Zahraniční dluh České republiky se ve druhém čtvrtletí zvýšil o 28,1 miliardy na 4,381 bilionu korun. V meziročním srovnání byl jeho stav o 249,8 miliardy nižší. Výše zahraničního dluhu ke konci června představovala 61,6 procenta hrubého domácího produktu země, tedy celkového výkonu české ekonomiky. Vyplývá to z předběžných údajů, které ve středu zveřejnila Česká národní banka.
Přes sedmasedmdesát procent zahraničního dluhu připadlo na soukromý sektor a zbývající část, 22,6 procenta, byly závazky veřejného sektoru, do kterých spadají závazky vládního sektoru, soukromých subjektů garantované vládou a subjektů s majoritní účastí státu.
„Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů byl ve druhém čtvrtletí určující nárůst stavu zadluženosti vládního a bankovního sektoru,“ uvedla Česká národní banka.
Podle ní důvodem zvýšení zahraničního dluhu vládního sektoru byl nákup vládních dluhopisů zahraničními investory a u bankovního sektoru vzrostly vklady přijaté ze zahraničí a zvýšil se stav bankovních dluhopisů v držbě zahraničních věřitelů.
Podíl bankovního sektoru na celkové zadluženosti tak ve sledovaném období činil 39,3 procenta a vládní sektor se na ní podílel z 15,4 procenta. Zahraniční závazky ostatních sektorů klesly na 45,3 procenta celkového dluhu.
Podle instrumentů jsou v zahraničním dluhu podle nejvíc rozšířené formy dluhového financování vklady a půjčky od přidružených podniků. Ke konci června v souhrnu činily 51,4 procenta zahraničního dluhu.
