Z garáže do center evropských metropolí. Decoled mění města na světelné zázraky

Česká rodinná firma Decoled za tři dekády ovládla trh dekorativního osvětlení a nyní expanduje díky úspěšným světelným parkům, které se staly klíčovým pilířem jejich byznysu. „Každoročně rosteme o desítky procent, ale světelné parky nám otevřely dveře k rychlejší expanzi a vyšší efektivitě,“ říká Eva Poláčková, spolumajitelka Decoled.

Rodinnou firmu Decoled založil v garáži před téměř třiceti lety Vítězslav Poláček. Časem se k němu připojila manželka Eva Poláčková i syn Vítězslav. Z malé rodinné firmy společně vybudovali tuzemského lídra v oblasti dekorativního osvětlení, který ovládl nejen domácí trh, ale stále častěji se rozpíná i do zahraničí. Letos je to třetí rok, kdy Decoled otevřel své první světelné parky, a podle Evy Poláčkové je to do budoucna cesta, kterou by se chtěla firma vydat. Letos společnost čeká obrat 250 milionů korun.

Jak velký byznys světelné parky jsou? Nejen o tom mluví Eva Poláčková v rozhovoru.

Světelné parky jste spustili teprve před třemi lety, přesto dnes tvoří významnou část vašeho byznysu. Jak firmu změnily?

Velmi. Jsme od té doby dvakrát větší. Každoročně rosteme o 25 procent, loni jsme díky světelným parkům vzrostli dokonce o padesát procent. Mívali jsme kolem padesáti zaměstnanců, dnes jich máme k šedesáti, během sezony jich bude až dvě stě a stále se potýkáme s nedostatkem.

V minulosti jsme začínali městy, pak jsme rozšířili o obchodní centra a letos budou tvořit největší část byznysu i díky zahraničí světelné parky. Poprvé jsme vystavovali v Praze ve Žlutých lázních, loni v sedmi parcích, letos chystáme patnáct. Menší část byznysu tvoří e-shop a nejmenší pak prodej v kamenné prodejně u nás ve Vánočním dvoře Dobrovíz a v obchodní jednotce OC POP Tuchoměřice, další v Bratislavě.

To je docela velký skok. Jak to zvládáte?

Ano, a proto musíme provést mnoho změn napříč celou společností. Dobře převést firmu z malé na velkou bývá obecně bolestivý krok ve všech společnostech. Nemáme na vybranou, musíme nastavit procesy, a tak trochu vystavět další chod znovu.

V roce 1997 jste začínali s třímilionovým obratem. Jak váš obrat vypadal loni a co očekáváte letos?

V loňském roce jsme vzrostli ze 120 milionů na 180 milionů korun. Letos očekáváme obrat 250 milionů korun. Je to i díky tomu, že jsme se se světelnými parky vydali i do zahraničí.

Zůstaňme ještě chvíli v Česku. Letos jste v tuzemsku rozsvítili sedm parků, přičemž každý má nějaké téma. Na co se lidé mohou v parcích těšit?

Každé místo tematizujeme s ohledem na prostředí. V Praze jsme nachystali vesmírná dobrodružství s interaktivní vesmírnou stezkou, na brněnském Špilberku chceme přiblížit středověký život na hradě, tak jsme příběh zasadili do času Vánoc, industriální Dolní Vítkovice v Ostravě jsou jako stvořené pro futuristický příběh a v Pardubicích světla vyprávějí zimní příběh na zámku s odkazem na osobnosti či symboly města, v Příbrami dotvářejí světla atmosféru kolem rybníku Nový rybník, v Ratměřicích se nachází Rajská zahrada a v Českém Krumlově vyprávíme o proměnách života od dob Anny Rožmberské z Rogendorfu.

Který z českých parků je podle vás nejkrásnější?

To je opravdu těžké říct, každý je jiný a jinak podmanivý. Vesmír v Praze je zajímavý přesahem a spoluprací s hvězdáři a pražským Planetáriem, Špilberk je fascinující působivou atmosférou hradu, mám ráda i Ostravu pro specifický prostor, ale velmi milé jsou i zámecké parky… Největší parky máme v Praze, Brně a Budapešti.

Jakou máte návštěvnost v Praze?

Poprvé Žluté lázně navštívilo přes sto tisíc lidí. Loni v důsledku vydatného sněžení a událostem na pražské fakultě a později i velké vodě návštěvnost klesla téměř na polovinu, letos ale čísla opět rostou.

V současné době působíte i ve třinácti zahraničních zemích. Kde všude najdeme českou stopu?

Ve Francii, Belgii, Lucembursku, Rakousku, Slovensku, Irsku, Itálii, Maďarsku a Německu, kam se nám podařilo výrazně vstoupit až před dvěma lety se světelným parkem v Chemnitzu. Němci jsou totiž dost konzervativní, ale se světelnými parky jsme jim pomohli prodloužit provoz i v zimě. Zájem byl i z Chorvatska a Kanady, ale spíše z logistických důvodů jsme museli realizaci odložit.

Kterou ze zahraničních zakázek pokládáte za nejprestižnější?

Určitě zajímavé je obchodní centrum Passage du Havre, což je tak trochu obdoba pražského Slovanského domu ve středu Paříže. Francouzi jsou poměrně patrioti a výzdoba takového centra v srdci Paříže je hezký úspěch. Zajímavé jsou i parky ve Francii a Irsku.

Tvoří zahraničí velkou část obratu?

Česko představuje přibližně 180 milionů korun, zahraničí sedmdesát milionů.

Jak ke světelným parkům přistupují města?

