Nový rok, nová pravidla. Od zavedení takzvané windfall tax přes zrušení EET až po přísnější pravidla pro prodejce – rok 2023 přináší řadu změn.
Už tradičně proto přinášíme souhrn nejdůležitějších právních novinek, které se letos dotknou firem a podnikatelů.
- Přísnější pravidla pro prodejce
Jednu z největších změn v roce 2023 přinese takzvaná velká spotřebitelská novela, tedy nová úprava občanského zákoníku i zákona na ochranu spotřebitele, která má za cíl zvýšit ochranu spotřebitelů a zavést přísnější sankce za porušení povinností ze strany podnikatelů.
Novela má například zamezit umělým slevovým akcím, tedy navyšování cen před slevou. Tuto praktiku přitom využívá mnoho prodejců, zvlášť v období slevových horeček Black Friday. Od 6. ledna 2023 však musí prodejci při poskytování slev uvádět nejnižší cenu, za kterou zboží nabízeli v posledních třiceti dnech.
Podle advokátů z advokátní kanceláře Noerr se nová úprava dotkne i personalizace cenové nabídky, tedy situací, kdy podnikatelé často snižují či zvyšují cenu u konkrétního zboží na základě automaticky ukládaných dat o chování daného spotřebitele.
„V případě takovéto úpravy cen je podnikatel nově povinen o této skutečnosti informovat spotřebitele před uzavřením smlouvy,“ vysvětlují advokáti Lenka Sklenářová, Radim Kotlaba a Tereza Marek z advokátní kanceláře Noerr.
Přísnější podmínky budou nově platit i pro zveřejňování recenzí. Podle advokátů z Noerru musí být každá recenze propojitelná s konkrétní objednávkou. Díky novele si tak obchody budou obtížněji přilepšovat falešnými recenzemi, na druhou stranu se s větší pravděpodobností vyhnou například negativním recenzím ze strany konkurence.
V případě e-shopů novela zasahuje celý nákupní proces včetně popisu tlačítka, jehož prostřednictvím zákazník zboží objednává, nebo zasílání potvrzení o uzavření smlouvy. „Na tlačítku musí být místo pokynů typu ‚Dokončit nákup‘ výslovně uvedeno ‚Objednávka zavazující k platbě‘. Pokud to tak nebude, smlouva je neplatná. Jedinou možností je, že si to výslovně přeje spotřebitel,“ vysvětluje právnička PwC Legal, Lenka Michalcová.
Velké změny čekají i pravidla pro vyřizovaní reklamací. Končí totiž takzvaná zákonná záruka za jakost, tedy povinnost prodávajícího zajistit, aby mělo zakoupené zboží určité vlastnosti po dobu dvou let, jak mu zákon dosud přikazoval. Podnikatel bude nově odpovídat pouze za vady, které mělo zboží už při převzetí zákazníkem. Taková vada bude nejčastěji spočívat například ve vadné konstrukci nebo špatném materiálu.
„Spotřebitel tak bude moci reklamovat pouze ty vady, které na zboží byly už při převzetí a projevily se kdykoli během dvou let. Třeba když se obuv rozlepí, protože výrobce podrážku nepřipevnil dostatečně,“ popisuje Svatava Veverková, právnička z advokátní kanceláře KroupaHelán.
Podnikatelé by si však podle právničky měli dát pozor, uplynutím dvou let pro ně nic nekončí. „Jakmile se vada projeví, bude mít spotřebitel na reklamaci až tři roky,“ upozorňuje.
„Když po necelých pěti letech od koupě zboží tedy zákazník přijde do obchodu a prokáže, že se vada projevila ve dvou letech a že na zboží byla už při převzetí, musí prodejce reklamaci uznat. I když tento scénář je spíše nepravděpodobný,“ dodává.
Mimo to se mění také způsob vyřizování reklamací. V prvé řadě má spotřebitel právo na opravu nebo výměnu za nový kus dle své vlastní volby. „Požadovat slevu nebo odstoupení od smlouvy bude moct pouze výjimečně,“ říká Veverková.
O vyřízení reklamace musí prodejce navíc zaslat spotřebiteli zprávu, a to do 30 dnů od podání reklamace. Podnikatelé mají povinnost informovat spotřebitele o jeho právech detailně. „Doporučuji jim proto změnit své reklamační řády, aby poučení odpovídalo novým pravidlům. Jinak jim hrozí několikamilionová pokuta,“ uzavírá právnička.
Po četných debatách se začnou povinné datové schránky týkat všech podnikatelů, od ledna jim je proto ministerstvo začne zřizovat automaticky. Dosud měly povinně zřízené datové schránky pouze obchodní společnosti, odštěpné závody zahraničních subjektů a vybraní podnikatelé, například advokáti nebo daňoví poradci.
Nově budou mít povinně datové schránky všechny právnické osoby zapsané ve veřejných rejstřících, tedy i spolky, nadace, nebo společenství vlastníků bytových jednotek a také všichni podnikatelé.
„Dobrovolné zřízení datové schránky tak zůstalo pouze pro fyzické osoby,“ vysvětlují advokáti z advokátní kanceláře Noerr. Nové datové schránky by měly být ministerstvem vnitra zřízeny koncem března 2023. „Právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám tak jsou v tomto období rozesílány přístupové údaje dopisem,“ vysvětlují advokáti s tím, že jsou schránky zřizované automaticky a není třeba o ně žádat.
Jen málo témat loni rozdělovalo byznys a politiky tak jako diskuse nad mimořádným zdaněním neočekávaných zisků pro banky či energetické firmy. Takzvaná windfall tax, tedy daň ve výši 60 procent, byla nakonec zavedena od roku 2023.
