V době, kdy topmanažerky ještě byly vzácný druh, Anna Hudáková zastávala vysoké posty v nadnárodních společnostech. Korporátní křesla nedávno vyměnila za ředitelský post na nejstarší soukromé vysoké škole u nás. Chce z ní udělat univerzitu a dostat do akademické sféry víc byznysu.
Za nenápadným vchodem z Letenské ulice u pražského Klárova se člověk rázem ocitne v paláci Thurn-Taxisů, který na příchozího udělá dojem hned. Široké barokní schodiště, kované zábradlí i štukové stropy vysílají signál: tohle je výjimečné místo.
Není to jen kvůli historii nebo prestižní adrese. Sídlí tady nejstarší česká soukromá vysoká škola Anglo-American University (AAU), jež každým rokem přiláká do Česka desítky zahraničních studentů. Ve vedení instituce, v níž je investorem Martin Kúšik, bývalý spoluzakladatel Penty, stojí na pozici generální ředitelky od začátku roku zkušená manažerka Anna Hudáková.
„Je to jiný svět,“ reaguje se smíchem na dotaz, jak se liší akademické prostředí od korporátu. Právě s nadnárodními korporacemi totiž na dekády spojila svou kariéru.
Teď usměvavá dáma, která každý týden pendluje vlakem mezi Prahou a Bratislavou a která je tady zodpovědná za marketing, vztahy se studenty a interní fungování, sedí ve své kanceláři, malé podkrovní místnosti paláce Thurn-Taxisů.
Na pracovním stole má na papírech barevně zvýrazněné tabulky, mimo jiné s názvy států, v nichž vidí potenciál pro přilákání nových studentů do Prahy. A v diáři jasný plán na další dny: strategický workshop pro široký „leadership tým“, kam patří management školy, zástupci fakult, vyučujících, ale i studentů a absolventů.
„Jedeme na dva dny diskutovat o tom, jaká je škola nyní a kde bychom mohli být v roce 2030, kam chceme směřovat,“ říká žena, která před rokem nastoupila na pozici CEO Anglo-American University.
V hlavních konturách je dost jasno. Velká ambice je akreditovat doktorský program. Díky tomu by se instituce, jejíž název se v češtině překládá jako vysoká škola, mohla zařadit mezi univerzity. „Zásadní je pro nás akademická excelence a plnění podmínek americké i české akreditace.
Druhou velkou oblastí je studentská zkušenost, jak vybudovat co nejlepší ekosystém pro studenty a připravit je nejen pro kariéru, ale také pro život. A třetí velké téma je samozřejmě finanční stabilita a udržitelnost školy,“ popisuje Anna Hudáková.
Jak říká, škola byla loni a je i letos „v pěkném plusu“, ale hlavním cílem podle ní není co nejvyšší zisk. „Hlavní cíl je, abychom byli ekonomicky stabilní, mohli tak mít dobré učitele a nabídli jsme kvalitní studentský život. Veškerý zisk vracíme zpátky do investic,“ dodává CEO.
Klíčová část skládačky, která má tuhle stabilitu zajistit, spočívá v získávání studentů. Zatímco dlouhou dobu platilo, že naprostá většina jich pochází ze Spojených států, potažmo z Jižní Ameriky, v poslední době se situace mění a je mnohem pestřejší. Aktuálně na Anglo-American University studují lidé zhruba z osmi desítek států.
Nejvíc studentů je stále ze Spojených států a ze zemí Latinské Ameriky, velká část ale i ze západní Evropy a postsovětských republik. Zvláštní skupinu tvoří devatenáct nadaných ukrajinských studentů, kterým od začátku konfliktu škola hradí plné školné, ubytování a kapesné, aby měli možnost získat kvalitní vzdělání.
Výrazně vzrostl rovněž podíl „domácích“ studentů z Česka a ze Slovenska.
Významnou roli v tom sehrála akreditace dvou nových programů, jimiž škola reagovala nejen na trendy, ale i na širší společenské potřeby. „Akreditovali jsme psychologii, u které se dá říct, že investice do vzdělání v této oblasti je sázka na jistotu. A také jsme nově přidali a akreditovali mezinárodní právo, jež se v dnešním turbulentním světě stává stále důležitějším,“ vysvětluje Anna Hudáková.
Především na psychologii se přihlásilo dokonce víc českých a slovenských zájemců než zahraničních. „Na veřejných vysokých školách je obrovský převis poptávky a zároveň je zřejmé, že i v budoucnu nejspíš budeme potřebovat víc a víc psychologů,“ dodává ředitelka.
Většina vyučujících je ze zahraničí, a jak Anna Hudáková zdůrazňuje, ve škole nejde pouze o výuku v angličtině, unikátní je v tom, že má nejen českou, ale i americkou akreditaci.
„Máme stejnou akreditaci jako například Stanford, Berkeley nebo University of California, Los Angeles. Musíme plnit stejné standardy. Zrovna minulý rok jsme tady měli velký a skutečně velice podrobný audit, kde se dívali na každý aspekt našeho fungování. Úspěšně jsme ho splnili a získali jsme i pro nově přidanou psychologii také americkou akreditaci,“ říká hrdě Anna Hudáková.
