Nedělejte to, co chtějí ostatní. Dělejte to, co považujete za nejlepší, pak může konstruktér pekařských pecí v Čejkovicích vyrábět světová vína pro český fine dining. A Petr Kočařík věří, že strop je pořád ještě daleko.
Kráčíme vinohradem v Novosadech, kde po svahu k večeru klesá studený a ráno stoupá teplý vzduch, což pro místní révu funguje jako svého druhu přírodní sušička.
A Petr Kočařík do vzpomínek na dětství a na víno přidá další, už podnikatelskou epizodu.
„Tady jsem děckám říkal: Potenciál tu je, za šedesát sedmdesát let tu bude naše Romanée Conti,“ zmíní legendární burgundské vinařství. „A oni mi hned opáčí – ale taťko, to už tady ty přece nebudeš! No já ne, ale naše víno ano.“
V klidný červencový den, kdy okolo projede jen pár cyklistů, je v tom všechno. Samozřejmě cílená nadsázka, neboť rodinné vinařství v Čejkovicích a elitní terroir Francie jsou nesouměřitelné světy, s úplně jinou tradicí a renomé. Ale také cílené odhodlání být jako ti nejlepší a touha neslevit z maximalistických plánů, i když víte, že míříte za snem, který bude trvat generace.
Co se můžete dočíst dále v textu?
- Jak samouk z Čejkovic zásobuje michelinskou restauraci?
- Může se moravské víno rovnat francouzským terroirům?
- Proč je pro vinaře čím dál důležitější pouto ke gastronomii?
