Na Jana myslím každý den, říká producentka Eliška Kaplicky Fuchsová, která v říjnu otevřela kreativní centrum a galerii Jana Kaplického ve vile Čerych v České Skalici. Zachránila místo, kde Václav Havel natáčel svůj filmový debut Odcházení. A před pár dny převzala za manžela státní vyznamenání od prezidenta.
Tehdy s ní plakala celá země. Ve stejný den, kdy se jí narodila dcera Johanka, zemřel její muž Jan Kaplický. Otec a dcera spolu strávili na světě jen pár hodin, ten večer jedenasedmdesátiletému architektovi cestou na oslavu narození dítěte praskla aorta.
Kromě velkých emocí na to měl nepochybně vliv i nezměrný stres spojený s plánováním stavby Národní knihovny, která na pražské Letné i přes vyhranou mezinárodní soutěž nakonec nevyrostla. V lednu to bude už sedmnáct let od okamžiků, jež si nikdo nechce ani představit.
Celou tu dobu filmová producentka Eliška Kaplicky Fuchsová skrze svoji nadaci Kaplicky Centre udržuje manželův odkaz. Deset let jí trvalo, než se jí podařilo jeho dílo kompletně zdigitalizovat. Uspořádala výstavy, vydala několik knih včetně výpravné monografie, jeho díla prodala do slovutných světových galerií, jako je newyorská MoMA nebo německé DAM.
S malou Johankou byla u toho, když v Modeně vyrostlo podle Kaplického návrhu Muzeum Enza Ferrariho. Za stavbu knihovny se snažila bojovat i tím, že sama aktivně vstoupila do politiky. Letos koncem října za manžela převzala medaili Za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění z rukou prezidenta Petra Pavla.
V článku zazní:
- Co dělá producentka Eliška Kaplicky Fuchsová 17 let po smrti manžela?
- Jak se ohlíží za svojí kariérou v politice?
- Co pro ni znamená státní vyznamenání pro manžela?
- A proč teď tráví hodně času v České Skalici?
