Když 21. prosince 1989 začala v hlavním městě Rumunska revoluce, vzal Mircea Tudor manželku ve čtvrtém měsíci těhotenství a vyrazili kolem čtvrté odpoledne do centra Bukurešti. „Pak se začalo střílet. Všichni zalehli na zem, viděli jsme raněné a utekli domů. Večer kolem desáté jsme se ale s bratrem vypravili do ulic znovu. To už nás naštěstí jen postříkali vodním dělem,“ vzpomíná dnes již s úsměvem rumunský podnikatel roku na zlomovou dobu, díky níž může na chodbě monackého Hotelu Hermitage vyprávět svůj byznysový příběh.
A zároveň se účastnit klání o titul EY Světového podnikatele roku, jehož jméno bude známo dnes večer. Tehdy třicetiletý inženýr pracoval jako technik pro rumunské státní dráhy a netušil, že jednou bude mít byznys, který zlepšuje bezpečnost létání. Díky tomu si Tudor plánuje, že jeho firma dosáhne do pěti let na tržby jedné miliardy dolarů.
Jak to celé začalo? „Vždycky, když rozjedu nový byznys, tak to odnese manželství. Aktuálně jsem ve čtvrtém projektu,“ směje se Tudor, který tak upozorňuje, že je počtvrté ženatý. „Dávám prostě na začátku do podnikání všechno. Druhá žena třeba nerozdýchala to, když jsem prodal rodinný dům a přestěhoval nás do garsonky, protože mi banka nechtěla půjčit peníze.“
Mircea Tudor.
Tak to vezměme po pořádku. Manželství první – z nějž má nadšený podnikatel/vynálezce dnes dvě dospělé děti, které už pracují ve firmě – a první projekt. „Se čtyřmi dalšími společníky jsme se rozhodli vydávat dvoje ekonomické noviny – Svět byznysu a Telefax. Oni přinesli peníze, já za pětinový podíl vše táhnul,“ vzpomíná na dobu před 25 lety. Byznys se prý poměrně dařil, na rozdíl od prvního rozpadlého manželství, přesto v roce 1994 založil firmu MB Telecom (MBT) a vydal se do telekomunikací.
Čtěte také: Bill Ford o Applu, Googlu a budoucnosti aut: praděda by se divil, jak je to dnes „rychlé a zběsilé“
„Byl jsem si sám sekretářkou, dělníkem i šéfem. Zapojoval jsem různé ústředny, telefony a hlavně začal s alarmy a navrhováním celých bezpečnostních systémů,“ vzpomíná na období, kdy začal svou vášeň pro elektroniku a technologie přetavovat také v konkrétní výroby.
V roce 1995 například se spolupracovníky vyvinuli a vyráběli elektronické řídící jednotky do motorů Dacie. Více se ale našli v bezpečnosti. První zakázka za více než milion dolarů přišla o tři roky později ze Světové banky, pro niž vymýšleli celé softwarové zabezpečení.
„Krok za krokem jsme investovali více do výzkumu a vývoje až jsme v USA našli partnera, s nímž jsme u nás začali vyrábět průmyslové skenery. My vymysleli know-how, oni měli peníze.“ To už se psal přelom tisíciletí a v Rumunsku pod taktovkou MBT tak vznikaly velké skenery, které používají například celníci při hledání kontrabandů. Zatím nijak výjimečné, řekněme standardní produkce.
Podnikatelé, ze kterých porota dnes večer vybere toho nejlepšího.
S tím se ale Tudor nechtěl smířit a výsledkem bylo nejtěžší byznysové období, které zažil. V roce 2004 totiž odjel do Los Angeles k tehdejším partnerům, aby je přesvědčil k investici do robotického skeneru, který nevyžadoval do té doby běžnou trojčlennou obsluhu, ale dal se ovládat na dálku a vzhledem k záření tedy i bezpečněji. V branži naprostá novinka.
Čtěte také: Šéf Koh-i-nooru Bříza jde se syny po boku do klání o „byznysového Oscara“
„Tři dny jsem je přesvědčoval, ale nepovedlo se to. Neuvěřili, že by to mohlo fungovat. Tak jsem se doma týden rozhodoval, co dál. Byl to asi nejtěžší týden mého života. Zahodit nápad a pokračovat v běžných skenerech, nebo jít naplno do nové věci,“ vzpomíná Tudor. Jak to dopadlo, je vám jasné, takže následoval prodej rodinného domu, omezení spotřeby na minimum a konec druhého manželství.
