Wikipedie je moc levičácká, říká Elon Musk. Spustil proto Grokipedii, kde místo lidí vybírá informace údajně nezaujatý robot. Jenže porazit gigantickou encyklopedii se už v minulosti pokusila řada vyzyvatelů, žádný z nich však uživatelům bližší koncept nabídnout nedokázal. Snad i proto od ní řadu obsahu Muskův projekt přebral.
Časy, kdy bylo nejjednodušší si věci najít na Wikipedii, končí. Stránka, která v posledních letech pravidelně žádá o příspěvky na provoz, teď narazila na umělou inteligenci, kvůli které jí navíc začala padat čísla lidských návštěvníků.
Kdo totiž chce, za toho informace na Wikipedii vyhledá chatbot, a uživatel už tak nemusí na stránku kliknout. Čísla z konce října přitom ukazují, že takto přišla už o osm procent zobrazení, přičemž by se situace mohla ještě zhoršit – Wikipedie totiž dostala nového vyzyvatele od nejbohatšího muže světa Elona Muska.
Grokipedia už stránce konkuruje téměř měsíc, čísly uživatelů ale na portál ani přes propad jeho návštěvníků nemá. Po počátečním zájmu se počty navštívených stránek propadly podle služby Similarweb na zhruba třicet až čtyřicet tisíc za den. Takové číslo anglická Wikipedie nasbírá každých 7,5 vteřiny.
Úspěch Wikipedie přitom stojí na jejím modelu přístupu k informacím, kdy každý, kdo má dostatečné znalosti a důvěryhodný zdroj, může příspěvky přidávat nebo ty existující editovat. Díky tomu už necelých dvanáct milionů uživatelů alespoň jednou anglickou Wikipedii upravilo.
Naproti tomu Grokipedia nechává obsah „tvořit“ umělou inteligenci a lidem bere možnosti editace a spolupráce. Pokud tak uživatel vidí lživou či nepřesnou informaci, nemůže ji sám s relevantním zdrojem upravit jako na Wikipedii, ale má možnost ji nahlásit.
I u Grokipedie je však vidět monopol, který nejznámější internetová zásobárna vědění má. Mnoho článků na její variantě totiž vzniklo tak, že je Muskova společnost převzala – někdy i zcela identicky – právě z Wikipedie.
Mnoho dalších článků pak sdílí pasáže či věty s dřívějšími příspěvky na větší encyklopedii, ale Grokipedia je upravuje tak, aby původní údajnou „mírnou až střední tendenci k levicovému smýšlení“ napravila.
Nezaujatost si Musk například pochvaloval při pohledu na článek věnovaný Georgi Floydovi, Afroameričanovi, jehož zavraždění policistou vyvolalo ve Spojených státech násilné protesty. Zatímco Wikipedia v úvodu svého článku zdůrazňuje, že ho policista zavraždil klečením na krku po dobu více než devíti minut, Grokipedia zase jako první zmínila jeho předchozí zločiny.
Přestože Musk veřejně prohlásil, že je tak článek psaný, protože jde Grokipedii o pravdu, dnes příspěvek uvádí Floydovy zločiny až v druhé větě a přidal, že si trest za ně odpykal. Úvod článku také doplnil fakt, že „policejní výcvik uznává, že omezení pohybu v poloze na břiše je ze své podstaty nebezpečné“.
Snad nejvýraznější změnou je, že Grokipedia dnes neuvádí, že hladina drogy fentanyl, kterou v sobě Floyd v době smrti měl, „je spojena s úmrtím předávkováním u jedinců s nízkou tolerancí“, ale že hladina byla „potenciálně toxická, ale v rozmezí pozorovaném u tolerantních uživatelů bez nefatálního poškození“.
Musk dlouhodobě kritizuje také náchylnost Wikipedie k vandalismu a lživým úpravám článků zaujatými uživateli. V příspěvku na své sociální síti X uvedl, že cílem jeho encyklopedie je naopak „pravda, celá pravda a nic než pravda“.
