Zadlužení Evropské unie se loni ve třetím čtvrtletí dál snižovalo a kleslo na 82,6 procenta hrubého domácího produktu. Ve své zprávě to v pondělí uvedl statistický úřad Eurostat.
V Česku byl vývoj opačný a zadlužení se proti předchozímu čtvrtletí zvýšilo, podle dat Eurostatu dosáhlo 44,5 procenta výkonu ekonomiky. Státní dluh byl v Česku rekordní.
Trend postupného poklesu zadlužení pokračoval i v zemích eurozóny. Tam zadlužení ve třetím čtvrtletí kleslo na 89,9 procenta z hodnoty 90,3 procenta o čtvrtletí dříve. Meziročně je zadlužení nižší jak v Evropské unii a v eurozóně, tak v Česku.
Státní dluh se ke konci třetího čtvrtletí v absolutních číslech zvýšil v Evropské unii nad 13,78 bilionu eur (více než 341 bilionů korun), zatímco před rokem přesahoval 13,2 bilionu eur. V Česku státní dluh vzrostl na rekordních více než 3,21 bilionu korun. O rok dříve, tedy na konci třetího čtvrtletí 2022, přesahoval 2,98 bilionu korun.
Nejvyšší zadlužení má i nadále Řecko, které je členem eurozóny a které se po finanční krizi z let 2008 a 2009 dostalo do tak vážných problémů, že je musely před bankrotem zachraňovat ostatní členské země eurozóny a finanční instituce včetně Mezinárodního měnového fondu.
Zadlužení Řecka v loňském třetím čtvrtletí činilo 165,5 procenta HDP ve srovnání s hodnotou 167,1 procenta o čtvrtletí dříve. Řecko své zadlužení z vysokých hodnot vytrvale snižuje.
Velmi silně zadlužena je také Itálie, Francie, Španělsko, Belgie a Portugalsko, kde zadlužení přesahuje sto procent HDP. Česká republika tak nadále zůstává zadlužena výrazně méně, než činí průměr Evropské unie.
Nejnižší zadlužení mělo na konci třetího čtvrtletí Estonsko, jako jediné v Evropské unii s hodnotou méně než dvacet procent výkonu ekonomiky, a dále Bulharsko, Lucembursko a Švédsko, kde zadlužení nepřesahuje třicet procent HDP.
Fiskální pravidla Evropské unie známá jako Pakt stability a růstu vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil šedesát procent HDP a rozpočtové deficity tři procenta HDP.
Brusel ovšem platnost paktu v roce 2020 pozastavil kvůli hospodářským dopadům pandemie covidu-19. Jeho mimořádné uvolnění pak prodloužil, zejména kvůli energetické krizi částečně způsobené válkou na Ukrajině.
