Za vyšším schodkem rozpočtu v loňském roce je podle některých analytiků nerealistické rozpočtování, tedy nadhodnocené příjmy a podhodnocené výdaje.
Další se obávají hlubších deficitů v dalších letech. Státní rozpočet loni skončil schodkem 290,7 miliardy korun, který přesáhl plánovaných 241 miliard korun, oznámila dnes ministryně financí Alena Schillerová.
Deficit byl čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka a zároveň třetí nejnižší od pandemie covidu-19. V roce 2024 skončilo hospodaření státu deficitem 271,4 miliardy korun.
„Pokladní plnění rozpočtu bylo pod tlakem již v průběhu roku, skokové zhoršení ale nastalo především v prosinci, kdy se meziměsíčně schodek prohloubil o 58 miliard korun,“ uvedl analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Forbes Česko
Ani meziročně se tak nakonec deficit nezlepšil. Zhoršené hospodaření vlády jde podle něj z podstatné části na vrub nerealistickému rozpočtování.
„Již při návrhu rozpočtu pro rok 2025 upozorňovala Národní rozpočtová rada na problém s nadhodnocenými příjmy a podhodnocenými výdaji. A realita tuto kritiku potvrdila,“ upozornil.
Ani analytik banky Creditas Petr Dufek nepovažuje výsledek rozpočtu za jakkoli pozitivní. Zvlášť když se české ekonomice vcelku dařilo, a vláda si navíc vypomohla 38 miliardami korun z daně z mimořádných zisků. Naplnila se podle něj přesně ta rizika, na která se upozorňovalo už v roce 2024, a sice že některé příjmy jsou nadhodnocené, a naopak výdaje podstřelené.
Konkrétně šlo příjmy z emisních povolenek, u výdajů pak náklady na obnovitelné zdroje, regionální školství a některé sociální výdaje. „Už listopadové plnění rozpočtu ukazovalo, že příliš optimistická byla vláda i při plánování příjmů z fondů Evropské unie,“ dodal.
Konsolidace veřejných financí v roce 2025 své výsledky přinesla, její tempo bylo pozvolné a zároveň nepodvázala ekonomický růst, míní analytička Raiffeisenbank Tereza Krček. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská připomněla, že schodek rozpočtu v podílu k HDP neroste ani neklesá.
Zůstal na 3,4 procenta HDP. Vliv konsolidačního balíčku dozněl, bez dalších reforem a úspor míří podle ní rozpočtový automat zpět do hlubších deficitů, uvedla. „A exponenciální růst obsluhy dluhu na 99,8 miliardy v roce 2025 z 88,5 miliardy korun v roce 2024 tlačí schodky do větších hlubin,“ podotkla.
Analytik skupiny Natland Petr Bartoň na síti X uvedl, že schodek není 290 miliard korun, ale 250 miliard korun. „To není obhajoba bývalé vlády. Překročit schodek by neměl nikdo, zvlášť podivně plánovaný. Ale je rozdíl ho přešvihnout o devět nebo čtyřicet devět miliard korun. Rozdíl jsou ‚zpožděné‘ peníze z Evropské unie. Ty někdy dorazí dřív, někdy později,“ napsal.