S tím však nesouhlasí řada odpůrců, kteří encyklopedii kritizují například za to, že šíří konspirační teorie, kterým věří sám Musk. Ohledně AIDS například Grokipedia zahrnuje i zmínku o tom, že jej podle některých vědců nezpůsobuje HIV, a to, co je na anglické Wikipedii pojmenováno jako „konspirační teorie Velké náhrady“, je na Grokipedii nazváno „teorie Velké náhrady“. Ta tvrdí, že probíhá „genocida“ Evropanů tím, že přijímají imigranty jiných barev kůže.
Lehce rozdílný přístup k informacím je vidět i na článku o Elonu Muskovi. Wikipedia zmiňuje jeho úspěchy i neúspěchy v podnikání, popisuje jeho kontroverzní názory i Muskovo gesto pravicí provedené stejným způsobem jako nacistický pozdrav.
Stránka na Grokipedii vynechává některé z kontroverzí zmíněných na Wikipedii, přesto také mluví o úspěších a neúspěších Muskovy kariéry. Liší se však v prezentování názorů a cílů Muska – Wikipedia jím stanovené cíle vztahující se k ochraně lidstva zmiňuje, ale dává je na rozdíl od Grokipedie do kontextu s kontroverzními událostmi.
Studie irské školy Trinity College Dublin z konce minulého měsíce pak na porovnání 1800 článků encyklopedií zjistila, že jsou sémanticky i stylisticky takřka shodné. Liší se však v délce – průměrný článek na Grokipedii je několikrát delší než ten na Wikipedii, ale nabízí na počet slov méně zdrojů.
„Tento vzorec naznačuje, že proces tvorby Grokipedie rozvíjí stávající materiál, rozšiřuje délku textu a rétorický tok, spíše než aby produkoval podstatně nové nebo důkladněji podložené znalosti,“ píše se ve studii.
Místo toho, aby tak Grokipedia údajné levicové smýšlení Wikipedie odstranila, podle autora naopak způsob podávání informací „nenápadně a neprůhledně“ v textech nechává. „Výsledkem je encyklopedie, která je plynulá, ale křehká, rozsáhlá co do formy, ale povrchní co do ověřitelnosti. Ve skutečnosti Grokipedia vyměňuje kolektivní odpovědnost za výpočetní autoritu,“ uvádí závěr studie.
Studie Cornellovy univerzity, která patří mezi elitní školy Břečťanové ligy, zase odhalila, že weby, ze kterých Wikipedia odmítá brát kvůli jejich politickému zaměření, Grokipedia běžně využívá jako důvěryhodné zdroje. Ty využívá hlavně u témat, která jsou brána jako kontroverzní, a na stránkách politiků.
Limity na možné zdroje jsou podle studie dokonce natolik uvolněné, že Grokipedie v některých ze zkoumaných článků dává za zdroj konverzace chatbota Grok.
Největší rozdíl mezi encyklopediemi je ale ve velikosti. Anglická verze Wikipedie dodnes čítá téměř 7,1 milionu článků, počítadlo na hlavní stránce Grokipedie zase hlásí lehce pod 900 tisíc. Neschopnost dohnat gigantickou zásobu článků je přitom jedním z důvodů, proč mnozí dosavadní vyzyvatelé Wikipedie neuspěli.
Její hlavní „konkurenti“ jako Encyclopedia Britannica, Encyclopedia.com či Citizendium nabízejí mnohem menší soubor znalostí – 130 tisíc, 300 tisíc a 25 tisíc článků. Ještě předtím, než přišla Grokipedia, sahali lidé nespokojení s údajným zaujetím Wikipedie i po Conservapedii, křesťansko-konzervativní encyklopedii. Ta dnes nabízí 58 tisíc článků.
Mezi klady, které podle odhadů přispěly k úspěchu Wikipedie, patří podle harvardské Nieman Foundation také menší důraz na to, kdo je autorem textů. To na jednu stranu sice někdy vede k méně kvalitním příspěvkům, které musejí jiní lidé kontrolovat a upravovat, také to ale umožnilo lidem bez obav přispívat i menší části textů. Pokud tak někdo něco ví, může jednou přispět a dále už ne.
Za úspěchem Wikipedie také organizace vidí to, že místo do technologií investovala do zlepšování obsahu. Přestože si tak jsou s Grokipedií více než podobné v obsahu, až uživatelé ukážou, zda dosud vítězný koncept demokratizace vědění neustoupí vědění vybranému umělou inteligencí.
