Ačkoli vybudoval téměř miliardové hračkářské impérium, raději než o podnikání dnes Josef Kouřil vypráví o svých filantropických projektech. „Všechno je pomíjivé. Práce, firmy, lidský život. Touha chlapa ale je, aby po něm něco zůstalo,“ objasňuje svůj postoj jedenasedmdesátiletý podnikatel a filantrop, který pro své sousedy postavil kostel, naučnou stezku nebo „moravský Stonehenge“.
Ještě před pár lety byly Bukovany u Kyjova místem, kterým se projíždělo spíš omylem než cíleně. Vesnice na jihu Moravy bez turistických ambicí, bez památek, bez důvodu zastavit.
Pak se ale místní rodák a majitel miliardové hračkářsko-papírenské firmy Wiky Josef Kouřil rozhodl, že právě tady začne do krajiny otiskovat své vzpomínky, sny i peníze.
„Když je vám třicet let a máte 150milionový úvěr, těžko budete přemýšlet o tom, že postavíte a darujete kostel. Ale po padesátce už jsem měl dluhy splacené a mohl jsem začít investovat do věcí, které mají vyšší smysl,“ vysvětluje Josef Kouřil, jehož společnost Wiky sídlící v Kyjově patří mezi čtyři největší prodejce hraček a papírenského zboží v Česku.
Jak se Josefu Kouřilovi podařilo vybudovat jednu z největších hračkářských firem v tuzemsku? Proč se rozhodl postavit Alej českých panovníků a Stonehenge? A jaké bylo předávání rodinného byznysu Josefovu synovi?
