skip to main content
Věda

Vrtulník Ingenuity zdolal na Marsu svou první vědeckou misi. A nezapomněl na fotky

Může-li si vrtulník vysloužit ostruhy, tak to jeden kosmický vrtulníček právě udělal. Robotický létající průzkumník Ingenuity, který je součástí mise NASA Mars 2020, zdárně splnil svůj první vědecký úkol a potvrdil své místo v síni slávy vesmírných misí. A to tak, že během 166 vteřin zdolal rychlostí sedmnáct a půl kilometrů v hodině vzdálenost větší než půl kilometru.

Budiž zdůrazněno, že NA MARSU.

Ingenuity je mechanickým členem stejné mise, která 18. února letošního roku dostala na Mars průzkumný rover Perseverance, v němž je vrtulník uschován, když zrovna nikam neletí. NASA teď vydala podrobnosti o jeho dobrodružství, v rámci kterého v pondělí 5. července vystartoval z Perseverance jihozápadním směrem přes vědecky zajímavou oblast Séítah.

Reklama

Pro rover Perseverance by byl členitý povrch této oblasti pořádný oříšek, ale zabrat nakonec dostal i navigační systém vrtulníčku Ingenuity. I on byl totiž přichystán na méně složitý terén, zatímco Séítah je plná nerovností a písečných dun.

Přes náročnější úseky proto Ingenuity přelétal obezřetněji, nicméně na těch méně komplikovaných dosahoval rychlosti až pět metrů za vteřinu. Během svého letu nasbíral várku pozoruhodných fotografií, které teď NASA zveřejnila.

Perseverance s Ingenuity působí v oblasti kráteru Jezero, který své jméno získal podle vesnice v Bosně a Hercegovině. Kráter má průměr 49 kilometrů a podle všeho byl kdysi zaplaven vodou.

Reklama

Ačkoli se jednalo v pořadí už o deváté vzlétnutí Ingenuity na Marsu, je to poprvé, kdy byl létající robůtek nasazen na takto náročný vědecký průzkum. Navíc jde zatím o suverénně nejdelší let pozemské helikoptéry na Marsu.

Rover Perseverance má s sebou Ingenuity právě proto, aby mu vrtulník pomohl s průzkumem obtížně dostupných oblast. A svůj první úkol splnil na jedničku.

Nebo spíš jedničku s minusem, během jeho letu se totiž nastřádalo několik chyb, které vyvrcholily tím, že vrtulník přistál jen těsně na hraně vymezeného prostoru. Na zem se posadil 47 metrů od středu padesátimetrového „letiště“, které pro něj bylo vymezeno. Svůj cíl ale vyfotografoval bezchybně a ušetřil tak roveru za pár minut měsíce práce.

Cílem zkoumání mechanické dvojice přitom není nic menšího než odhalení možných stop někdejšího života na rudé planetě. Nyní, díky fotografiím od Ingenuity, bude tým stojící za Perseverance vědět, zda má do konkrétní oblasti smysl posílat rover, aby tam nabral potřebné vzorky.

O stanovení ideálních míst pro průzkum se v rámci mise starají kamery připevněné na samotném roveru, ale hlavně senzory na satelitu Mars Reconnaissance Orbiter, který krouží přibližně 250 kilometrů nad povrchem Marsu.

Díky nim vědci v NASA zjišťují, kde by mohlo být něco zajímavého, a pak, hodně zjednodušeně řečeno, už jen vyšlou vrtulníčku zprávu: leť jako vítr!

Úplně mimochodem, na Marsu opravdu fouká vítr. Jeho rychlost se pohybuje v rozmezí mezi 16 a 32 kilometry za hodinu, ale když propukne písečná bouře, fičí to tam rychlostí až 113 kilometrů za hodinu. I tak je ale účinek větru na Marsu velmi malý, a to kvůli nízkému tlaku v průměru jen pod tisíc Pascalů. To je přibližně stokrát méně než na povrchu Země.

Reklama
Reklama