Jay Carlson pracoval v Číně sotva tři měsíce, když narazil na nepříjemnou povinnost – musel vyhodit člena vyššího managementu na pobočce, kterou dostal za úkol rozjet. Do říše středu manažera poslali, aby našel nového dodavatele pro svou domovskou společnost v USA zabývající se výrobou nábytku. Měl zaměstnat 70 nových pracovníků, vést jejich tým a představoval si, že vše provede podle dobře fungujících západních šablon. Jenže narazil. Čína je totiž tak trošku jiná.
Carlson plánoval vytvořit zdravé tvůrčí prostředí spolupracujících lidí, na jaké byl zvyklý z domova. „Jenže jeden ze starších manažerů, který pro firmu pracoval už roky, se s tím špatně smiřoval. Trval na tradičním čínském autoritativním modelu, kde má šéf vždycky pravdu. Neustále jsem s ním vedl spory o tom, jaké metody jsou vhodné a proč je chci používat,“ vysvětluje Carlson v rozhovoru pro BBC. „Zpomalovalo to společnost i mě, takže jsem nakonec došel k názoru, že není jiná možnost, než ho propustit.“
Čtěte také: Číňané budují města duchů. Jaká je čeká budoucnost?
Zprávu o vyhazovu přijal Číňan klidně, ovšem následující den byl zase zpátky v práci. „Bál jsem se, jestli mě špatně nepochopil, ale on mi vysvětlil, že je k firmě, která ho celý život zaměstnávala, loajální a proto musí dosloužit ještě do konce měsíce,“ popisuje Američan. To není nutné, odstupné dostanete i tak, přesvědčoval Američan Číňana, ale ten nedal jinak. „Byla to první lekce, které se mi dostalo o místní pracovní kultuře.“
Manažer západního ražení může excelovat i v Číně, ale musí brát v potaz odlišnosti a způsob, jakým místní dělají klíčová rozhodnutí. To ostatně potvrzuje i profesor Saibal Ray z Fakulty managementu na McGill University v kanadském Montrealu. „Lidé v Číně jsou především zvyklí pracovat mnohem déle než Evropané nebo Američané,“ upozorňuje sinolog. „Přijdou dávno před šéfem a odchází dlouho po něm. Většina zahraničních manažerů není na takové pracovní nasazení zvyklá, protože jde o již poněkud přežitý trend. Četné studie koneckonců dokázaly, že přemíra času stráveného v práci má negativní vliv na její efektivitu.“
Čtěte také: Máte svou práci jistou? Tohle je 5 znamení, že vám hrozí vyhazov
Ray ale varuje, že zkracování pracovní doby je u čínských zaměstnanců bráno jako výraz pohodlnosti. „Abyste si získali respekt mladších kolegů, musíte ukázat, že jste schopní pracovat stejně tvrdě, jako podřízení. Časem pak můžete dobu strávenou v kanceláři pomalu zkracovat.“
Spousta cizích manažerů se také svěřila s tím, že když do Číny přišli, měli pocit, že pro ně dělají lidé, kteří nemluví. Neozvou se ani na vyzvání, neříkají, co si myslí, a vlastní možnost řešení problému berou jako něco, co se nesluší nabízet. „Tradiční čínská kultura diktuje zaměstnanci striktní plnění zadaných úkolů. Vnímají to tak, že když projeví vlastní názor, budou považováni za nedisciplinované a nejspíš budou pokáráni. V mladší generaci, která je víc zvyklá brát osud do vlastních rukou, už je tato tendence sice slabší, ale změnit ji je stále nesmírně těžké,“ tvrdí Ray.
Carlson tato slova potvrzuje: „Je to konfuciánská civilizace, takže veškerá rozhodnutí, která uděláte, mají vliv na další události.“ Všechny aspekty spolu musí fungovat v harmonii a kdo toto akceptuje, má v Číně výhodu. Nikdy byste například jako nový manažer neměli vystupovat proti čínským zaměstnancům moc příkře nebo hlasitě, protože budou předpokládat, že jejich dny ve firmě jsou sečteny. Naopak pokojné vystupování za všech okolností je znakem síly.
Tyto a mnohé další zdánlivé drobnosti z vás mohou udělat respektovaného lídra, kterému se pak zaměstnanci svým přístupem bohatě odvděčí. To ostatně dokazuje i závěr Carlsonova příběhu o muži, který se nechtěl nechat vyhodit. „Tím, že jsem ho nechal ten měsíc dopracovat, tak se z nás stali přátelé. Začal mě vnímat jako autoritu,“ říká Carlson. „Jistě, jde především o byznys a ten je hlavně o zisku, ale v rámci firemní politiky je taky třeba brát v potaz lokální hodnoty.“
