Nenápadný muž, který stojí za technologickou revolucí. Zakladatel Arduina dal davům do ruky nástroj na tvorbu v podstatě čehokoli, od malých robotů po průmyslové řídicí systémy. A ukázal, jak z open source hardwaru vybudovat byznys za miliardy korun. Teď vidí další revoluci – a šanci, jak se Evropa může stát technologickým lídrem. Pokud se odhodlá zariskovat.
Není to typický bodrý Ital, a přesto dokáže okamžitě zaujmout. Massimo Banzi je totiž bývalý univerzitní profesor – a když se s ním setkáte naživo, je to ta nejvýraznější charakteristika, které si okamžitě všimnete.
Vypráví poutavě a poučeně, stejně charismaticky, jako kdyby měl plnou aulu studentů, i když jeho jediným publikem je v tu chvíli novinář na rozhovoru a on právě odkudsi doběhl.
„Když jsme s Arduinem začínali, byl to open source univerzitní projekt, ze kterého se stal byznys,“ vysvětluje Banzi. Když v roce 2005 v italské Ivreji spustil s kolegy jednoduchou prototypovací platformu pro studenty, neměl tušení, že jim pod rukama vzniká globální fenomén.
Nyní Arduino znají inženýři, „bastlíři“ i průmysloví giganti od San Francisca po Dillí. Dnes díky Arduinu fungují malí roboti i industriální systémy, ale třeba také kamery implantované v těle pacienta, které analyzují jeho krev, nebo pasti na invazivní hmyz na vinicích.
Firma s víc než dvěma stovkami zaměstnanců a ročními tržbami kolem 258 milionů dolarů se stala synonymem pro otevřený hardware – a také příběhem, který překračuje hranice technologického světa. Její zaměstnanci jsou usazení od Itálie přes Švédsko a Švýcarsko až po Spojené státy a hodnota trhu s vývojovými sadami Arduino se v roce 2022 pohybovala okolo 1,5 miliardy dolarů.
Přitom Arduino bylo projekt, který v roce 2005 vycházel z jedné doktorandské práce a jeho cílem bylo umožnit studentům rychlejší vývoj hardwarových produktů. Dostavil se ale nečekaný úspěch, začaly vznikat další, sofistikovanější verze – a brzy se dostavili také napodobitelé. Nový trh byl na světě.
Jak se vůbec buduje úspěšný podnik postavený na open source produktech, které jsou k dispozici všem?
Byl jsem přesvědčený – a moje osobní mnohaletá zkušenost to potvrzuje –, že open source je ve finále vítězná strategie. Navzdory faktu, že na začátku vyložíte všechny karty na stůl. I když open source hardware je trochu zvláštní případ, hardware je obecně mnohem nákladnější. Když na začátku investujete spoustu energie do vývoje, nemusí vám pak pro společnost dávat smysl to hned s ostatními sdílet, pokud neexistuje řada specifických situací.
