílem je snížit množství pohozeného odpadu. Do pěti let chceme vrátit devadesát procent nápojových obalů zpět do života, stále nám uniká velké množství PETu,“ řekl Martin Rybár z kabinetu ministra.
Podle něj provozuje zálohový systém třináct zemí, například Norsko, Nizozemsko, Chorvatsko, Německo, Slovensko a Malta. V Česku pokračuje legislativní příprava. „Se zavedením systému počítáme nejdříve v polovině roku 2025,“ uvedl. Ministerstvo předpokládá, že záloha bude ve výši čtyři až pět korun za lahev nebo plechovku.
Dnes fungují ve všech městech i vesnicích kontejnery, kam se dávají plasty, které se pak odvážejí na třídičky. „Čtvrtstoletí tu funguje systém, díky němuž se osm z deseti lahví dostane zpátky do recyklace. Cílem je devět. Ale kvůli té jedné láhvi z deseti dělat takhle složitý systém je podle mě zbytečné. Spíše bych se zaměřil na podporu toho stávajícího,“ řekl Milan Tomásek z odpadové firmy Rumpold.
Podle něj si lidé na žluté kontejnery zvykli a separace bez problémů funguje. „Tohle je hezké, ale kdyby to bylo před pětadvaceti lety. Teď to rozbije ten současný systém,“ dodal.
