I sám muž, který transformoval Zlín z vesnice do moderního města, by se tady s radostí zastavil. Výhled je to nádherný – od někdejšího areálu Svitu přes typické baťovské domky po okolní zelené kopce, kam až oko dohlédne. A zároveň je snadné jít se po takovém pokochání okamžitě dobře najíst.
Stačí jen sjet výtahem do spodních pater Obchodního domu Zlín, pro generace místních – včetně autora textu – známého prostě jako „Obchodňák“. Právě tahle stavba se totiž stala centrálou jedné z nejúspěšnějších firem regionu, když ji po rekonstrukci z roku 2018 téměř z poloviny obsadila společnost HP Tronic.
Skupinu s více než třemi tisíci zaměstnanci a obratem přes 24 miliard korun živí především prodejce elektroniky Datart, ale rovněž ETA, Kasa.cz či Euronics.
Ve zlínském obchodním domě si holding přímo pro svou potřebu pronajímá vše od třetího patra nahoru, tedy až po prosklené prostory na samé špici, o nichž byla řeč v úvodu. Zajímavější jsou ale dvě spodní podlaží. Na této ploše totiž HP Tronic veřejnosti nabízí ambiciózní gastronomický projekt nazvaný souhrnně Bistrotéka Valachy, který v okolí nemá obdoby.
„Gastronomická scéna ve Zlíně se začíná měnit, ale trh pořád určuje zákazník. Když není náročný, spokojí se s průměrem. A v momentě, kdy otevřete něco, co má hlavu a patu, je proto začátek opatrnější, lidé potřebují čas. Ale jasně se nám ukazuje, že když se zvolí správné produkty, nemá to omezení,“ říká Tomáš Blabla, který v HP Tronicu vede sekci cestovního ruchu a právě gastronomie.
Galerie Desítka v nejvyšším patře zlínského obchodního domu.
Právě silné finanční zázemí skupiny stvořilo koncept, který by nezapadl ani v pražském Karlíně nebo v trendy pasážích Brna. A to i přesto, že hlavní město Zlínského kraje jinak pořád není, až na několik výjimek, žádným rájem pro foodies. Tady však najdete na jednom místě vše potřebné.
Je tu vlastní řemeslná cukrárna s famózním větrníkem i pekárna s kvasovým chlebem, který ladili rok a půl. Kornuterie, což je originální pojmenování pro zdravý fastfood, kde jsou rychlé obědy nebo svačiny vymyšleny tak, aby se vešly do papírového kornoutu.
Dále restaurace nabízející snídaně, obědy i večeře, ale také třeba kurzy vaření s Tomášem Černým z podniku Dejvická 34, jenž si nedávno došel pro michelinské ocenění Bib. Jinde prodávají domácí frgály či vlastní pomazánky, vína z jihomoravské produkce, případně pivo z nedalekého Jarošova. V přízemí pak najdete stylový Bar 1931, odkazující na rok výstavby původního obchodního domu.
Zároveň tu u větrníku najdete cenovku 95 korun a za chleba dáte 65 korun, což nejsou zrovna ceny, na které by obyvatelé Zlína byli zvyklí.
„Pokud má vše řemeslný základ a patřičné množství vložené energie, není limitem cena. Lidé si cestu najdou,“ říká Blabla. „Dneska běžně ručně vyrobíme a prodáme 400 kvasových chlebů. Kapacitu si omezujeme sami, protože jsme na začátku projektu vůbec nedokázali odhadnout, kolik toho můžeme prodat. Víc toho neupečeme. Zájem je, my ale chceme být trvalí, ne dělat rychlé akce.“
HP Tronic do této oblasti poprvé nahlédl ještě na konci minulého tisíciletí, když tehdejší majitel koupil v roce 1997 bývalé rekreační středisko Zbrojovky Vsetín. Po něm následovaly dva objekty ve Velkých Karlovicích patřící dříve Svitu Gottwaldu. Dnes na jejich místě stojí Lanterna a Horal, čtyřhvězdičkové podniky s wellnessem a adekvátním servisem včetně gastronomie.
„Ruku v ruce s tím se postupně začal formovat zlínský projekt. Jsme místní firma, celou dobu jsme snili o tom, že tady budeme mít zázemí. Stali jsme se nájemníky obchodního domu, čímž vznikla potřeba obsadit prostory, které by jinak nebyly tak zajímavé, protože dům neplní funkci jako dřív,“ připomíná Blabla.
Pohled na Obchodní dům
Tam, kde spolu sedíme u domácí limonády, kdysi býval textil a konfekce. Horní patra Prioru včetně tuzexu a typického bufetu sice voní mládím, ale také levným linoleem a časy, které naštěstí už stačily odvát dějiny.
HP Tronic v novém konceptu mimo jiné přistavěl nejvyšší patro, s opulentním výhledem na Zlín hodným Tomáše Bati, kde se konají svatby a konference. A přibude zde hotelový komplex s přibližně čtyřiceti pokoji a spa.
To vše ukazuje, že jsou majitelé HP Tronicu, nedávní finalisté soutěže EY Podnikatel roku, připraveni investovat. A dobré jídlo v jejich plánech hraje svoji roli.
„Ve Zlíně tohle na jednom místě scházelo. Je to pestrá škála konceptů, které si třeba budou i vzájemně konkurovat, ale důležité je, aby to jako celek bylo pro zákazníka atraktivní,“ říká Blabla. „Když něco děláme, stavíme to na pevných základech a dobrých parametrech. Možná nám to o něco déle trvá, ale zase je vše méně náchylné k poryvům. Třeba i teď v covidu.“
Bar 1931, nazvaný podle roku otevření původního obchodního domu
Oproti mnoha jiným konkurentům – a naopak v souladu s mnoha tahouny oboru – totiž v HP Tronicu v průběhu pandemie nepropouštěli. „Což nám umožnilo, že jsme to při jakémkoli otevírání byli schopni okamžitě rozjet z nuly na sto,“ říká a platí to o provozech ve Velkých Karlovicích i ve Zlíně. „Nemuseli jsme shánět personál, byli jsme připravení. A navíc odpočinutí,“ usmívá se Blabla.
Zlínský provoz podle něj aktuálně plánuje v letošním roce hospodářský výsledek dotáhnout na kladnou nulu.
„Z pohledu ekonomiky holdingu si hrajeme s pískem, ale podstata spočívá v něčem jiném,“ vysvětluje. „Vytváříme společenský úzus a podhoubí pro to, aby se mohla firma profilovat, být na vše hrdá, v klidu sem vzít své hosty. My potřebujeme být soběstační, vedení potřebuje výkladní skříň. Chuť investovat je jednoznačná. To víme. Už dneska stavíme týmy, strategie a strukturu do dalších deseti let.“
Dvoupatrový projekt v obchodním domě v srdci Zlína, kde teoreticky můžete začít den vejcem do skla, dát si k obědu poctivé těstoviny, ke kávě řemeslný dezert a ještě to po večeři zakončit skleničkou na baru, proto nevznikl náhodou.
„Můžeme se výhledově stát servisní firmou provozující koncepty a nemusíme se omezit Resortem Valachy ve Velkých Karlovicích, Zlínem ani Zlínským krajem,“ říká Blabla. „Budeme připraveni posunout takovou platformu kamkoli, kde se naskytne příležitost. Investiční společnost koupí dům, my tam začneme provozovat. Máme know-how, máme zaměstnance i strukturu.“
A tím pádem plány, které by Baťa s radostí schválil. Však sám říkal: Co chceš, můžeš.
