Nedělní slavnostní vyhlášení vítězů prestižních vědeckých cen bylo výjimečné v tom, že jej poprvé neuděloval Nadační fond Neuron, ale Nadace Neuron.
„Navazujeme na dosavadní podporu vědy a posouváme se dál,“ říká spoluzakladatelka Neuronu Monika Vondráková, která ho řídí od prvního udělování Cen Neuron v roce 2013. „Přemýšleli jsme nad tím, jak budou současné aktivity pokračovat, když my tady nebudeme. Nad odkazem, který chceme zanechat, něco jako má Nobelova nadace nebo Hlávkova nadace,“ dodává.
Hlavním rozdílem oproti předchozímu fungování je přirozená tvorba nadačního jmění, od kterého si ředitelka slibuje větší finanční nezávislost organizace. „Když vám někdo přispěje do nadačního jmění, můžete výnosy z něj využívat k provozu. Ale pouze výnosy, nesmíte vybírat a utrácet samotné jmění. Jakmile do něj někdo vloží peníze, tak v něm i zůstanou,“ líčí Vondráková.
Zakladateli Nadace Neuron jsou kromě ní Dalibor Dědek, Eduard Kučera, Libor Winkler, Václav Dejčmar, Ondřej Bartoš a Jaroslav Řasa. Dohromady si dali dlouhodobý závazek finanční podpory, který zčásti pokryje náklady nadace. První velký krok udělal Dalibor Dědek, který do nadačního jmění přispěl částkou sto milionů korun ve formě podílů v investičním fondu, který obchoduje s americkými akciemi.
Zakladatel jabloneckého Jablotronu je velkým podporovatelem vědy a české vědce považuje za klíčové pro rozvoj republiky. „Vše, co se týče Neuronu mě baví. Jsem přesvědčen o tom, že Česká republika má velmi nadstandardní vědeckou komunitu, stačí se jen podívat do CERNU, kde je česká stopa velmi významná,“ říká.
A pokud podle něj má v současné době veřejnost pocit, že naše země nevzkvétá, ať se podívá, co dokážou čeští vědci. A je na nás, byznysmenech, abychom dokázali uchopit a udělat ten transfer toho, co bylo vymyšleno do reálné praxe a získat tak nad ostatními náskok,“ dodává Dalibor Dědek.
Nadace znamená mimo jiné mnohem složitější organizační strukturu a pravidelné audity. „K tomuto kroku jsme se rozhodli hlavně proto, aby naše poslání tady sloužilo dlouho. K tomu je potřeba silné nadační jmění,“ míní Vondráková, která řídí nadaci z pozice předsedkyně správní rady.
Monika Vondráková, ABRA
Praha, 29. 8. 2022, HN - Lukáš Bíba
Monika Vondráková
Cílem je vybudovat silnou organizaci, která bude i nadále podporovat české vědecké prostředí ať už oceňováním největších talentů Cenami Neuron, zprostředkováním stáží nebo financováním terénního výzkumu.
„Věda posouvá společnost dopředu. Vidíme to u každého udělování cen. I letos jsme měli přelomové věci jako hledání Achillovy paty rakovinových buněk nebo uchovávání solární energie. Nebo psycholožku, která se věnuje hledání společné řeči mezi znepřátelenými komunitami,“ jmenuje ředitelka nadace.
Neuron se už od založení před deseti lety snaží zvýšit prestiž tuzemských vědkyň a vědců a zamezit odlivu „chytrých mozků“ do zahraničí.
„Česká republika je bohužel ve srovnání se světem průměrná. Neděláme tady světové a velké věci. Máme tady pár skvělých příkladů jako je Avast, který je už v podstatě americký, nebo Průša a 3D tiskárny, ale je to hrozně málo. I co se týká vědeckých objevů, nedělá se tolik průlomů tady v Česku. To se odehrává jinde. Člověk, který chce něco vybádat, jde prostě tam, kde se to dělá,“ vysvětluje Vondráková.
Část problému podle ní spočívá v tom, že zde nemáme světové univerzity. Talentovaní studenti proto odcházejí na Harvard či Oxford a do Čech se vesměs nevracejí, protože zde nenajdou adekvátní práci. „To je obrovská škoda,“ říká.
Jednou ze snah, jak tento problém řešit je propojování světa vědy se světem byznysu. Neuron na něm intenzivně pracuje v posledních letech, kromě nové kategorie Cen Neuron organizují pravidelná setkání podnikatelského sektoru s vědkyněmi a vědci.
„Každá země chce mít co nejchytřejší lidi. Česká republika, co se týče vědy, je hodně silná v chemii, ať už se podíváme na profesora Holého nebo profesora Wichterleho… V technických oborech jsme taky dobří. I tady mohou vznikat světové věci,“ uzavírá.