Dočasná daň pro firmy z vybraných sektorů má platit po dobu tří let – od roku 2023 do roku 2025. Největší banky, energetické firmy nebo společnosti obchodující s elektřinou a plynem budou platit mimořádnou daň z části zisků, která přesáhne 120 procent průměrného zisku z let 2018–2021.
Daň může navíc dopadnout i na podniky, které to nejspíš nečekají. „Například na společnosti vlastnící nemovitosti se solárními panely na střeše nebo výrobní či zemědělské podniky s přidruženou ekologickou výrobou elektřiny například z bioplynu, pokud samy nebo v součtu s ostatními společnostmi v konsolidační skupině měly tržby z těchto činností alespoň 2 miliardy korun v roce 2021,“ komentuje podobu windfall tax David Borkovec, partner PwC a daňový expert.
„A co je důležité: dani pak bude podléhat celý základ daně, byť tvořený z převážné části zisky z činností, které s výrobou elektřiny nemají nic společného,“ upozorňuje.
Velkým tématem budou i letos ceny energií a jejich zastropování. Od 1. ledna proto došlo k zastropování cen elektřiny a plynu pro domácnosti, živnostníky, malé a střední firmy i veřejný sektor.
V případě elektřiny tak cena jedné megawatthodiny nepřesáhne 5 tisíc korun, u plynu pak 2500 korun. Cena se však počítá bez DPH a takzvaných distribučních poplatků, které často tvoří více než třetinu celkové ceny.
„Zastropování se navíc bude uplatňovat pouze na 80 procent nejvyšší měsíční spotřeby dané firmy z minulých pěti let, což má motivovat firmy k úsporám,“ vysvětlují advokáti Lenka Sklenářová, Radim Kotlaba a Tereza Marek z advokátní kanceláře Noerr.
„Zároveň jedna velká firma, tedy skupina, bude moct čerpat podporu pouze do výše 4 milionů eur, vyjma energeticky náročného průmyslu, na který se vztahují vyšší limity a další podmínky,“ říkají advokáti.
Od letoška odpadne podnikatelům povinnost elektronicky evidovat své tržby. „Povinnost byla nicméně už od jara roku 2020 přerušena kvůli pandemii onemocnění covid-19 a stala se tak fakticky dobrovolnou,“ vysvětluje Petr Linx, senior manažer daňového oddělení BDO. Hlavním argumentem pro zrušení EET byl podle něj především prudký nárůst bezhotovostních plateb v posledních letech.
„Podnikatelům a firmám se s koncem této povinnosti nejvíce uleví pravděpodobně v tom, že se nebudou muset obávat nepřiměřených sankcí za neplnění různých povinností, které s elektronickou evidencí tržeb souvisely. Ukončení projektu EET bude také citelnou úlevou například pro řemeslníky, kteří museli hledat různá offline nebo online řešení, aby dostáli všem povinnostem,“ říká.
Na druhou stranu se podle daňového specialisty u vybraných segmentů trhu může znovu rozšířit fenomén nepřiznávání výnosů z plateb v hotovosti. „Vedle snižování daňových výnosů státu tento fenomén často vede i k pokřivování podnikatelského prostředí. I proto část odborníků navrhovala ponechat vykazování EET alespoň dobrovolně,“ říká Petr Linx.
- Změny v paušální dani i DPH
Od Nového roku se mění také limit pro povinnou registraci k DPH z 1 na 2 miliony korun obratu. Pokud podnikatel překročil limit 1 milionu korun, avšak ne více než 2 miliony korun během listopadu a prosince 2022, nemá povinnost žádost o registraci k DPH podat. Současní plátci DPH s obratem mezi 1 a 2 miliony korun se naopak mohli do 8. prosince 2022 rozhodnout, zda si registraci chtějí ponechat i pro rok 2023.
„V praxi tato změna znamená, že podnikatelé s obratem do dvou milionů korun ročně, kteří by se jinak museli stát plátci daně z přidané hodnoty, nejen ušetří na dani samotné, ale i na administrativě s tím spojené. To s sebou nese i povinnost vést DPH evidenci a podávat reporty o této dani na finanční úřad,“ vysvětluje daňový expert PwC Česká republika Tomáš Vlk.
Změny se dotknou i takzvané paušální daně, tu budou nově moct využít všichni podnikatelé, jejichž roční obrat nedosahuje 2 milionů korun a kteří nebudou registrovaní jako plátci DPH. Částka paušální daně bude nově odstupňována do tří pásem dle výše příjmu a kategorie poplatníka.
„Řemeslníci budou automaticky spadat do prvního pásma, v jehož rámci budou měsíčně odvádět 6208 korun. Ostatní živnostníci s příjmem nad 1,5 milionu ročně budou patřit do druhého pásma, a odvedou tak každý měsíc 16 tisíc korun. Nejvyšší daň budou platit OSVČ vykonávající svobodná povolání typu advokátů či lékařů, s příjmy nad 1,5 milionu korun, ti budou muset v rámci třetího pásma odvádět 26 tisíc korun měsíčně,“ popisuje Michal Proks, manažer daňového oddělení BDO.
Využití paušální daně bude omezeno i částkou ostatních příjmů, například investic, jichž smí poplatník v daném období dosáhnout. Roční limit bude nicméně zvýšen z 15 tisíc na 50 tisíc korun. Paušální daň tak podle odborníka bude vhodná zejména pro OSVČ vykonávající svobodná povolání.
„Nevyplatí se naopak podnikatelům ve ztrátě nebo těm, kteří uplatňují vyšší slevy na děti a partnery, či řemeslníkům a zemědělcům s osmdesátiprocentním výdajovým paušálem,“ uzavírá Michal Proks z BDO.
