Zase nový telefon, zase nový kryt – pokud vás taky štve, že se vám ty staré hromadí někde doma v krabici a trpíte u toho environmentálními výčitkami, pak přichází gamechanger.
Stojí za ním Američan jménem Michael Pratt a jeho firma Pivet Communications. Ta totiž vyrábí obaly, které s klidem zahodíte a ony se do dvou let samy rozloží. Ať už na skládce, na dně oceánu nebo úplně obyčejně v domácím odpadkovém koši.
„Chceme být
disruptivní, inovativní a zároveň neodolatelní,“ vyhlásil
Pratt, jehož ideu aktuálně chválí třeba technologicko-byznysový
magazín Wired. „Ono je totiž možné být eco-friendly a zároveň
kapitalisticky profitabilní. Jen musíte chtít obojí. Naše firma
má za cíl najít řešení, která změní svět.“
Co se jeví jako malý krok pro uživatele, neboť plastů užíváme všichni mnohem více, zároveň může být potenciálně velký krok pro lidstvo. Nakládání s odpady představuje gigantický problém a v jeho středu ční prostá pravda: většinu věcí, které vyjedou z výrobních linek, je potřeba vyhodit a jejich likvidace je drahá, dlouhá či komplikovaná – v nejhorším případě mix všeho.
Pivet tvrdí, že díky technologii by na odchod jejich výrobků měly stačit dva roky, podstatou je biodegradace za pomoci bakterií, hub i řas. Proto dokonce stačí vyhodit obal mezi odpadky (a jak zároveň Wired upozorňuje, do té doby se určitě nemusíte bát, že by se vám kryt na telefon začal jen tak rozkládat v kapse).
Pratt pracoval pro velké firmy zabývající se mobilními telefony dvacet let, Pivet je tři roky mladá záležitost. „Krása spočívá v tom, že jsme nemuseli vůbec obětovat kvalitu,“ těší ho. „Naše kryty pořád vypadají dobře, chceme je vyrábět i z recyklovaných plastů. Tím by se uzavřel kruh cirkulární ekonomiky. Věc se znovu použije a ještě jí dopřejete důstojný pohřeb.“
Prattův cíl je ambiciózní a vlastně by postačilo jen to, kdyby uspěl v domovské zemi, v USA se totiž nerecykluje až 90 procent plastů. „Chceme ten poměr otočit a udělat z toho problém nikoli devadesáti, nýbrž deseti procent. Každý má dneska mobil, často i dva, jsou to drahé přístroje a logicky si je chcete chránit,“ uznává. „Takhle to můžete dělat ekologicky, bez změny spotřebitelského chování.“
Jejich technologie nazvaná Toto-Toa má další výhodu: nejenže se podle testů nepotřebuje rozkládat ve specifickém prostředí, neměla by po sobě zanechávat ani žádné mikroplasty, což je další strašák současnosti. Proto s firmou spolupracuje i The Ocean Agency, jejíž snahy může český divák Netflixu znát z oceňované série Chasing Coral.
Najdou se samozřejmě i skeptici. Někoho trochu děsí, že by po vzoru krytů od Pivetu mohli lidé začít automaticky vyhazovat do koše i další plasty a přestat třídit. Pro magazín Wired položil jinou logickou otázku německý vědec Wolfgang Zimmermann z univerzity v Lipsku, který se rozložitelností materiálů zabývá dlouhodobě: „Takovou technologii by chtěl objevit každý. Pokud funguje, proč se omezují jen na obaly na mobily? Vždyť by tím mohli změnit průmysl s obaly jako takový.“
Ale co není, podle Pratta může být. „Věřím, že cesta k velikosti vede přes jedinou věc – musíte se pořád dál učit. Už kvůli příštím generacím.“
