Vzali jsme top manažery sprejovat s legendárním umělcem. Jak to dopadlo?

Foto Matej Slávik

Vzali jsme top manažery sprejovat s legendárním umělcem. Jak to dopadlo?

Pro české šéfy je prý i v manažerské práci mimořádně důležitá kreativita. A tak jsme to otestovali. Špičkoví CEO si vyzkoušeli masterclass se špičkovým umělcem. Jen oni, plechovka spreje a plátno. Jak to dopadlo?

Vytrhnout české manažerské špičky od kancelářské rutiny byla při nabitém podzimním programu téměř povinnost. A tak se sešli – v jedné z hal Tržnice Holešovice, kde sídlí studio One Point, za kterým stojí legenda českého street artu, grafitti a mural artu Jan Kaláb.

Právě ten měl na starost celou šestici šéfů, kteří řídí firmy se společným obratem v desítkách miliard korun. O koho šlo? Hana Součková ze SAP Česká republika, Petr Horák z PPL, Petr Lukasík ze společnosti Cyklum, Michal Řezníček z Direct Pojišťovny, Ondřej Vykoukal z Cirku La Putyka i Jatek 78 a v neposlední řadě v roli částečného hostitele Tomáš Hübl z Výstaviště Praha a Holešovické Tržnice.

Před praxí přišla pochopitelně trocha teorie. Účastníci umělecké masterclass měli možnost prohlédnout si v doprovodu Jana Kalába tvorbu, na které právě pracuje.

Umělec, který začínal s grafitti pěkně „postaru“, třeba sprejováním na vlaky, je dnes už jinde a ze světa dvou rozměrů se vrací tak trochu zpět do prostoru a postupně se vyvíjí ke skulpturám. K jejich tvorbě využívá například 3D tisk nebo stroj CNC.

Co bylo všem hned zkraje jasné – i podle umělcových, nechtěně pestrobarevných kalhot – že dnes půjde hodně o barvy. Na plátnech manažerů-umělců se to rychle promítlo.

Nechat se provést ateliérem umělce, který vystavoval v Brazílii, Londýně, Soulu, Montrealu, Benátkách, Berlíně a nespočtu dalších metropolí světové kultury, byl nevšední zážitek.

Účastníci masterclass si prošli prakticky celým procesem, kterým prochází i Kalábovo dílo. Mohli to vzít jako inspiraci pro to, co je čekalo později ve vedlejší hale.

„Tvorba umění je jako snaha dobýt neznámé území. Prostor, který neexistuje, dokud ho neobjevíte,“ popisuje způsob svého uvažování o umění Jan Kaláb.

Svět učitele se tu také střetl s každodenním chlebem manažerů. „Pro ně je takové sprejování příjemné vytržení z režimu ‚ze schůzky na schůzku‘. Pro mě je zase tvorba denní chleba, ze kterého mě vytrhávají právě schůzky,“ říká Kaláb.

Šestice manažerů byla vybrána jako alumni žebříčku Forbes Top CEO, který časopis každoročně vyhlašuje. Letošní galavečer i s vyhlášením proběhne 18. listopadu v pražském Rudolfinu.

Po teoretické „nalejvárně“ už byl ale čas obléct ochranný oblek a odvážně přistoupit s barvou plechovek před bílé plátno.

Své nové úlohy se šéfové velkých týmů a kolosálních firem zhostili s odhodláním. Nejdříve bylo ale potřeba si ještě pár věcí vyzkoušet.

Ke slovu se dostal opět Jan Kaláb, který všem vysvětlil, jak se dá zacházet se sprejem a jaké trysky použít v závislosti na uměleckém záměru.

„Paradoxně je kreativní proces důležitý úplně stejně v byznysu jako v umění. Mnohdy je to rozdílový faktor – co a kdy firma dokáže vymyslet,“ říká šéf Direct Pojišťovny Michal Řezníček.

„Kreativita je pro mě hodně důležitá v osobním i pracovním životě. Při krizových situacích ve firmě je potřeba být kreativní, stejně tak ale při workshopech, které nás mají posunout někam dál. Kreativita je esencí toho, jak společně najít další cestu,“ řekl o kreativním procesu generální ředitel PPL Petr Horák.

„Kreativity máme spíš víc než míň a občas musíme až bojovat, abychom neměli projektů až příliš, protože nápadů máme spoustu. Jsme ve volatilním segmentu kreativního umění, kde není o výzvy nouze. A bez kreativních řešení problémů bychom se neobešli,“ popsal svůj přístup Ondřej Vykoukal, který udělal ze své právnické dráhy radikální odbočku a začal šéfovat Cirku La Putyka a Jatkám 78.

