Digitální platforma BankID má za sebou v Česku téměř rok fungování. Občanům umožňuje se bezpečně a jednoduše elektronicky prokázat při používání online služeb státu, třeba na Portálu občana, firem nebo institucí, a to jen díky vlastnímu internetovému bankovnictví. 

Online tak snadno podáte daňové přiznání nebo podepíšete smlouvy s telefonními operátory či dodavateli energií. Firmám a institucím šetří čas, peníze, papírování a pomáhá jim získat lepší přístup k zákazníkům, kteří tak mají možnost „navštívit pobočku“ prakticky kdykoli. 

Průměrný člověk 21. století má pod správou zhruba sedmdesát hesel a své přístupové údaje k systémům, aplikacím a službám používá každý den. Bankovní identita mu tak má pomoci tento počet dál výrazně nezvyšovat a zjednodušit většinu, dosud otravného, vyřizování.  

„BankID ale není game changer jen pro stát. Vzhledem k tomu, že cílem státu je postupně čím dál více digitalizovat všechny svoje složky, je taková služba naprosto základním kamenem k tomu, aby se to povedlo,“ říká Pavel Šiška z Deloitte.

U nás slaví služba teprve jeden rok, ale severské státy jsou v tomto ohledu výrazně před námi. Ze všech zemí nejdále je potom Estonsko, kde má digitální ID dokonce 98 procent lidí, kteří s ním dnes vyřizují i povinnosti v oblasti zdravotnictví. 

Právě to považuje Jan Blažek, předseda představenstva akciové společnosti Bankovní identita, za inspiraci a doufá, že se na podobné hodnoty jednou, a co možná nejdříve, dostane i Česká republika. 

Kdy by se to mohlo povést? Jakými způsoby tomu brání česká legislativa? Můžeme se nějak poučit z chyb ostatních a aplikovat je v místní digitalizaci? O tom v podcastu hovořili Jan Blažek, předseda představenstva společnosti Bankovní identita, a Pavel Šiška, vedoucí partner oddělení poradenských služeb Deloitte.