Ruská centrální banka plánuje odkoupit válkou znehodnocené akcie, které se obchodují na moskevské burze. Vyčlenila si na to rezervy ve výši jednoho bilionu rublů (230 miliard korun) a podle potřeby může rubly dotisknout.
Naprostou většinu ruských akcií přitom vlastní zahraniční investoři: ke konci loňského roku drželi 86 procent v hodnotě 2021 miliard korun. Z velké části se však jednalo o skořápky místních hráčů, takže krok centrální banky bude takové nedobrovolně dobrovolné znárodnění.
Odstartuje ho znovuotevření moskevské burzy, a především zrušení zákazu prodávat ruská aktiva pro cizí entity. Ty se s největší pravděpodobností budou chtít zbavit znehodnocených a prakticky neprodejných titulů hned, jak to bude možné.
Není třeba spekulovat nad tím, zda se jedná o předem promyšlený krok, podobně jako vytvoření systému paralelního bankovnictví a platebních karet v přípravě na ekonomické sankce Západu. Aktuální dění jde každopádně zcela proti logice, že zahraniční investice jsou pro rozvoj Ruska zásadní.
„I kdyby invaze na Ukrajinu skončila teď hned, budou škody na ruské ekonomice cítit ještě velmi dlouho. Investoři a firmy, kteří odešli, a ještě odejdou, se hned tak nevrátí, na to je geopolitické riziko u Ruska příliš vysoké,“ zdůrazňuje hlavní ekonom Deloitte David Marek.
„Dokud se situace nestabilizuje, budou ruské cenné papíry pro investory toxické a dopady Rusko pocítí ještě roky,“ souhlasí Jana Brodani, kapitálová ředitelka Asociace pro kapitálový trh ČR.
Celý svět pozoruje propad ruských akcií téměř k nule. Uzavřením moskevské burzy se Putin vzdal možnosti nasadit páky Ruské centrální banky.
Situace po otevření burzy bude velmi pravděpodobně odrážet propad ruských titulů listovaných na burzách v zahraničí – jako určité vodítko může sloužit burza londýnská.
Například energetičtí giganti Gazprom a Rosněfť, kteří jsou z poloviny vlastněni různými zahraničními investory, od začátku invaze odepsali devadesát tři procent.
Největší ruský producent zlata Polyus, který je ze tří čtvrtin vlastněn Saidem Kerimovem, dokonce devadesát šest. Podle výpočtu agentury Bloomberg se z třiadvaceti klíčových ruských akciových titulů vypařila hodnota odpovídající sedminásobku letošního rozpočtu České republiky – 13 230 miliard korun.
I na ruské burze lze tedy po jejím znovuotevření počítat s propadem tržní hodnoty ruských akcií v řádu vyšších desítek procent. Dokud však nebudou moci zahraniční investoři opět volně disponovat se svými ruskými akciovými tituly, celkové reálné škody nemůžeme určit.
„Reakci domácích investorů lze těžko odhadovat, ale vzhledem k jejich minoritnímu podílu na objemu ruských volně obchodovatelných akcií není nijak zásadní,“ vysvětluje Petr Bártek, šéfanalytik České spořitelny.
„Rozhodující bude reakce cizích investorů, zejména velkých zahraničních fondů. Dokud jim vláda neumožní zbavit se svých znehodnocených aktiv, půjde o umělé kurzy,“ říká a předpokládá, že po umožnění prodejů cizincům dojde pravděpodobně k propadu o vysoké desítky procent.
„Ruské akcie byly mezitím vyloučeny ze světových akciových indexů MSCI a FTSE a pro velké zahraniční investory jsou tak neinvestovatelné. Budou se jich zbavovat za jakoukoli cenu,“ očekává Bártek.
Rusko chce na nákup tuzemských akcií použít bilion rublů, v přepočtu asi deset miliard dolarů ze svého státního fondu. „V případě potřeby má pravomoc vytisknout tolik rublů, kolik bude k odkupu třeba. Jednalo by se de facto o dobrovolné znárodňování majetku prodávajícího do rukou ruského státu za relativně malou protihodnotu,“ říká šéfanalytik.
Podle Jany Brodani přistoupili institucionální investoři typu globálních investičních fondů k situaci různě. „Někteří pozastavili odkupy a prodeje, někteří rovnou ruské investice odepsali. Obecně, čím větší expozice na Rusko, tím větší nutnost vyčkávat, a naopak malinkaté expozice šly odepsat ihned.“
Škody pocítí také držitelé zahraničních akcií listovaných na moskevské burze. Zde lze ale vývoj hůře odhadovat – moudřejší budeme až ve chvíli, kdy moskevská burza znovu otevře. A kdy k tomu dojde?
Brodani se domnívá, že ne dříve, dokud nebude existovat alespoň náznak řešení konfliktu. „Historicky došlo i k delším uzavřením burz než jen jeden týden,“ připomíná.