Někteří osvícenější představitelé měst si uvědomují, že zdařilá výzdoba či světelná výstava pomáhá v rozvoji města, v návštěvnosti a jeho vyšší atraktivitě. Do míst se pak vracejí i v létě a obecně prostě lépe funguje veřejný prostor. Světelná výzdoba nemusí představovat jen „světelný smog“, ale také příležitost k společnému pobývání a někdy i zasvěcování do příběhů a tradic nenápadnou formou třeba rodinné procházky.

Jaké panují v osvětlení trendy?

Já se na trendy moc neohlížím. Trendy mohou být inspirací. Největším trendem ale podle mě je originalita a zaujatost. Vánoce by měly být přívětivé. Když vstoupím do obchodního domu, tak výzdoba by měla evokovat atmosféru Vánoc, aby se lidé cítili dobře, ve městech, aby se rádi setkávali. Preferuji sofistikovanou hravost a jednoduchost před ornamentálností. My Češi jsme poměrně konzervativní, pro nás jsou Vánoce stále nejoblíbenější v červené, zlaté a stříbrné. Ale třeba v Belgii či Francii je klidně oblíbená oranžová a černá.

A co témata parků? Plánujete něco nového?

Jistě, kdo chvíli stojí, stojí opodál… Už pracujeme na dalších tématech pro příští rok a tak trochu i formách, ale bojím se prozrazovat, abych je nezakřikla.

Kde jinde kromě světelných parků můžou lidé obdivovat vaše instalace?

V Česku každoročně rozzáříme asi šedesát obchodních center. Většina z nich je v Praze – Myslbek, POP Tuchoměřice, Slovanský dům, DBK, Nový Smíchov, Metropole Zličín, Galerie Nové Butovice, Novoplaza, Fenix, Bořislavka, pak v Plzni, Karlových Varech, Mostě, Děčíně, Teplicích. Naše osvětlení najdete ve třech stovkách měst. Příkladem je Kolín, Jičín, Jablonec, Liberec, Třebíč… Ale také Praha, kde máme na starosti zhruba polovinu výzdoby, včetně Václavského a Staroměstského náměstí, výzdoby tramvají, autobusů, loni i lanovku a zdobíme i popelářské vozy.

Osvětlení Staroměstského náměstí – Decoled

Jak byste charakterizovala vaši aktuální pozici na trhu?

V Česku existuje poměrně velká konkurence menších a větších firem, ale přizváni k výběrovému řízení býváme obvykle my a další dvě firmy, původem z Francie a Rakouska. V objemu zakázek na českém trhu jsme největší. Osvětlení prodáváme, pronajímáme, připravujeme kompletně na míru i servisujeme. To nám teď dělá i největší starosti, protože potřebujeme stále větší skladovací prostory a hodně silné personální zázemí, obojí za chodu musíme přetvářet.

Co s tím plánujete dělat?

Už přemýšlíme i o tom, že bychom částečně alokovali naše skladovací prostory i částečně výrobu do jiných regionů, například na Moravu a Slovensko, kde se lépe hledá pracovní síla. Pokud budeme chtít růst, tak takové kroky budou nezbytné.

Je ještě něco dalšího, s čím teď bojujete?

Pokoušeli jsme se o nějaké personální změny a delegování, ale bohužel se nám tyto změny zcela nepodařily. Složitější je to i s logistikou, která bez nastavení odpovídajících procesů není zcela racionální. Velmi náročné je i z důvodu naší sezonnosti skladování. Až skončíme sezonu, čeká nás hodně rozhodování. Bohužel velký problém je v protahující se administrativě, roky čekáme na stavební povolení ke stavbě haly.

Přemýšlíte nad investorem?

Nejraději bychom zůstali sami, ale jak je náš byznys sezonní a zbytek roku je náročný na cash flow, tak takové otázky přicházejí. Děláme si průzkum třeba pro světelné parky, protože tahle část byznysu by se dala určitě lépe nastartovat s investičním kapitálem, ale nejraději bychom vše zvládli sami.

Jaká největší výzva vás teď čeká? Váš sen?

Jsme na křižovatce, kdy si musíme vyjasnit další záměry. Musíme vyhodnotit, co je rentabilní. Stejné rozpočty měst a obchodních center, ne-li někdy i menší, neposkytují možnost dalšího rozvoje. Budeme muset rozhodnout, kam směřovat energii, protože některé zakázky přestávají dávat ekonomicky smysl. Chceme se taky více orientovat na zahraničí, protože prostor v Česku je nám už poněkud těsný a v zahraničí je to zároveň jednodušší. Soukromého dodavatele tam klidně podpoří i město, pokud přinese nějaké další hodnoty. A snem s určitou nadsázkou je rozsvítit New York!

Co plánujete příští rok?

Rozšíříme rodinu světelných parků o další země a určitě o parky v Maďarsku, Slovensku a Německu. Odmítli jsme poptávku z Kanady, protože přišla už relativně pozdě. Zároveň přemýšlíme o dalších kontinentech. Nejdřív se musíme seznámit i s legislativou a všemi podmínkami. V Evropě bychom rádi pronikli do Litvy, Lotyšska a Estonska a dalších zemí.

Vy jste původně učitelka češtiny na gymnáziu. Nechybí vám to?

Ano, někdy se mi zasteskne, ale nelituji. Mám ráda tvořivost a stále ráda přijímám další výzvy. Milovala jsem studenty a svou práci, ale tak trochu ji promítám do té své i dnes formou světelných příběhů, když chci, aby výstavy měly přesah, byly poetické a vlastně edukativní.

Vyhledávání...

Nebyly nalezeny žádné výsledky. Zkuste prosím zadat jiné klíčové slovo!

...nebo si přečtěte rubriky

Osobnost roku 2024