Snem nejednoho zaměstnance je stát se manažerem či rovnou generálním ředitelem firmy. Ti, kteří této mety dosáhnou, by však neměli zapomínat, že vedle mnohdy pohádkového platu, benefitů, pravomocí a samozřejmě spousty práce s sebou mnohé pozice přinášejí i odpovědnost.
A to nejen hmotnou, tedy že po vás mohou věřitelé nebo společníci chtít náhradu případné škody, ale v určitých případech můžete skončit i ve vězení. Navíc se v této oblasti odehrála v poslední době i řada legislativních změn.
Otázka odpovědnosti členů statutárních orgánů za případnou škodu, kterou mohou svým jednáním způsobit, je tak velmi aktuální. Toto jsou nejdůležitější věci, na které byste si měli dát pozor.
Ručím svým majetkem
Na úvod si řekněme, že členové statutárních orgánů za způsobenou škodu ručí celým svým majetkem, přičemž jejich jednání může vyústit až v trestní stíhání, a to buď přímo členů statutárního orgánu nebo společnosti.
Účinností nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích se zpřísnila právní úprava odpovědnosti statutárních orgánů a jejich členů, tedy jednatelů a členů představenstva. A ačkoliv už předchozí občanský zákoník počítal s povinností těchto osob počínat si při výkonu svých funkcí s péčí řádného hospodáře, nová právní úprava tento pojem specifikuje jako výkon funkce s nezbytnou loajalitou a s potřebnými znalostmi a pečlivostí.
Povinnost jednat s péčí řádného hospodáře se přitom vztahuje nejen na členy statutárních orgánů obchodních korporací, ale i na členy dozorčích rad. Mějte na paměti, že tuto odpovědnost nelze smluvně omezit či zcela zrušit.
Jestliže ale společnosti vznikla porušením péče řádného hospodáře škoda, může se škůdcem uzavřít smlouvu, ve které si dohodnou podmínky případného vypořádání.
Vím, co dělám
Zákon o obchodních korporacích nyní výslovně stanovuje tzv. pravidlo podnikatelského úsudku. To znamená, že členové orgánu jednají s péčí řádného hospodáře tehdy, pokud rozumně předpokládají, že jednají informovaně, loajálně a v obhajitelném zájmu podniku.
Pokud člen orgánu jedná v souladu s výše uvedenými zásadami, neměl by být vystaven postihu za to, že jeho jednání nevedlo k prospěchu společnosti.
Jinými slovy, zákonodárce chápe to, že v tržním prostředí existují faktory, které jednatel nebo člen představenstva při vší snaze nemusí být schopen ovlivnit nebo dopředu odhadnout, a neměl by tedy za to být trestán. Nicméně skutečnost, že nedošlo k porušení péče řádného hospodáře, musí zpravidla prokázat právě tento člen orgánu.
Odpovědnost i vůči věřitelům
Pokud člen orgánu společnosti nejedná s péčí řádného hospodáře, pak je přímo odpovědný vůči společnosti samotné. Navíc může být odpovědný i vůči třetím osobám, zpravidla věřitelům, a to v případě, že byl povinen nahradit společnosti škodu, kterou však nenahradil, a věřitel se nemůže plnění závazku na společnosti domoci.
Nadto je tento člen povinen vydat společnosti veškerý prospěch, který porušením péče řádného hospodáře nabyl. Není-li to možné, musí jej nahradit v penězích.
Mnohem vážnější situace však nastává, pokud člen statutárního orgánu dovede společnost až do úpadku. V takovémto případě je insolvenční správce oprávněn požadovat od člena orgánu veškerý prospěch, který v souvislosti s výkonem své funkce získal.
Totéž platí i pro bývalé členy statutárních orgánů, jejichž vinou se společnost do úpadku dostala. Pokud došlo k úpadku společnosti a člen statutárního orgánu, i bývalý, o hrozícím úpadku věděl nebo vědět měl, ale neučinil vše potřebné, aby úpadek odvrátil, může soud rozhodnout, že takový člen statutárního orgánu ručí za splnění veškerých povinností společnosti.
Vzhledem k tomu, že se podnik za této situace nachází v úpadku, nebude těchto povinností, respektive dluhů pravděpodobně málo.
Lze se pojistit
Proti těmto rizikům se může člen statutárního orgánu pojistit formou osobního pojištění odpovědnosti členů statutárního orgánu. Pojištění přitom nemusí pokrývat pouze způsobenou škodu, ale například i veškeré právní či jiné zastoupení, což může být žádoucí, vzhledem k tomu, že případné soudní řízení se může protáhnout i na řadu let.
Porušení péče řádného hospodáře však, kromě odpovědnosti vůči dané korporaci a třetím osobám, může pro člena orgánu znamenat i riziko trestního stíhání, například za spáchání trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku.
Vzhledem k tomu, že tento trestný čin lze spáchat i z nedbalosti, může být trestně odpovědný například i člen orgánu, který se dostatečně nevěnoval své funkci a svou nečinností způsobil společnosti škodu.
V praxi často vidíme členy orgánů, kteří svou funkci ve skutečnosti nevykonávají a jsou dosazeni pouze „do počtu“. Je důležité mít na mysli, že odpovědnost za péči řádného hospodáře nesou i tyto osoby, bez ohledu na jejich obchodní dohodu se společníky, kteří je jmenovali.
Trestně stíhaná může být i společnost
Kromě výše zmíněného mohou některá protiprávní jednání člena orgánu vést až k trestnímu stíhaní společnosti samé. Stane se tak v případě, kdy došlo ke spáchání některého trestného činu, na který se trestní odpovědnost právnických osob vztahuje, a to jménem dané právnické osoby, v jejím zájmu anebo v rámci její činnosti.
Spáchání trestného činu může v extrémním případě vést až ke zrušení dané společnosti. Ta se může vyvinit, pokud vynaloží veškeré úsilí, které po ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání trestného činu zabránila.
To v praxi znamená, že musí nastavit interní procesy (tzv. compliance programy) tak, aby se trestnímu jednání předcházelo, případně aby se včas odhalilo a z pokusu o takové jednání se vyvozovaly důsledky. Samotná existence tohoto opatření však nestačí, důležité je, aby tento systém skutečně fungoval a kontrolovalo se jeho dodržování.
Jednoznačně je tedy na místě, aby se členové orgánů společnosti před svým ustanovením do funkce detailně seznámili s rozsahem své odpovědnosti a případných sankcí, které hrozí za porušení jejich povinností.
Bořivoj Líbal je řídící partner advokátní kanceláře PwC Legal, Aleš Terš její seniorní advokát
