V devadesátých letech jsem jako malý kluk hltal Kačeří příběhy. Na počátku nového milénia se mi naskytla nezapomenutelná příležitost strávit pár měsíců prací pro Disneyland v Paříži. A nyní jsem spokojený držitel akcií a fascinovaně sleduji nástup služby Disney+ do streamingové bitvy.
Vedení společnosti Disney se skvěle zadařilo propojit sílu značky všech postaviček a posunout obchodní model na novou úroveň. A cesta k současnému úspěchu začala před bezmála dvaceti lety.
Léto roku 2001 začalo v pařížském Disneylandu dvoudenním školením, kde nám byla nastíněna filozofie firmy, prezentovány první kresby z pera Walta Disneyho a vůbec představena koncepce zábavního parku.
Jeho evropskou variantu tehdy trápily finanční obtíže vyvolané obrovskými kapitálovými výdaji. Na burze byla společnost Euro Disney, jejíž akcie skomíraly. Mé znalosti ze světa investic byly tehdy takřka nulové, ale říkal jsem si, že zábavní park je fajn věc, ale žádný skvělý byznys to nebude.
Disneyho jsem tak na delší dobu pustil z hlavy, zatímco mateřská společnost byla nucena postupně navyšovat kapitál, až nakonec předloni francouzský park zcela ovládla.
Hvězdné akvizice
Od té doby se však děly věci. Bob Iger, dnes už legendární CEO, se ujal kormidla v roce 2005 a Disney skrze něj nabral vítr do plachet. Proběhla celá řada klíčových akvizicí (studia Pixar, Marvel, Lucasfilm), a to za ceny, které v dnešním pohledu působí jako hrstka drobných (7,4 mld. USD, 4 mld. USD a 4,1 mld. USD).
Dobový tisk tehdy psal o přemrštěně drahých nákupech, ale Bob Iger měl vizi. Následoval mohutný rozvoj produkce z dílny všech tří studií a zábavní parky pokračovaly v expanzi a získaly sourozence nejprve v Hongkongu a relativně nedávno i v Šanghaji.
Vánoční Disneyland v americkém Orlandu | Foto Mr. Nixter
Já se na Disneyho opět zaměřil před zhruba pěti lety – už dávno ne jako student, protože má profese mě mezitím přivedla do investičního světa. Tehdy je trápila divize ESPN, tedy klasická sportovní kabelovka z doby teletextu (doslova, neboť šlo o akvizici z devadesátých let v rámci nákupu televize ABC), která se v době čím dál dostupnějšího internetového sportovního zpravodajství zdála být velkou přítěží.
Maxima popularity dosáhla ESPN v roce 2011, kdy její vysílání přijímala stovka milionů amerických domácností (tedy odhadem celé USA). Paradoxně oproti klesajícímu zájmu uživatelů strmě rostly náklady za sportovní licence. Doba se posunula a obchodní model ESPN dostal povážlivé trhliny, takže bylo třeba se poohlédnout jinde.
Simpsonovi to věděli
A tak se management zaměřil na další akvizici. Vyšlápl si na 21st Century Fox, čímž se velká nahrávací hollywoodská šestka smrskla na pětici (Warner Bros., Universal, Sony Pictures, Paramount Pictures a Disney). Tato akvizice byla pořádně drahá, na nákupní cenovce visela cifra 71 miliard dolarů a její smysl se ukáže až časem.
Do firemního katalogu se zařadili mimo jiné i Simpsonovi, což bylo pozoruhodné i proto, že právě jedna z epizod populárního kresleného seriálu tuto transakci předpověděla už v roce 1998! A zdaleka nešlo o jedinou úspěšnou předpověď, kterou si rodinka Simpsonových připsala.
Loni oznámený vstup Disneyho do streamingu žádné prvotní nadšení mezi akcionáři nevyvolal. Mně to však přišlo zajímavé.
Co potřebujete pro streaming? Platformu s uživateli a obsah – právě na jeho tvorbě krvácí Netflix. Streaming však rozjel už v roce 2007 a je to nezpochybnitelný tržní lídr se 158 miliony uživatelů.
