skip to main content

Vyhrál ten nejstarší. Českou cenu za architekturu získala rekonstrukce Helfštýna

Kdybyste v Česku hledali největší hradní komplexy, areál hradu Helfštýn na Přerovsku má číslo dva. Jednička je Pražský hrad. To je tedy velikost, ale z pohledu moderní architektury momentálně jednoznačně boduje Helfštýn. 

Právě rekonstrukce paláce v rámci hradu Helfštýn získala od sedmičlenné mezinárodní poroty Českou cenu za architekturu. Po loňském vítězi, kterým bylo sídlo firmy Lasvit v Novém Boru, si tak letos hlavní cenu odneslo duo architektů Miroslav Pospíšil a Martin Karlík z olomouckého atelieru-r.

Dvojice architektů zásadním způsobem změnila podobu i využití torza monumentálního renesančního paláce, který byl uzavřený od roku 2014. Odpadávající zdivo totiž ohrožovalo bezpečnost návštěvníků a urychlovalo degradaci celého hradu.

Reklama

Vznikl plán na jeho zastřešení, ale tenhle záměr se nesetkal s pozitivním ohlasem odborníků z Ústavu památkové péče. Ten určil pravidla pro opravu paláce. „Hlavní podmínkou bylo zachovat takzvaný torzální charakter stavby. Zároveň nebylo možné, aby zastřešení vyčnívalo nad úroveň obvodového zdiva,“ vysvětlil Miroslav Pospíšil.

Atelier-r proto navrhl ploché skleněné střechy na ocelových nosnících. Zásadně se tím proměnil i interiér paláce, do kterého architekti vložili schodiště a soudobé architektonické prvky, propojující přízemí s vyššími a dříve nedostupnými podlažími paláce.

„Vznikla tak prohlídková trasa, která návštěvníkům umožňuje se zajímavou formou seznámit nejen se samotnou stavbou paláce, ale také s okolím hradu díky novým vyhlídkám z úrovní zřícených stropů, z hradeb nebo dokonce z úrovně střechy. Výsledkem je i přiblížení moderní architektury široké veřejnosti,“ dodává Pospíšil. 

Architektům se podařilo jazykem současnosti oživit něco z minulosti.

Hrad Helfštýn se po rekonstrukci stal podle poroty prostorem k prozkoumávání a objevování, a to prostřednictvím sledů místností, průchodů, vyhlídek, otevřených oken a teras, z nichž lze krajinu a okolí pozorovat a vnímat. „Architektům se podařilo jazykem současnosti oživit něco z minulosti. A díky tomu, že to může žít, může to i fungovat,“ řekl po vyhlášení vítězů helfštýnský kastelán Jan Laoro.

Do letošního ročníku bylo přihlášeno 170 staveb, přičemž jen 30 z nich se dostalo do užšího výběru. Nejvíce nominovaných realizací je k nalezení v Praze: celkem osm, téměř třetina z postupujících děl. Sedm nominací má Jihomoravský kraj, tři z toho jsou přitom díla postavená v Brně. Ve dvou metropolích a jim přiléhajícím okolí tak naleznete polovinu z nominovaných staveb.

Reklama

Vedle vítězného Helfštýna získalo šest z třicítky finalistů čestné ocenění Finalista České ceny za architekturu 2021. Porotu zaujala například realizace přestavby menzy Koleje 17. listopadu Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, navržená ateliérem Kuba & Pilař architekti.

Oproti loňsku se mezi finalisty neprobojovala žádná firemní budova. Uspět se naopak podařilo většímu počtu zakázek z veřejného sektoru. Vedle rekonstrukce Helfštýna je to například revitalizace Kostnického náměstí na pražském Žižkově od Radmily Fingerové a Hany Špalkové.

Předplatné Forbesu
A CO?
Forbes 11/2021

Finalistou se stalo i nové Komunitní centrum Židlochovice. „Kdyby se udělovala cena za urbanismus, byl by tento projekt jednomyslným vítězem,“ uvedli členové poroty.

Mezi nejlepší se dostal i jeden rodinný dům. Pyšnit se jím může Zlín, nad nímž se na základě návrhu už loni oceněného architekta Petra Jandy a jeho kanceláře brainwork po dobu dlouhých patnácti let rodil dům pojmenovaný Lazy House.

Finalisté České ceny za architekturu

  • Rekonstrukce paláce hradu Helfštýn, atelier-r
  • Přestavba menzy Koleje 17. listopadu FHS Univerzity Karlovy, Kuba & Pilař architekti
  • Komunitní centrum Židlochovice, Jura et Consortes
  • Lazy House Zlín, Brainwork
  • Městská hala Modřice, Atelier bod architekti
  • Pavilon na Výstavišti, PAPUNDEKL architekti
  • Revitalizace Kostnického náměstí v Praze, R. Fingerová a H. Špalková

Reklama
Reklama