Petr Horák a jeho fialový základ. „Snažil jsem se tam zachytit, že to, co člověk vyzařuje, také přitahuje. Trochu naděje a ať je den či noc, ať jsme sami sebou,“ komentoval svůj výtvor.

Hana Součková se pokusila podle svých slov vytvořit „prostup“ různými barevnými dimenzemi. „Je to ve fázi umělecké deprese, potřebovala bych nové plátno. Teď už chápu, jak to funguje, a potřebovala bych nový pokus,“ konstatovala záhy.

Dílu Petra Lukasíka dominovala modrá barva, nakonec společně s bílou. „Vytvořil jsem něco, co ze mě vzešlo a nejmenuje se to zatím nijak,“ utrousil během pauzy muž, který letos prošel obří kariérní změnou. Po čtrnácti letech skončil s ředitelováním v Tietoevry a přechází do vedení londýnské private equity firmy Ciklum.

To Michal Řezníček se na jednu barvu rozhodně spoléhat nechtěl a nakonec vytvořil něco, co zdánlivě připomínalo logo Windows. „Pokusil jsem se vytvořit přírodu,“ popsal své plátno, které nakonec dostalo název Abstraktní příroda.

„Pod vedením Honzy je to snadné, člověk má alespoň představu, kam má směřovat a co dělat. Na začátku je hrozba bílého plátna, kdy vůbec nevíte. Ale když jdete do projektu, je to podobné, také netušíte, co vás čeká,“ našel paralely mezi sprejováním a byznysem Tomáš Hübl.

Jako jediný mimochodem přišel jako správný válečník: v oblečení, na kterém trocha té barvy mohla bez obav spočinout.

„Nejen v práci CEO je kreativita důležitá, měli bychom si ji v sobě všichni kultivovat,“ řekla v manažerské anketě Hana Součková.

V Ondřeji Vykoukalovi jako by se probudil ten starý právník – do svého uměleckého projevu vměstnal hned několik pravých úhlů.

Pravdou je, že málokdo byl nakonec se svým plátnem zcela spokojený, ale všichni to vzali jako výzvu, aby se ve sprejování do budoucna zlepšili.

Michal Řezníček se zelené, typické pro celou skupinu Direct, nevzdal ani na grafitti masterclass.

Hana Součková se svým výsledným plátnem.

Finální verze Abstraktní přírody od Michala Řezníčka.

Petr Lukasík a jeho světla v modrých hlubinách, která však nakonec odešla nepojmenovaná.

„Je to moje prvotvorba, takže s tím pochopitelně spokojený nejsem. Ale můžu se v tom dál zlepšovat,“ řekl Petr Horák u svého usychajícího plátna.

„Vytvořil jsem změť pravých úhlů, kterou můžeme nazvat Právník v cirkusu. Na začátku mě to nenapadlo, ale pořád to v sobě mám,“ přiznal u svého výtvoru Ondřej Vykoukal.

Kreativita? „Schopnost reagovat na situace, o kterých jsme před pěti minutami nevěděli, že přijdou,“ míní Tomáš Hübl.

Paradoxem nakonec bylo, že za nejpovedenější plátno si účastníci zvolili to, které celou dobu stálo u jejich mentora Jana Kalába. Zúčastnění si na něm mohli vyzkoušet, jak stříká která tryska a jak vypadá která barva. Sice to původně obraz být neměl, ale to nevadí. Týmová spolupráce nakonec zvítězila.

Ve Forbesu jsme nicméně usoudili, že kromě kreativity by čeští šéfové a šéfky potřebovali také trochu adrenalinu. A tak jsme je vzali na polygon kopřivnické Tatry, kde mohli řádit v kabinách náklaďáků.

Vyhledávání...

Nebyly nalezeny žádné výsledky. Zkuste prosím zadat jiné klíčové slovo!

...nebo si přečtěte rubriky

Iva

Vzali jsme top manažery sprejovat s legendárním umělcem. Jak to dopadlo?

Témata

Více

Informace

Vyhledávání...

Nebyly nalezeny žádné výsledky. Zkuste prosím zadat jiné klíčové slovo!

...nebo si přečtěte rubriky

Vzali jsme top manažery sprejovat s legendárním umělcem. Jak to dopadlo?

Argentincům se řez rozpočtu zalíbil. Některé však Mileiovy reformy nenadchly

Do Prahy přijeli Kanonýři. Proč je Arsenal patrně nejlepším týmem současnosti?

Dvě miliardy pro startupy. Havrlant s Horkým spouštějí fond United Founders