Jistota a přehlednost je asi to poslední, co by se dalo říct o situaci kolem českého stavebního zákona, tedy legislativy, která je asi tou nejdůležitější věcí pro řešení problémů s pomalou výstavbou a nedostupností bydlení.
Nový stavební zákon připravila minulá vláda Andreje Babiše a loni v létě ho i přes senátní veto schválila sněmovna. Jenže nový kabinet Petra Fialy účinnost nového zákona odložil a začal pracovat na jeho novele, kterou má vláda ve středu projednávat. A právě novela odloženého zákona vadí developerům, odborníkům i velkým městům.
„Apelujeme na vás, abyste předešel hluboké krizi v oblasti výstavby, kterou může způsobit současná podoba novely stavebního zákona, a zasadil se o její změny. Jsme připraveni seznámit vás s návrhy, na nichž jsme našli širokou věcnou a odbornou shodu,“ stojí v dopise, který zaslali předsedovi vlády zástupci odborných komor, sdružení, svazů a velkých měst.
Stojí za ním prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza, předseda České komory architektů Jan Kasl, ředitel Asociace developerů České republiky Tomáš Kadeřábek, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner nebo třeba šéf iniciativy CityDeal Ondřej Boháč.
V dopise se obrátili na předsedu vlády Petra Fialu s žádostí o odložení projednávání novely stavebního zákona a zákona o jednotném environmentálním stanovisku. Návrhy podle nich nejsou dostatečně projednány s odbornými skupinami a v řadě oblastí je potřeba je dále dopracovat. V opačném případě prý nepovedou ke slibovanému zjednodušení a zrychlení povolování staveb.
„Již téměř rok se snažíme najít cestu ke spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj ve věci přípravy nové podoby stavebního zákona, tedy z hlediska budoucího rozvoje České republiky naprosto zásadní legislativy. Těch několik málo setkání, ke kterým došlo, bylo čistě formalistických, bez možnosti skutečné diskuse a zájmu o hledání řešení. Bohužel musíme konstatovat, že většina odborné veřejnosti byla po celou tuto dobu z procesu přípravy vyřazena,“ píše se v dopise.
Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého by mělo být snahou obou stran dojít ke konsenzuálnímu návrhu. „Toho ale nelze dosáhnout bez skutečné diskuse a spolupráce. K té jsme opakovaně vyzývali, bohužel marně. V současné situaci nám tedy nezbývá než předkládanou novelu v aktuální podobě odmítnout,“ říká Dlouhý.
Odborníci navrhují i konkrétní kroky, kterými by se měla vláda řídit, aby nová stavební legislativa fungovala lépe. Jde především o změny v úpravě o povolení staveb, které zajistí skutečnou integraci v jediném stavebním řízení, a změny v oblasti územního plánování, které odstraní zbytečnou byrokratickou zátěž obcí a posílí jejich pravomoci.
Výhrady mají k aktuální situaci kolem stavební legislativy také developeři. Ti už dlouho volají po tom, aby se povolování staveb zrychlilo a zjednodušilo. A to se stále neděje. I proto je Česko na 157. místě ze 190 zemí v žebříčku Světové banky, která srovnává, jak snadné je získat povolení k výstavbě.
„Vláda není schopná schválit nový stavební zákon, který by byl efektivní a který by byl takový, jaký je nám neustále slibován. Tedy, že za jeden rok na jednom razítku dostaneme jedno povolení a začneme stavět. Vůbec to nevypadá, že to k této situaci někdy dospěje a povolovací procesy se proto nezkrátí,“ říká majitel investiční skupiny Trigema Marcel Soural.
Podle největšího tuzemského stavitele bytů a majitele společnosti Central Group Dušana Kunovského se současnými kroky stát sám sebe „střílí nikoli do nohy, ale rovnou do páteře“.
„My respektujeme například to, že má rozhodování zůstat na obecních stavebních úřadech. Ale projednávaná novela otevírá tolik dalších věcí, že se bojíme rozpadu celého systému a kolapsu. Pro development je nejdůležitější předvídatelnost, dlouhodobost a v momentě, kdy nevíme, s čím budeme pracovat, je to katastrofální,“ míní jedenáctý nejbohatší Čech Kunovský.
Soural navíc zmiňuje to, že za současného stavu je jen k získání územního rozhodnutí potřeba zhruba pětasedmdesát razítek od jednotlivých úřadů, které spolu proces vůbec nekoordinují. „Záměr byl, aby se to celé slilo do jednoho koordinovaného razítka pod stavebním úřadem. To se pravděpodobně zase nepodaří. A varianta ministerstva pro místní rozvoj teď navíc zavádí zelené enviromentální razítko, takže jich budeme mít ještě víc,“ říká.
