Dlouhodobý investiční produkt mohou Češi využívat už od začátku letošního roku. Většina lidí však nadále setrvává jen u penzijního spoření. A opatrně se k alternativě stavějí i zaměstnavatelé.
Dlouhodobý investiční produkt (DIP) si už zřídily tisícovky klientů. Největší zájem je mezi mladými lidmi a klienty, kteří už mají penzijní pojištění. I když se spolu se startem DIP očekával částečný odliv od ostatních penzijních produktů, zatím k němu nedochází.
Lidé kombinují výhody obou produktů a ze zkušenosti finančních poradců dále vyplývá, že mnozí ze starších občanů produkt ani nezaregistrovali – a pokud ano, převládá konzervatismus a důvěra k doplňkovému penzijnímu spoření nebo připojištění.
„Doposud si u nás DIP zřídilo několik tisíc klientů, ale mnoho dalších se už na produkt přišlo informovat na naše pobočky,“ říká Tereza Kaiseršotová za Raiffeisenbank.
V České spořitelně si od 26. ledna zřídilo DIP takřka 1900 klientů. „Neidentifikujeme ty, kteří by s přechodem na DIP zároveň rušili své penzijní spoření nebo připojištění, klienti naopak oceňují komplementaritu obou produktů s DIP,“ potvrzuje tiskový mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.
Na začátku jsou také v Moneta Money Bank. „Výhody DIP je třeba klientům teprve vysvětlit a seznámit je s jeho parametry,“ přiznává seniorní manažer investic Tomáš Kapoun. Klienti banky, kteří už mají penzijní připojištění, mají prý o DIP ještě větší zájem, protože chtějí čerpat nejen státní podporu, ale využít i daňovou úlevu.
Poradci Partners nabízejí DIP od února, zatím se třemi obchodními partnery. „Poptávku ze strany našich klientů zaznamenáváme už od začátku letošního roku. Pozitivní je především poměrně vysoký zájem ze strany mladší generace,“ potvrzuje Marcel Vanduch, investiční analytik Partners.
Podle Vojtěcha Mejzlíka, investičního specialisty Sirius Finance, bude zájem postupně růst. „O DIP se mluví stále častěji nejen v médiích. Zvyšuje se aktivita poradců v rámci poradenství a kontaktují se přímo firmy, jejich vlastníci či vedení HR. Zároveň některé mění benefity a různé dodatky ke smlouvám jen jednou ročně – proto DIP ještě nepřišel na řadu,“ říká Mejzlík.
Konzervativní jsou i zaměstnavatelé, kteří mohou svým zaměstnancům k DIP přispívat až 50 tisíc korun. „Většina je se změnami opatrná a spíše čeká. Pokud nepřijde výrazná osvěta a provedení novými možnostmi zaměstnaneckými benefity, do novot se nehrnou,“ konstatuje Mejzlík.
I když se podle Mejzlíka zaměstnanci na možnosti DIP svých zaměstnavatelů ptají, v drtivé většině dostanou negativní odpověď. Proč se zatím firmy k DIP staví spíše negativně? Jedním z hlavních důvodů může být výraznější „papírování“. Investice v režimu DIP jsou velmi pestré a zaměstnanci si tak mohou založit více investičních účtů a příspěvky mezi nimi libovolně rozkládat.
„Pokud takový klient vystaví svého zaměstnavatele nutnosti několikrát ročně měnit nastavení a směřování příspěvků, vytvoří pro mzdovou účtárnu nemalou dodatečnou zátěž a koneckonců i vyšší riziko odpovědnosti za chyby, ke kterým přitom může dojít,“ popisuje Vlastimil Sojka, daňový poradce a jednatel společnosti KODAP.
Ta u DIP eviduje také technický problém, který by ovšem měla do poloviny letošního roku vyjasnit legislativa nebo její úprava. „Finanční instituce, nabízející dlouhodobé investiční produkty, nemají za povinnost technicky oddělovat platby zaměstnavatelů a zaměstnanců a většina z nich to zatím ani nedělá,“ přibližuje Sojka.
„Protože za těchto okolností v ročním reportu o investovaných prostředcích tuto informaci příslušná finanční instituce neposkytne, zaměstnanci budou od zaměstnavatelů pro účely daňových přiznání vyžadovat dodatečné doložení poskytnutých příspěvků,“ vysvětluje.
Situaci může vyřešit navrhovaná legislativní úprava nebo dobrovolné přistoupení k oddělení evidence příspěvků investovaných do DIP zaměstnavatelem a zaměstnancem.
„Podle našich informací to už některé finanční instituce zvládly. Zaměstnavatelům proto doporučujeme, aby poskytovali příspěvky jen do těch investičních produktů v režimu DIP, kde dokážou instituce oddělenou evidenci zajistit, a tudíž jim požadavky zaměstnanců nenaloží dodatečnou administrativu,“ shrnuje Vlastimil Sojka.
Zřízení a vedení DIP je zdarma a jako hlavní výhoda je uváděna možnost uplatnit daňový odpočet až do výše 48 tisíc korun ročně. Jedná se o souhrnný limit pro doplňkové penzijní spoření, životní pojištění a nově i DIP. V případě, že investor využije maximální možné snížení daňového základu o 48 tisíc korun, ročně tím získá 7200 korun.
Zaměstnanci mají navíc možnost čerpat příspěvek zaměstnavatele až do výše 50 tisíc korun ročně. „DIP je vhodný pro každého investora, který využije možnosti daňových odpočtů. Případně má možnost získat příspěvek zaměstnavatele a zároveň je jeho cílem dostatečné zajištění na důchodový věk,“ říká Marcel Vanduch.
Doporučení je prý ale vždy individuální podle finančních možností, celkových potřeb a cílů jednotlivých střadatelů. „Osobně vidím možné zajištění na důchodový věk jako jedno z hlavních témat mladší generace. Ta má díky dlouhému investičnímu horizontu prostor si finančně zajistit kvalitní a pohodlné stáří,“ tvrdí Vanduch.
Výhodou je i to, že si lidé mohou sami rozhodnout, jaké produkty chtějí do DIP nakupovat. Mohou vybírat z podílových fondů, akcií, ETF, certifikátů a další investičních produktů.
Právě možnost přímého investování do více druhů aktiv představuje hlavní rozdíl mezi DIP a stávajícím doplňkovým penzijním spořením, ve kterém lidé investují prostřednictvím penzijních fondů, ne napřímo do jednotlivých akcií a dluhopisů.
Dlouhodobý investiční produkt může být zajímavý i pro ty, kdo se ještě nerozhodli, do čeho investovat, protože si mohou peníze s daňovou výhodou spořit na účtu a zainvestovat je pak. DIP naopak není vhodný pro osoby, které daně neplatí: tedy děti, nepracující důchodce nebo osoby samostatně výdělečné činné v takzvaném režimu paušální daně.
Filip Hrubý z České spořitelny vyzdvihuje bezpečnostní stránku věci. „Je správné, že stát přistoupil k DIP zodpovědně v tom smyslu, že DIP nyní neumožňuje investice do nekvalitních firemních dluhopisů a poskytovat ho mohou pouze subjekty licencované Českou národní bankou,“ chválí.
Nevýhodou podle něj je, že pokud klient nedodrží státem stanovené podmínky a DIP ukončí dřív, budete muset dodanit případnou úlevu na daních – a to jak z peněz, které do DIP vložil, tak z případných příspěvků zaměstnavatele.
DIP je potřeba využívat alespoň deset let a majetek z něj včetně výnosů si nevybírat před dosažením šedesátky. Pokud DIP ukončíte dřív, budete muset zpětně doplatit daň.