Jeho společnost spojuje staré a nové. Firma 4Trans Jaroslava Tona se totiž zaměřuje na malé a střední autodopravce a jako fintech jim pomáhá s financováním, díky čemuž sama roste trojciferným tempem. A její zakladatel očekává, že i jeho obor brzy zásadně změní umělá inteligence.
Za tímhle byznysem stojí rodinný příběh, inspirací se mu ostatně stal dědeček, dlouholetý řidič kamionu. Ale od prvního nápadu už 4Trans ujel opravdu hodně kilometrů.
Společnost, kterou založil a vede člen loňského výběru Forbesu 30 pod 30 Jaroslav Ton, autodopravcům pomáhá s faktoringem, tedy okamžitým proplácením faktur, které pak převezme právě 4Trans. Pro menší firmy či dokonce jednotlivce je to zásadní pomoc s cash flow.
Aktuálně už 4Trans profakturoval přes tři miliardy korun a předloni firma od českých i zahraničních investorů (včetně těch ze Silicon Valley) získala 450 milionů korun na další rozvoj.
„Od loňského do letošního dubna jsme meziročně vyrostli o 118 procent,“ nabízí Ton čerstvá čísla s tím, že mají aktuálně 2300 registrovaných uživatelů. „Což je za mě velký úspěch v situaci poměrně slabé agregátní poptávky, kdy navíc naši zákazníci v Česku a na Slovensku čelí konkurenci ze zahraničí,“ dodává.
Proto se i 4Trans rozkročil za hranice. Do země, jejíž srovnání s Českem se používá čím dál víc. „Rosteme i díky tomu, že se nám daří v Polsku, kam jsme vstoupili naostro loni. První měsíce byla oťukávaná, dnes Polsko reprezentuje výraznou část našeho byznysu. Pořád ne majoritní, ale tu nejrychleji rostoucí ano,“ říká Ton.
Jeho startup nabízí jen v malé nadsázce prolnutí 20. století s tím současným, potkávají se v něm šoféři kamionů a moderní technologie. Proto má Ton jakožto šéf fintechu přehled o tom, co trápí prakticky každého řidiče osobáku nejen na D1, tedy o množství velkých aut na českých dopravních tepnách.
„Poptávka v Německu spadla o padesát procent, což je v kontrastu s tím, že na našich dálnicích ministerstvo dopravy pokles kamionů neregistruje,“ říká a nabízí vysvětlení. „Zůstáváme dopravním uzlem Evropy a naše dopravce nahrazují hlavně ti polští a litevští, kteří mají levnější vstupy a můžou si dovolit být cenově konkurenceschopnější,“ popisuje.
Důvodem jsou nejen ceny pohonných hmot, ale obecně i možnost vůbec vstoupit na trh. Ton jakožto absolvent Oxfordu, který za sebou má třeba i stáž v OSN v Bangkoku, z toho dokáže abstrahovat obecný problém. A pro Evropu to nevychází dobře.
„Ve faktoringu existují neregulované trhy, kam spadá například Česko, Slovensko, Polsko. Na nich dneska operujeme a nepotřebujeme k tomu žádné speciální oprávnění či licenci. Pak je tu zbytek,“ vysvětluje. „Tedy trhy regulované, ale nikoli jednotnou regulací Evropské unie. Existují různé lokální režimy, takže nemůžete jednoduše růst v rámci toho, co se přitom prezentuje jako jednotný trh,“ dodává.
Bruselská mantra tak v případě jeho podnikání zůstává teorií, slibem.
„Je tu celá řada překážek, které musíte překonat, abyste mohli expandovat. Naštěstí na některé z větších regulovaných trhů, což jsou většinou západní země, lze vstoupit za asistence tamních licencovaných subjektů, které pak propůjčují licenci za poplatek. Ale to jsou zase stovky tisíc eur navíc,“ říká o dodatečných nákladech.
Podle Tona nelze jednoznačně ukázat na jednu instituci či dokonce člověka, který takový stav zavinil.
„Ale je rozhodně chyba, že tu není jednotný trh služeb a svoboda pohybu kapitálu, to firmám napříč Evropou brání v růstu,“ říká. „I proto kontinent roste méně dynamicky než třeba USA. Děláme si to sami. Už tak tu jsou překážky v podobě různých jazyků, kulturních zvyklostí a očekávání – a ztěžujeme si to tím, že reálně nelze jen tak vstoupit na trh. To je problém. Jestli Evropa chce růst rychleji, musí pro evropský byznys tyto překážky odstranit,“ tvrdí Ton.
Firma 4Trans podle interních propočtů obsluhuje přibližně deset procent tuzemského faktoringového trhu v autodopravě, proto vidí možnosti pro další expanzi i v Česku. Výhledově hodlá cílit i na větší logistické hráče a snaží se tomu přizpůsobovat nabídku služeb.
„Víc jsme pochopili, co velké logistické společnosti trápí. A máme větší možnosti, náš IT development tým je největší oddělení v rámci společnosti, reprezentuje už asi její třetinu. Pak můžeme s určitou mírou optimalizace byznysu pomáhat i větším hráčům,“ věří Ton. A myslí si, že to bude i díky nejpoužívanější zkratce současnosti – AI.
