Říká se – neříkej hop, dokud nepřeskočíš. A tak je opatrnost namístě i v případě vakcíny na covid-19, jejíž úspěšné testy v pondělí přestavila americká společnost Pfizer. Přes veškeré více či méně oprávněné námitky však není vůbec od věci pohlížet na ni jako na zřetelný signál naděje.
Hlavní příčina téhle naděje spočívá v devadesátiprocentní úspěšnosti experimentální vakcíny a v jejích slabých vedlejších účincích. Tak aspoň vakcínu popisují klinické testy, na jejichž základě hodlá firma ještě tento měsíc požádat o schválení látky pro nouzové použití.
Neuškodí proto dozvědět se o nadějné vakcíně co nejvíce informací. A od toho jsme tady my.
Je devadesátiprocentní úspěšnost dobrý výsledek?
Bez jakýchkoli dalších diskuzí – ano, ano, ano. Nečekaně dobrý výsledek. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) stanovil pro výrobce proticovidové vakcíny minimální laťku úspěšnosti padesát procent, a ta byla vysoce překonána. Pro srovnání: vakcíny na běžné, a neustále mutující, formy chřipky mají účinnost 40 až 60 procent.
Jak bezpečná vakcína je?
Pfizer v testech vyzkoušel ve spolupráci s partnerskou německou společností BioNTech čtyři verze vakcíny a dál pustil tu, jež vyvolala nejméně mírných či středně závažných vedlejších účinků, jako jsou horečka nebo únava. Vakcína musí být bezpečná, obdrží-li „požehnání“ od FDA, dostane se k milionům lidí. Zatím ji v rámci testů vyzkoušelo přes 43 tisíc jedinců. FDA následně zajistí sledování velkého množství očkovaných v dlouhodobém časovém horizontu, aby byly vyloučeny i případné vzácnější zdravotní problémy.
Pro kolik lidí vakcína bude?
Podle generálního ředitele společnosti Pfizer by do konce roku mělo být vyrobeno 30 až 40 milionů dávek, což má stačit pro 15 až 20 milionů lidí. Každý totiž musí dostat dávky dvě. Není dosud jasné, komu by měly být první vakcíny určeny, nicméně logika věci napovídá, že doputují k rizikovým skupinám, jako jsou zdravotníci, záchranáři, senioři, obézní lidé nebo cukrovkáři. Do konce roku 2021 chce Pfizer vyrobit 1,3 miliardy dávek – pro celý svět to pořád nestačí, ale do hry snad postupně vstoupí i vakcíny jiných výrobců.
Kdy bude vakcína dostupná veřejnosti?
Nezpůsobí-li nečekaný zádrhel zpoždění, první rizikové skupiny by měly mít vakcínu na sklonku letošního roku. Pfizer sice nevyvíjel vakcínu pod křídly amerického vládního programu, nicméně vláda USA už od firmy předem zakoupila 100 milionů dávek s možností dokoupit dalších 500 milionů.
Kdy se vakcína dostane do Česka?
Vzhledem k sídlu i k závazkům Pfizeru se k vakcíně nejdříve dostanou Američané. Celosvětová distribuce by měla přijít vzápětí, takže očkování by mohlo v Česku začít v lednu.
Kolik lidí musí být očkováno?
Předpokládá se, že pro zabránění snadného šíření viru je nutné, aby imunitu získalo 60 až 70 procent světové populace. Jinak řečeno, i kdyby vakcína fungovala perfektně, koronavirus přestane řádit až v okamžiku, kdy bude podána miliardám lidí.
Ochrání vakcíny seniory?
Na to zatím není zcela jasná odpověď. Časné klinické studie naznačují, že u starších lidí je imunitní odpověď na vakcínu slabší. Stejné klinické studie však ukazují, že i přes tuto slabší reakci dostanou senioři nezanedbatelnou ochranu ve srovnání s těmi, kteří očkováni nebudou.
Jaké další vakcíny se vyvíjejí?
V závěrečných fázích je v současnosti deset vakcín, přičemž dosavadní „vítězství“ Pfizeru uvítala i konkurence – vnímá ho jako ujištění, že i ona jde správným směrem a také její látky proti covidu zaberou. A pokud ano, bude po nich i tak značná poptávka, jelikož sám Pfizer nezvládne zásobit celý svět. Relativně blízko k vakcíně mají kupříkladu britská AstraZeneca, americká Moderna či čínské biotechnologické společnosti. Za zmínku stojí, že existují různé druhy eventuálních vakcín, pracující s různými způsoby, jak vyvolat imunitní reakci těla.
Jak se vakcína přepravuje?
To je v této chvíli problém, protože vakcína „Made in Pfizer“ musí být přepravována při teplotě minus 70 stupňů Celsia. Vakcína, s níž finišuje Moderna, tuto teplotu korigovala na pouhých minus 20 stupňů a obě jmenované společnosti navíc pracují na tom, aby bylo možné přepravovat vakcíny při teplotách běžných v klasických ledničkách. Vědci jsou si jistí, že se jim to v brzké době podaří.