Podobného názoru je také Petr Palička, výkonný ředitel Penta Real Estate. „Pokud by vláda tuto novelu přijala, žádný politik by už nikdy neměl slibovat, že se zlepší situace s byty. Novela by vrátila stav o mnoho let nazpátek. Věty typu, že k vyřízení budete potřebovat jedno razítko či že se stavební řízení zkrátí, by se staly úplně vyprázdněnými frázemi,“ upozorňuje Palička.
Podle něj by ministerstvo pro místní rozvoj nemělo tvořit umělý úřednický zákon na základě politického zadání, ale případnou novelu by mělo diskutovat s odbornou veřejností. „Není-li vůle akceptovat zákon přijatý v minulém volebním období, není možné ho zároveň nahrazovat paskvilem, který by vrátil stav o mnoho let nazpátek,“ dodává Palička.
Těžkopádností připravované novely argumentuje i iniciativa odborníků stojící za dopisem premiérovi. A odkazují přitom přímo na vládní dokumenty. Ve vyhodnocení dopadů regulace návrhu novely, zpracované samotným ministerstvem pro místní rozvoj, se totiž uvádí, že novela oproti novému stavebnímu zákonu dosahuje mimo jiné menšího zkrácení průměrné doby povolovacího procesu nebo nižší efektivity výkonu stavební agendy.
„Toto hodnocení svědčí o zásadním rozporu novely s programovým prohlášením vlády, v němž se uvádí cíl zásadní zrychlení stavebního řízení,“ stojí v dopise.
Důrazná kritika navíc zaznívá i od velkých českých měst, která se pod taktovkou Prahy spojila v iniciativu City Deal. Podle ní stavební zákon v podobě, v jaké je vládě předkládán, znamená zásadní zhoršení stávajícího, už tak nevyhovujícího stavu.
„Nepřicházíme ve snaze záměr zablokovat, ani jej destruovat, ale ve snaze konstruktivně se podílet na jeho vylepšení. Věříme, že pro vládu by mohlo být důležitým signálem to, jak rozdílné skupiny se ve prospěch této věci spojily. Odložení projednání návrhu o několik týdnů a práce na něm může přinést vysoce kvalitní výsledek, který ve finále pomůže všem obcím,“ říká Ondřej Boháč, ředitel pražského Institutu plánování a rozvoje.
Jednou z hrozeb aktuálního návrhu je podle iniciativy City Deal nemožnost měst pořizovat pro své potřeby vlastní stavební předpisy. „Každé město je jiné a má svá specifika a charakter. Stejně jako nemůže být stejný režim správy Národního parku Podyjí a KRNAP, nemůže být Liberec plánován podle stejných principů jako Ostrava nebo Praha,“ říká ředitel ostravských městských plánovačů Ondřej Vysloužil.
Praha má své stavební předpisy od roku 2016 a podle představitelů města znamenaly změnu k lepšímu. Navrhovaný zákon je však plánuje zrušit a u dalších statutárních měst s nimi nepočítá. Právě nutnost pražské stavební předpisy zachovat a u dalších měst možnost je vytvořit, je ostatně jedním z dalších bodů dopisu adresovanému premiérovi Fialovi.
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš však trvá na tom, že předkládaná úprava stavebního zákona zajistí rychlé, transparentní, digitální a občanovi blízké stavební řízení.
„Jsem přesvědčen, že úpravy nového stavebního zákona povedou ke zjednodušení výstavby. Je totiž nutné, aby takový zákon nejen výrazně urychlil povolování všech staveb, ale dodal i potřebnou právní jistotu stavebníkům, kteří by měli už do jednoho roku vědět, zda mohou začít stavět, či nikoli. Ke zrychlení stavebního řízení pomůže i připravovaná digitalizace. Právě na digitalizaci všech procesů klademe mimořádný důraz, protože se musíme vyrovnat zemím, které jsou v této oblasti vyspělé,“ uvedl ministr Bartoš v tiskovém prohlášení.
Právě jistota je ale nyní to, co stavebníci a developeři nemají. „My jako investoři potřebujeme předvídatelnost, protože projekty připravujeme sedm, osm, někdy až deset let. A když nevíte, na základě jakého zákona budete povolovat projekty za rok a půl, tak je to velmi špatné. V procesu chybí i vzájemná komunikace. Jako investor nevíme, jak to dopadne, a nikdo se s námi pořádně nebaví,“ zmiňuje Petr Michálek, předseda představenstva Skanska Residential.
Současná vláda avizovala, že zruší zavedení Nejvyššího stavebního úřadu a jemu podřízených nových krajských stavebních úřadů, které přinesla novela předchozí vlády, a zachová část úřadů pod obcemi.
Od poloviny příštího roku by měl začít fungovat Specializovaný a odvolací stavební úřad, který bude řešit velké infrastrukturní stavby. Ostatní stavby budou do června roku 2024 podléhat povolování podle dosavadních předpisů. Digitalizace stavebního řízení by měla být po půlročním odkladu spuštěna 1. ledna 2024.