Že umělá inteligence změní náš svět, to padá často. Ton ale přidává konkrétní možnosti použití. „Myslím, že AI může mít obrovský pozitivní efekt na celou ekonomiku, společnost a pochopitelně i na náš byznys. Dřív jsem si myslel, že budeme primárně AI používat k posuzování fraud rizika. To platí, ale zároveň vidím, jak to lze použít ke komunikaci se zákazníkem,“ začíná.
Jako příklad uvádí právě zkušenosti se vstupem do Polska. Tamní klienti 4Transu si podle něj často nejvíc váží toho, když dostanou pomoc včas a správně.
„Všichni to historicky známe, čekat desítky minut na infolince je úplně za trest, frustrující zákaznická zkušenost,“ říká Ton. „S generativní AI můžete najednou adresovat potřeby zákazníků v reálném čase a opravdu jim pomoci se specifickými otázkami, se specifickými výzvami jejich byznysu. Pomocí velkých jazykových modelů to lze adresovat speciálně pro danou vertikálu. Jsem v tomhle ohromně optimistický,“ dodává.
Tím lze podle něj vylepšit vztah se zákazníkem a přitom vše škálovat na tisíce i desetitisíce klientů, kteří by měli pocit, že dostávají službou šitou na míru. „V tom vidím obrovskou přidanou hodnotu a něco úplně nového. Ne udělat relativně jednoduchou infolinku, ale škálovat osobní, poradenský přístup. To se nabízí poprvé v historii,“ říká Ton.
Není v tom jen záliba v technologiích, kterou Ton nijak neskrývá. Jde z velké míry o klíčové věci pro jeho podnikatelský plán.
„Když si představím naši budoucnost a v ní další expanzi napříč Evropou a desetitisíce zákazníků, tak mě hodně zajímá, jestli udržíme i v takové škále kvalitu. Historicky byste na to nasadili spoustu lidí, dnes nasadíte technologii a můžete mít i lepší výsledek,“ věří.
O totéž se snaží i on osobně. Jakožto zástupce nové generace manažerů se nebojí mluvit o tom, že pracuje se svým duševním zdravím. A že se nebojí ptát těch, kterým věří.
„Chci být lepší šéf. Společnost roste poměrně rychle, na začátku to byl startup o pár lidech, kde všichni dělali všechno, ale postupně nabíráme velikost a tím i strukturu. A to v pozitivním slova smyslu. Energie je koncentrovanější na důležité věci, máme jasnější vyhrazení kompetencí, odpovědnosti,“ říká.
To je podle něj přesně ten typ prostředí, ve kterém lze lépe rozvíjet talent. Firemní i osobní. „Pokorně vnímám, že šéfovat rychle rostoucí společnosti je velká výzva a je potřeba se učit od lidí, co to už zažili,“ nastiňuje. „Mám štěstí, že jsem za poslední rok potkal pár takových, kteří si prošli podobnou cestou a díky nimž se můžu vyvarovat určitých chyb, které bychom možná jinak udělali.“
Zároveň podle něj platí, že pro každé stadium se hodí jiný typ mentora. „Důležité je každopádně uznat, že nevím všechno, zeptat se zkušenějších, naslouchat jim a v byznysu to aplikovat,“ říká s tím, že hledá ideálně příběhy co nejpodobnější 4Transu. „Nejde jen o samotné vybudování technologické firmy, ale třeba i o zkušenosti se zprostředkováním financování jiným subjektům, o škálování byznysu v Polsku a mnoho dalších věcí.“
Kvůli další expanzi se proto noří do evropské legislativy a compliance a zkoumá, jak bude možné vstupovat na další regulované trhy.
Jít mimo Evropu by mě strašně lákalo. Když si představím dva miliony kamioňáků v Brazílii…
„Bedlivě monitorujeme evropskou monetární politiku, sílu poptávky, indexy nákupních manažerů a podobně. Jednak to řadu z nás v managementu baví a hlavně to má přímý vliv na náš byznys. Cena peněz, které si půjčujeme, se odvíjí od základních sazeb, sledujeme rozhodnutí Evropské centrální banky. A mysleli jsme si, že to půjde dolů rychleji,“ přiznává.
I tak ale rostou trojciferným tempem a dál se hodlají držet své oblasti. „Ve fokusu na autodopravu vidím obrovský potenciál, protože je to přehlížený trh a není obecně dostatečně obsloužen. Nejen finančně-technologicky, ale ani softwarovými produkty,“ říká Ton. „Rodí se zajímavé věci,“ dodává.
A v dlouhodobém horizontu by se prý nemusely týkat ani jen jeho rodného kontinentu. „Jít mimo Evropu, to by mě strašně lákalo. Naší misí je umožnit malým a středním autodopravcům lepší přístup ke kapitálu, což by tam mělo ještě větší pozitivní dopad. Když si představím dva miliony kamioňáků v Brazílii… To by bylo úžasné,“ zasní se Ton.
Zároveň ví, že na velké sny je pořád čas. „Je třeba uznat, že už samotná mise expandovat napříč Evropou je velký úkol. Když se nám jednou povede Evropu smysluplně obsloužit, bude čas se zhluboka nadechnout a rozhlédnout se po celém světě. Můj život by to učinilo ještě smysluplnějším,“ uzavírá.
