V červnu uplyne deset let od chvíle, kdy se parta špičkových vědců a dalších vzdělaných lidí začala scházet v kuchyni domu v americkém Bostonu, v němž pro ně majitel vařil indická a thajská jídla. Hostitelem byl Martin Tolar a právě v jeho kuchyni vznikla biotechnologická firma Alzheon.

Firma, která se za jedinou dekádu stala jednorožcem, společností s valuací přes miliardu dolarů.

Alzheon, který český neurolog Martin Tolar založil a řídí, vyvíjí pilulku na léčbu a prevenci ničivé Alzheimerovy choroby, na kterou dosud neexistuje efektivní lék. Daří se mu to tak nadějně, že vzbuzuje čím dál větší zájem amerických investorů – Forbes počátkem dubna informoval, že dosud poslední investiční kolo ocenilo Alzheon na 1,1 miliardy dolarů.

Z nuly na miliardu dolarů za deset let? „Nemohli jsme pochopitelně na samém začátku vůbec tušit, že zůstaneme s naším lékem a přístupem k léčbě unikátní a jako orální terapie bez konkurence. Pro tak zásadní lékařský problém se to absolutně nedá očekávat a naplánovat. Ve stejné době běžely ve velkých farmaceutických firmách desítky léčebných programů a nikdo nám nedával příliš šancí,“ vzpomíná Tolar.

Následně se z minulosti přesouvá do přítomnosti: „Věci se pro nás skládají čím dál tím lépe. Držíme v rukou v současnosti jediný lék na alzheimera v poslední fázi vývoje. Lék, který je orální a s dobrým bezpečnostním profilem bez otoků mozku a krvácení, a který působí nejen terapeuticky, ale potenciálně i preventivně.“

Jestliže se na cestu za medicínským pokladem, který kromě pohádkového zhodnocení v případě komercionalizace přinese ohromnou úlevu trpícím i jejich blízkým, vydaly desítky společností, postupem času odpadával Alzheonu jeden soupeř za druhým.

Aktuálně zbyli dva, přičemž oba vyvíjí infuzní protilátky – ani jedna nemá k dispozici tabletku a také další bonusy mluví pro Tolarova jednorožce.

„Před deseti lety jsme nevěděli, co nemoc způsobuje a jak správně najít pacienty, ačkoliv jsme je nutně potřebovali identifikovat, abychom mohli dobře vést klinické studie. Teď už to víme, protože díky správným biomarkerům můžeme přímo měřit míru poškozování mozku. Na celém světě je podle odhadu přes 400 milionů potenciálních pacientů s aktivní nemocí v mozku, byť většina ještě nemá klinické příznaky,“ líčí Tolar.

Muž, který nadějně propojuje vědu s byznysem, už dřív pro Forbes vysvětlil, jak pilulka od Alzheonu funguje.

„Lidský mozek je metabolicky nejaktivnější orgán těla. Váží jen dvě procenta tělesného objemu, přesto se dvacet procent energie spálí v něm, také proto se každý rok musí z mozku odplavit toxické zplodiny stejné váhy, jakou má on sám, asi kilo a půl,“ popisuje.

„To zvládne nejprve sám, ale zhruba kolem čtyřicátého roku života tuhle schopnost ztrácí – jako když máte auto a ucpou se výfuky. V mozku se pak začne hromadit toxin, který v něm způsobí doslova požár ničící a zabíjející nervové buňky, jejich spojení i celou strukturu mozkové tkáně. Naše pilulka je schopná tento požár uhasit,“ tvrdí.

Poslouchej!
Vydání Forbesu Poslouchej!

Za zhruba deset let, kdy Alzheon existuje, se do výzkumu a vývoje léků na Alzheimerovu nemoc celkově investovalo 600 miliard dolarů. Výsledky nebyly prakticky žádné – a právě proto Alzheon ve zmaru a temnotě tak výrazně svítí a těší se velkému zájmu světové investorské komunity.

„V investičním kole série E jsme se dostali přes miliardu dolarů,“ prozrazuje Tolar hlasem s patrnými stopami uspokojení. „V době, kdy se finanční trhy rozpadají a nikdo není schopen sehnat žádné peníze, jsme schopni zavírat velká investiční kola na vysoké valuaci.“

Mezi investory Alzheonu je i několik Čechů, veřejně se ví o miliardáři Zbyňku Frolíkovi, majiteli společnosti Linet, a také o pražském právníkovi Radkovi Pokorném, který vede advokátní kancelář Pokorný, Wagner & partneři.

„Nyní jsme přijali mezi investory i pár dalších Čechů. Přes devadesát procent investorů sice tvoří Američané, ale je fajn mít i pár lidí z Česka,“ pochvaluje si Tolar. „S lidmi z vlasti jsem často a rád v kontaktu, a s kolegy neurology i podnikateli se bavíme se o byznysové i vědecké spolupráci, která by mohla zapojit do našeho programu i české instituce.“