Je to streamovací událost měsíce, možná i roku. Milovaný režisér David Fincher uvedl na Netflixu svoji novinku Zabiják. Přinesl po rozporuplném Mankovi zase velký hit?
Držet se svého plánu. Předvídat, neimprovizovat. Bojovat jen ty bitvy, za které vás platí.
Hlavní hrdina filmu Zabiják nemá jméno, ale má své krédo. Krédo, které z něj dělá špičkového profesionála, a krédo, kterého jako by se držel i slovutný Fincher, když svůj nejnovější film chystal.
Zabiják je snímek, který svého autora nezapře. Chladný, napínavý, krvavý, podkreslený nepříjemnými tóny od osvědčené dvojice Trenta Reznora a Atticuse Rose z Nine Inch Nails. Rysy, podle nichž rukopis režiséra pozná každý, kdo viděl některý z mnoha Fincherových majstrštyků.
Sleduje nájemného zabijáka, který se chystá v Paříži na svůj další kšeft. Trpělivě čeká, až ho dostane na mušku. Cvičí jógu, poslouchá The Smiths, láduje do sebe McDonald’s. Drží se rutiny a stoprocentně se koncentruje na úkol. To je klíč k tomu, proč vždy uspěje.
Ledaže… by někdy neuspěl. Z hotelového pokoje v Paříži si perfektně přichystá pozici pro další přesný zásah, který ale nepřijde. Lovec mine a najednou se z něj stává oběť.
Zabiják je adaptací stejnojmenného francouzského komiksu, který Fincher servíruje v rozvážném tempu a rozdělení na šest kapitol. První pokrývá dění v Paříži, tam se vše pokazí, což odstartuje řetězec dalších událostí.
Zábavný začátek vás snadno vtáhne, jenže kvalitativně už se mu film po zbytek dění nepřiblíží. Co na tom, že se cestuje od Dominikánské republiky přes Chicago až po New Orleans, když obrazová pestrost nezakryje průměrný scénář.
Jistě, pořád je to Fincher a ten své umění dočista zapomenout nemůže. Když nechá hlavního (anti)hrdinu stopovat své cíle, chystat jejich přepadení pod rouškou noci a pak se plížit jejich domem, má to pořád atmosféru a napětí, tak jak to Fincher umí vybudovat dokonale.
K tomu kamera servíruje perfektní obrazy a Michael Fassbender v titulní roli zabijáka s kamenným výrazem funguje zcela přesvědčivě. A když se k němu nakrátko přidá Tilda Swinton v hereckém koncertu dvou zabijáků, kteří znají navzájem dopředu každý krok toho druhého, je to radost pohledět.
Jenže Fincher sice vytahuje některé svoje obvyklé trumfy, ale nepřidává nic navíc. Zabiják vás nešokuje tak jako Sedm, není tak mnohovýznamový jako Klub rváčů ani tak chytrý jako Hra.
Jistě, Fincher kromě perfektního řemesla ukazuje i hravost, když vizuálně odkazuje k sedmdesátkovým thrillerům a několika falešnými jmény zase k sitcomům téže doby.
Jinak je ale scénář jen relativně prostým příběhem, v němž kromě hlavní vrstvy pouze probublává pod povrchem únava ústřední postavy, která si stále užívá lov, ale už ji nebaví zabíjení samotné. Děj vás překvapí jen na začátku, ale dál už plyne po předvídatelné linii až do nevýrazného finále.
Kdyby se zjevil na Netflixu zničehonic, vyzdvihovali bychom ho jako zlato, jelikož nad klasickou nabídkou služby pořád ční. Dvě hodiny utečou jako spotřební zábava, jako fajn film na pátek, kdy měl také premiéru.
Ale s podpisem Finchera, thrillerového mistra? To je poněkud málo. A po tři roky starém Mankovi, kterého si natočil pro radost zejména sobě, znovu úplně nepřesvědčil.
12. 11. 20233 min
Ondřej Novotný
redaktor a editor ForbesLife.cz
Osm let strávil v deníku MF DNES, pak se obrátil k psaní magazínovému. Věnuje se cestování, gastronomii, designu, hodinkám a dění na streamovacích službách, o kterém si povídal i s Ridleym Scottem či Austinem Butlerem.
