Od začátku dubna platí na Slovensku transakční daň. Všichni podnikatelé a živnostníci odvádějí státu 0,4 procenta z každé jedné platby, co odejde z firemního účtu, ať už jde o placení účtů dodavatelů, různé převody, nebo třeba vyplácení mezd zaměstnancům.
Daň se týká i výběrů z bankomatů, kde si takto stát účtuje dokonce 0,8 procenta z částky. Jedinou výjimku má placení daní a obecně odvodů státu.
Slovenské podnikatelské svazy kvůli nové dani bijí na poplach. Podle šéfa Asociace zaměstnavatelských svazů a sdružení Rastislava Machunky budou důsledky pro tamní podnikatelské prostředí destruktivní, zejména kvůli snížené konkurenceschopnosti oproti státům, kde tenhle typ daně neexistuje.
Což je drtivá většina zemí světa. Podobné opatření totiž funguje pouze v Maďarsku, kde se slovenská vláda inspirovala, a pak ještě ve Venezuele.
„Slovensko se zařadilo mezi výjimky, které si uměle zvyšují náklady pro podnikatele. Maďarsko sice transakční daň zavedlo, ale současně ji kompenzovalo nízkou devítiprocentní sazbou daně z příjmu právnických osob. Na Slovensku ovšem sazba pro větší společnosti dosahuje až 24 procent, což ještě víc prohlubuje konkurenční nevýhodu,“ uvedl Machunka.
Z průzkumů asociace vyplývá, že deset procent slovenských podnikatelů a podnikatelek dokonce zvažuje kvůli dani ukončení podnikání na Slovensku a dalších čtrnáct procent plánuje přesunout své aktivity do zahraničí.
„Malých a středních podniků je na Slovensku přibližně 360 tisíc a většina z nich už teď pociťuje enormní finanční zátěž,“ potvrzuje prezident Asociace malých a středních podniků a živnostníků Vladimír Sirotka.
Řada menších firem se v současnosti snaží hromadit hotovost a řešit co možná nejvíc transakcí mimo bankovní systém. Od minulého týdne plní sociální sítě na Slovensky prosby podnikatelů hlavně z gastro segmentu, aby u nich zákazníci místo karet platili hotově.
Banky natruc ukazují, kolik si stát bere
A také screenshoty z internetového bankovnictví, v němž je v reálném čase vidět, kolik si stát na transakční dani účtuje. Několik slovenských bank totiž začalo posílat podnikatelům a živnostníkům ke každé platbě ne jedno, ale dvě samostatná upozornění: kolik peněz z účtu odešlo a kolik z toho byla nová transakční daň.
Tuhle praxi potvrdila Forbesu největší slovenská banka Slovenská sporiteľňa a také 365.bank.
Transakční daň je po zvýšení DPH druhou nejvýznamnější položkou konsolidačního balíčku, kterým se slovenská vláda snaží sanovat tamní veřejné finance. Slibuje si od ní roční příjmy v přepočtu 12,5 miliardy korun.
Ve vládní koalici to však kvůli transakční dani vře. Předseda nejmenší koaliční strany SNS Andrej Danko prohlásil, že chce nové poplatky zrušit.
„První dny od zavedení jasně ukazují, že tento typ daně nemá co dělat v našich daňových podmínkách a zeměpisných šířkách. Ukazuje se jako nefunkční, je to neetický experiment,“ komentoval Danko daň, pro kterou ještě loni na podzim hlasoval v parlamentu.
Šéfa SNS za to zkritizovali koaliční partneři, hlavně z nejsilnější vládní strany Smer. Ministr financí Ladislav Kamenický ze Smeru uvedl, že daň „funguje a její dopady se jen populisticky nafukují“.
Je to přitom teprve pár týdnů, co se slovenské vládě povedlo zažehnat vleklou krizi, vyvolanou mimo jiné odpadlíky od Dankovy SNS, kteří přestali v parlamentu hlasovat s vládní koalicí.
Danko, jehož strana se v průzkumech dlouhodobě potácí hluboce pod hranicí zvolitelnosti, chce nyní zkusit prosadit zrušení daně do konce letošního roku na koaliční radě. Jestli se mu to nepovede, tak to hodlá „napálit do parlamentu“ a prosadit i s pomocí opozice.
Opozice transakční daň také ostře kritizuje a nejraději by ji zrušila už na konci tohoto měsíce. Pro Danka je ale problém, že pokud by hlasoval pro pozměňovací návrh z pera opozice, tak by tím porušil koaliční smlouvu.
„Zní to jako sabotáž vlastní vlády? Ano. A není to náhoda. Danko se začíná otevřeně spojovat s Progresivním Slovenskem a opozicí v iluzi, že se to bude líbit jeho voličům,“ opřel se do něj místopředseda parlamentu Tibor Gašpar ze Smeru, s odkazem na nejsilnější slovenskou opoziční partaj. „Namísto řešení přináší jen chaos a konflikty – zřejmě ve snaze zakrýt vlastní propad v preferencích,“ dodal.
