Dost pravděpodobně jste na židlích z Alby seděli i vy. Na letišti, v čekárně u doktora, na poště, nebo dokonce ve vlastní kanceláři. Z rodinné výroby ve Škvorci už jich do světa vyjelo deset milionů a kolečka se jim točí parádně.
Ostré nůžky se zakousnou do pevné látky a šikovné ruce z ní vystřihnou přesný tvar. Tím se pak očalouní měkký sedák, další ruce přimontují opěradlo a kříž s kolečky. Člověka by ani nenapadlo, kolik se za tak samozřejmou věcí, jakou je kancelářská židle, skrývá ruční práce. Tady ve Škvorci nedaleko Říčan a v dalších provozech, o kterých ještě bude řeč, se jich ročně vyrobí 120 tisíc a vzhledem k tomu, že hlavním odbytištěm je český a slovenský trh, je najdete na každém kroku.
Sedí na nich úředníci ministerstev nebo Pražského hradu, moderátoři České televize, zaměstnanci České pošty, příslušníci armády, hasiči při plánování záchranných akcí či studenti a profesoři na mnoha českých univerzitách.Multisedáky s několika plastovými nebo čalouněnými sedadly vedle sebe zpříjemňují čekání cestujícím na letišti či pacientům v čekárnách Thomayerovy nebo Ústřední vojenské nemocnice.
„V Česku držíme v dodávkách židlí určitě polovinu trhu, zbytek si dělí další výrobci. Zahraniční konkurenci sem moc nepouštíme,“ říká majitel Milan Laube, jenž rodinnou firmu Alba CR zakládal přesně před 30 lety.
Dále se dočtete:
- Jak Milan Laube za třicet let z malé dílny stvořil evropského výrobce židlí Alba CR.
- Jaké zásady se mu s otcem a dcerou v rodinné firmě osvědčily.
- A jak se jim pracovní vztahy propisují do těch osobních.
