Co uděláte, když u popelnice zahlédnete vyhozené křeslo, které na první i druhý pohled není úplně ve formě? Pravděpodobně půjdete dál. Pavla Kosová našla jedno takové zasněžené a poničené křeslo u kontejnerů během procházky s dětmi.
Když tam leželo i další den, rozhodla se, že ho vezme domů. „Napadlo mě, že jsem takové křeslo už někde viděla. Tak jsem si to vyhledala a zjistila, že jde o hodnotné křeslo H-269 od předního českého designéra Jindřicha Halabaly,“ vzpomíná na svůj první nález.
S nadšením z úlovku přišla i myšlenka, že kus nábytku nechá zrenovovat a dá ho svému bratrovi jako svatební dar. Ačkoli o renovaci křesel nic nevěděla a to, kde sehnat látky nebo jaké řemeslníky oslovit, se učila za pochodu, dopadla repase skvěle. A tahle zkušenost jí vnukla nápad v proměnách nábytku pokračovat.
„Je fantastické být u toho, když se z té opršené a plesnivé trosky stane tak krásná věc. Řekla jsem si, že můžu pomoci projít tím procesem lidem, kteří budou ve stejné situaci, jako jsem byla já,“ popisuje Kosová podnikatelské začátky.
Do světa poslala pod hlavičkou své firmy Retronaut už téměř tisíc křesel opravených tradičními metodami a čalouněných těmi nejlepšími látkami. A to nejen od Halabaly, ale i od dalších československých designérů z 50. až 70. let.
Část z nich vykupuje sama a pak prodává, část si u ní nechají zákazníci zrenovovat. Navíc se ukazuje, že křesla od Halabaly mají investiční potenciál. „Někdy před osmi lety, kdy se ještě i křesla H-269 dala najít u popelnice nebo na inzerát, stála nějakých pět tisíc korun. Teď je seženete za pětadvacet tisíc. A to před repasí a ve stavu, ve kterém je někdo našel u babičky v bytě,“ říká Kosová.
Kompletně zrenovované křeslo, na kterém se čalouník doslova vyřádí a na kterém se použijí tradiční materiály jako třeba africká tráva na výplň rámu, může nakonec vyjít na nějakých padesát tisíc.
O Halabalův nejuznávanější model H-269 je zájem i v cizině, kde se prodávají ještě dráže. Ročně proto zhruba pět kusů tohoto modelu vyveze Kosová i za hranice. „Lidé už to berou jako ikonickou značku. Možná i díky tomu, že si jméno Halabala zapamatujete snad ve všech jazycích.“
Halabala H-269 | Pavla Kosová
Jelikož je původní profesí architektka a v současnosti navrhuje především interiéry, radí Pavla Kosová zákazníkům i v tom, jakou látku vybrat a jak křeslo v interiéru nejlépe vynikne. „Ráda dělám vizualizace křesel, vytvořila jsem si modely, na které virtuálně navlékám různé látky, aby si zákazník mohl představit, jak bude která látka na křesle vypadat,“ říká.
Obrat její firmy je těsně pod jedním milionem korun ročně a o řemeslnou práci se starají stálí partneři truhláři a čalouníci. „Ze začátku jsem se při výběru spolupracovníků párkrát spálila. Ne každý, kdo to řemeslo dělá, je schopný řemeslník,“ líčí architektka.
Občas prý narazí na repasovaná křesla, která vypadají jako „potažená ponožkou“. „Takhle to my rozhodně neděláme,“ dodává. Rozšiřovat nabídku o jiné druhy nábytku se ale nechystá. „U stolu nebo skříně chybí ten vau efekt,“ myslí si. „Křesla jsou v interiéru často kusy nábytku, na které se podíváte jako první. Jsou tam jako solitér, jako kus umění.“