„Když prodáte dům, je těžké přesvědčit manželku, že máte dobré nápady,“ směje se muž, kterého rumunská redakce Forbesu už dvakrát zařadila na svou titulní stránku. Vzhledem k zákonům o tom, že každý má právo na bydlení, tehdy prý ještě rumunské banky nebraly nemovitosti do zástavy.
S omezenou spotřebou a malými průběžnými příjmy z předchozích bezpečnostních projektů tedy začal Tudor kreslit robotické zařízení, které by bylo samo schopno zrentgenovat kamion, cisternu nebo kontejner. Prototyp měl hotový o tři roky později a s finálním výrobkem v roce 2009 vyhrál hlavní cenu na mezinárodní výstavě vynálezů v Ženevě. Peníze začaly proudit a dnes k jeho zákazníkům patří nejen rumunští celníci.
Podnikatelské schopnosti se posuzují stylově v Monaku.
Zařízení vypadá asi tak, že je připevněné na ramenu nákladního auta a zkontroluje cokoli, co pod ním konstantní rychlostí projede. Prohlédnout běžný kontejner tak trvá jen několik minut. Odhalilo také například cisternu z Ukrajiny, která se tvářila jako plná propan-butanu, ale úzkým dvojitým pláštěm se skrývaly stovky tisíc cigaret.
Když se byznys s robotickými rentgeny rozjel, přišel další nápad, díky němuž píšeme, že Tudor může změnit letectví. „Napadlo mě, proč to samé nezkusit s rentgenováním letadel,“ vzpomíná muž na období, které znamenalo další maximální napnutí úsilí – a jak už víte – tedy také konec dalšího manželství.
Výsledkem byla druhá hlavní cena v soutěži vynálezců v Ženevě (v roce 2013, přičemž Tudor je jediný vynálezce v historii, kterému se podařilo zvítězit dvakrát) a dnes nabíhá výroba tohoto zařízení. Trik je v tom, že zatímco pasažéři a zavazadla jsou před letem vždy detailně prohlédnuta, letadlu se tolik pozornosti nevěnuje.
Je přitom plné různých dutých prostorů, kde se může ledacos skrývat, jak v roce 2013 ukázal letoun, jenž přivezl z Venezuely do Paříže „nechtěně“ 1,8 tuny kokainu. Celníci a bezpečnostní pracovníci totiž vzhledem k leteckým předpisům nemohou příliš na letadlo sahat. Podle Tudora jdou jednoduše jen tam, kde jim stačí holé ruce. Vzít do nich ale šroubovák a podívat se, co je dál – to už je práce pouze pro certifikované odborníky.
Jenže Tudorův „rentgen“ nic odšroubovávat nepotřebuje a letadlo pod ním prostě jen projede (přesně řečeno ho konstantní rychlostí pod ním protáhne trailer). To úplně mění situaci v letectví a Tudor si od svého nápadu slibuje, že se nakonec rozšíří po většině světových letišť.
Namlouvá si ho také francouzská armáda, která by jím chtěla testovat, zda letadla, jež se vrátí z boje, v sobě nemají například nevybuchlou munici. Možná to vypadá trochu bláznivě, ale MBT měla loni tržby v přepočtu zhruba 300 milionů korun a podle rumunského podnikatele roku 2014 během pěti let bude na miliardě eur.
To, že svému nápadu věří, dokazuje i přesunutím výroby do Švýcarska. Ono totiž prodávat high-end technologii s nálepkou Made in Romania, není tak úplně sexy. V průmyslové zóně města Saint-Imier tak Tudor investuje 45 milionů švýcarských franků (dva dává ze svého, zbytek jsou úvěry a švýcarské investiční pobídky) do centra, kde by mělo být zaměstnáno zhruba 120 lidí, a kde bude probíhat výroba a montáž (z rumunských dílů) robotického skeneru s názvem Roboscan Aeria.
Byznysmen/vynálezce přitom není ve své vášni doma sám. Jeho nejmladší 17letá dcera (třetí manželství) vyhrála studentskou vynálezeckou soutěž a příští týden má zamířit do finále v USA. Jejím výtvorem je prý zařízení, které v lednici dokáže rozehřát dopředu máslo tak, aby šlo jednoduše mazat, než začnete třeba snídat. Samozřejmě ho můžete ovládat chytrým telefonem na dálku a nastavit si tak všechny parametry. „Vypadá to jako hloupost, ale je to užitečné a jsem na ni opravdu pyšný,“ směje se finalista jiné soutěže – podnikatelské olympiády EY. V Monaku může zvítězit i on.
