Když loni v červnu El Salvador uzákonil bitcoin coby zákonné platidlo, setkal se krok s ovacemi kryptokomunity – a odmítnutím zastánců tradičního finančního systému. S pohotovou kritikou přispěchala Banka pro mezinárodní vypořádání, Mezinárodní měnový fond, Meziamerická rozvojová banka i ratingové agentury.
Alespoň v části této sázky dává nyní svět za pravdu druhé straně. Hlavním problémem není ani samotné uzákonění bitcoinu jako vynuceného platidla, ale jeho nákup do státních rezerv. Již dubnový bitcoinový výprodej, který odsál likviditu za více než 300 miliard, připravil zemi o 36 milionů dolarů.
Zdánlivě malá částka – nikoli však pro Salvador, jehož HDP tvoří lehce přes 0,05 procenta globální ekonomiky. Ani nákup bitcoinového „dipu“ za dalších patnáct milionů se tentokrát příliš neosvědčil a vládní dluh jen dosáhl nového rekordu. Dramatický květen, lásky čas, tak musel být pro charismatického prezidenta Nayiba Bukeleho zatím nejčernějším měsícem letošního roku.
Samotná úvaha ředit svoji ztrátovou nákupní cenu při poklesu cen bitcoinu a čekat na obrat by vlastně nemusela být úplně hloupá. Jenže to by musel být Bukele manažerem zajišťovacího fondu, ne prezidentem krachující země. Když v roce 2019 mladý byznysmen vyhrál volby, mnoho Salvadorců věřilo, že by mohl představovat zdravou alternativu ke zkorumpovanému establishmentu.
Tuto představu nakonec dodržel úplně jinak, než si většina z nich představovala. Například tím, že se z levicového populistického politika vypracoval do pozice suverénního vládce – sám se ostatně označuje za „nejvíc cool diktátora“.
Jedním ze svých nejkontroverznějších rozhodnutí se ale přece jenom od jiných diktátorů dost odlišuje: sázkou na bitcoin nejen coby zákonnou měnu, ale hlavně jako možnou cestu z dluhů. Salvador patří mezi poměrně úzkou skupinu zemí bez vlastní měny, jejíž úlohu posledních dvacet let suploval americký dolar.
Používání dolaru je pro zemi celkem omezující, protože musí držet basu s americkým ministerstvem financí, jinak má problém. Salvador se také nemůže pokusit z problémů „vytisknout“, a o to více je závislý na investicích.
Loni země vedle dolaru přidala jako další zákonné platidlo právě bitcoin, což podpořila vydáním oficiální vládní softwarové kryptopeněženky Chivo, spuštěním pilotního projektu bitcoinové pláže v El Zonte, vstupem do bitcoinového těžebního byznysu a hlavně postupným nákupem více než 2300 bitcoinů.
Poslední oficiální nákup byl z konce letošního ledna, kdy země nakoupila při ceně 36 585 dolarů 410 bitcoinů. Bukele měl ale ještě odvážnější plány: vybudovat město fungující čistě na bitcoinové ekonomice a vydat neméně experimentální bitcoinové dluhopisy. Stále ještě odkládané dluhopisy i bitcoin v rezervách kalkulovaly s jednoduchou matematikou, že bitcoin neustále poroste, země vydělá peníze a vyhrabe se z dluhů.
Benefitem v případě dluhopisů pak měly být navíc nižší úroky, než jaké by země platila za klasické vládní dluhopisy. Celý koncept měl však jednu vadu: chybějící prostor pro risk management. Bukele vsadil na „yolo“ (z anglického „žiješ jenom jednou“) strategii, a to nejen vlastní prostředky, ale ekonomický osud celé země.
Jaké jsou zatím její výsledky? Například takové, že Mezinárodní měnový fond odmítá zemi půjčit další peníze, protože se bojí jejího státního bankrotu. Jeho pravděpodobnost se nedávno přiblížila padesátiprocentní hranici. Salvador má přitom dluhopisové závazky za 800 milionů dolarů, splatné k lednu příštího roku, u kterých momentálně visí osmačtyřicetiprocentní pravděpodobnost nesplacení.
Pokud zemi nezachrání bitcoin nebo solidarita z kryptosféry, nemá v tomto ohledu příliš nadějné vyhlídky. Salvador má velmi nízký ekonomický růst – i když mu v loňském roce trochu pomohla takzvaná bitcoinová turistika – a necelých devadesát procent HDP utopených právě ve financování drahého státního dluhu. Země si tak dnes půjčuje téměř 3,5krát dráže než třeba Spojené státy.
Bitcoin se ale zatím moc netváří, že by chtěl zemi z úzkých pomoci, naopak přidává k zátěži. Dolarová ztráta v hodnotě nakoupených bitcoinů už dosáhla zhruba 40 milionů dolarů, což je již asi o dva miliony více, než kolik má země zaplatit držitelům svých dluhopisů v polovině tohoto měsíce.
Moc slavně to zatím nevypadá ani s lokální bitcoinovou adopcí. Podle ankety lokálních novin La Prensa Gráfica jen čtvrtina dotázaných obchodníků přijímá bitcoin jako platební metodu. To už je ale zase trochu jiné téma na někdy jindy.