Disney měl kvanta kvalitního filmového materiálu, takřka celých sto let produkuje kasovní trháky a v posledních 8 letech vždy přišel na trh s nejvíce vydělávajícím filmem.
Zkuste si vyjmenovat sami, které oblíbené postavičky máte v hlavě. Anebo se zeptejte svých dětí. Vždyť v těchto dnech vstoupila do kin hitovka Frozen II, která za první víkend utržila v Americe 127 mil. dolarů a globálně dalších 223 mil. dolarů. To z ní dělá nejúspěšnější start animovaného filmu v historii.
Úspěšná společnost tedy stála před úkolem vymyslet, zafinancovat a rozjet svou vlastní streamovací platformu.
CEO Netflixu Reed Hastings odpověděl na dotaz, zdali se nastupující konkurence nebojí, že konkurencí jejich produktu je čas potřebný na spánek. Na trhu je zřejmě místo pro více hráčů.
Netflix je lídrem, do kterého se transformoval z firmy rozesílající DVD poštou. Disney se svojí nejhodnotnější videotékou by se měl pevně uchytit také. Nepodceňoval bych ani AT&T, kteří momentálně vlastní HBO a těží ze své široké databáze klientů.
Samostatnou kapitolou jsou pak technologičtí giganti. A pokud bude Netflix dál za svoji produkci utrácet tolik peněz, nepřekvapilo by mě, kdyby se jednoho dne stal akvizičním cílem.
Disney+ a 10 milionů za den
Start Disneyho streamingu přiletěl na křídlech Hvězdných válek. Jen za první den, 12. listopadu, se na platformu přihlásilo 10 milionů uživatelů z Ameriky, Kanady a Nizozemska (ostatní země budou postupně následovat).
Takovou cifru nikdo nečekal. Nejodvážnější odhady počítaly s podobnými čísly po několika kvartálech od zahájení pluskového streamování. Případné cash flow od těchto uživatelů by ročně tvořilo 700 milionů dolarů.
Měsíční cenovka 6,99 dolaru je přitom mnohem níže než třeba u Netflixu (tam přijde nejpopulárnější varianta na 13) a akcie vystřelily vzhůru už od jejího zveřejnění v dubnu letošního roku.
Disney tak rázným krokem rozšířil svůj distribuční kanál hodný jedenadvacátého století. Nové filmy může poslat nejprve do kina, poté na Disney+, aby následně skončily u klasické televize (pokud bude stále existovat).
Společnost uměla po generace posílat do světa kasovní trháky a propojit svůj obchodní model okolo tvorby filmů se zábavními parky, médii a merchandisingem. Nikdy však nekomunikovala přímo se svým koncovým zákazníkem. Firma se nyní dostane k obrovskému množství dat o zákaznickém vkusu s možností nekonečného marketingového zacílení.
Dobré firmy mají příběhy. A také svoji cenu
Příběh dobrých firem se vyvíjí dlouhodobě. Při pohledu na dvacetiletý graf akcií mě mrzí, že Disneyho akcie nedržím již dvě dekády. Legendární produkční společnost se za tu dobu radikálně proměnila, stejně jako mnohokrát za uplynulých 96 let, ale duch dobré investice s ní zůstává dlouhodobě.
Jak jsou vlastně akcie oceněny? Firma dosahuje tržní kapitalizace 265 miliard dolarů, přičemž letos vzrostla o více než třetinu a zhruba o 9 procentních bodů přesahuje výkon trhu. Poměr P/E dosahuje 27 na příští rok.
Jde o více než trh samotný: cena zohlednila míru optimismu ohledně Disney+. Záleží však, s kým se srovnáváte. Takový Netflix (neboli čistá expozice na streaming) má P/E poměr ve vysokých desítkách a o pozitivní tvorbě hotovosti se mu může jen zdát. Disney jí ročně generuje několik miliard.
Otevřenou otázkou zůstává, jak ji dále použije a kdo bude další akviziční cíl. Už tak ale Disneyho vývoj poskytuje jednoduchou odpověď na otázku, kde lze nacházet dobré investiční příležitosti: stačí se dívat okolo sebe a nechat plynout čas.
Autor je investiční analytik a hlavní stratég ČSOB Asset Management.