Právě americká a česká akreditace je zásadní při „souboji“ o studenty s dalšími vysokými školami a univerzitami nejen v Evropě.
„Pohybujeme se na globálním trhu a musíme si neustále vyhodnocovat, jak můžeme dát studentům o nás vědět a čím si je získat. Oslovujeme mladé lidi, kteří chtějí jít studovat do zahraničí a chtějí do Evropy. Pak je velkým motivátorem Praha, jež hodně lidí láká, nejen proto, že je krásná, ale i díky vysoké bezpečnosti. No a potom hlavně stavíme na naší nabídce kvalitního vzdělání a individuálního přístupu v menších skupinách,“ říká manažerka, podle níž je pro mnoho případných zájemců atraktivní kombinace americké a české akreditace, díky níž mají otevřené možnosti pro další studium, ale i kariéru jak ve Spojených státech, tak v Evropě.
Škola se sídlem v Thurn-Taxisově paláci, jejímž rektorem je Jiří Schwarz, má v současnosti tři obory. Vedle Business Administration, kam míří největší část studentů, je to International Relationship and Diplomacy a třetí je Humanities and Social Science, kam spadá právě i nově přidaný obor psychologie.
Všechny oblasti ale mají podle slov ředitelky společného jmenovatele v propojení akademického vzdělání s praxí. Jak říká, doba je tak rychlá, že studenty nejde připravit na nějakou konkrétní kariérní dráhu, protože možnosti se mohou velmi rychle měnit.
„Spíše je připravujeme na různé scénáře a rozvíjíme klíčové schopnosti, jako je kritické myšlení, tvořivost nebo odolnost. Věřím, že budoucnost vzdělávání není jen o technologiích, ale i o hodnotách, etice, spolupráci a zodpovědném leadershipu. Mladá generace možná může působit jako křehčí, ale možná je konfrontována s většími výzvami, než jsme byli my,“ poznamenává smířlivě Hudáková.
Při pohledu na její profesní cestu je však jasné, že i ona si prošla pořádnými výzvami a odolnost je něco, co by mohla sama vyučovat. S odstupem let považuje za největší výzvu zvládání rovnováhy mezi pracovním nasazením a osobním životem a rodinou.
Její pohled vystihuje fakt, že za svůj největší úspěch označuje výborné vztahy se svými dětmi i manželem a radost z vnoučat. Jak připouští, v dobách, kdy byly jejich děti malé, na ně často neměla tolik času, kolik by si přála. Naplno se pustila do práce hned po revoluci.
Jen co na československý trh vstoupila Coca-Cola, začala v tomhle symbolu západního byznysu pracovat. Z obchodní pozice rychle povýšila a po třech letech zakládala a vedla první HR oddělení Coca-Coly na Slovensku.
Získávala první manažerské zkušenosti, v Coca-Cole nakonec byla šest let. Pořádný profesní růst a kariérní zkušenost jí ale dala až další etapa, když se stala HR viceprezidentkou ve Slovak Telekomu poté, co německý operátor Deutsche Telekom získal státní Slovenské Telekomunikacie.
„Byla to jedna z největších transformací na Slovensku, přetváření zaběhnutého státního monopolu na dynamickou a na zákazníka orientovanou firmu. Pro všechny z nás to byla univerzita změn, za pochodu jsme se učili a zvládali velké výzvy,“ vzpomíná dnes na dobu na začátku nového tisíciletí Anna Hudáková.
Téměř po deseti letech ve Slovak Telekomu se vydala do světa farmacie. Další bezmála dekádu své kariéry spojila se skupinou Sanofi, jejíž součástí byla i Zentiva, kde pracovala jako HR ředitelka pro Česko a Slovensko. Tehdy žila v Praze, a jak říká, česká metropole jí přirostla k srdci.
Zhruba před pěti lety se rozhodla, že místo zaměstnání v (dalším) korporátu je načase, aby předávala své zkušenosti jako konzultantka a mentorka. A právě tahle cesta ji postupně přivedla až do Thurn-Taxisova paláce u pražského Klárova.
Foto Michael Tomeš
„Začala jsem tady pomáhat jako konzultantka při přechodu AAU na akciovou společnost a asi před rokem jsem dostala nabídku jít sem na pozici CEO, abychom nastavili víc byznysové procesy a transparentnější fungování školy,“ říká Anna Hudáková.
Neváhala a nabídku, kterou brala i jako výzvu, přijala. Věděla sice, že akademická sféra bude proti strohému byznysu zcela jiný svět (jak ostatně potvrzuje hned v úvodu tohoto článku), ale lákalo ji jak nové prostředí, tak další věc. „Chtěla jsem své zkušenosti přetavit do něčeho, co má dlouhodobější společenský význam. A ten tady vidím,“ říká. Navíc vedení školy je velká škola i pro ni samotnou.
„Je to ohromně motivační, protože máte kolem sebe mladé lidi a studentský život a to člověku dává hodně energie,“ dodává přesvědčivě.
