Technologičtí investoři a investorky mají za sebou nabitý týden. V průběhu tří dnů zveřejňovali své kvartální výsledky Microsoft, mateřské společnosti Googlu a Facebooku či Amazon. A očekávalo se, že jejich reporty přinesou i spolehlivou zprávu o potenciálu umělé inteligence nebo nepříznivé kondici trhu.

Ani jedno z toho se však nestalo. Zatímco čtvrtletní výsledky Microsoftu i Amazonu předčily očekávání a Metě, mateřské společnosti Facebooku, se po třech čtvrtletích poklesů obratu podařilo vrátit k meziročnímu růstu, tržby Alphabetu stouply pouze o třiadvacet procent.

Jde o nejhorší výsledek od roku 2020, od kdy pravidelně rostl o nejméně třicet procent. Poslední měsíce, které se točily kolem trendující umělé inteligence, přitom nahrávaly právě technologickým tahounům. Tituly zkraje roku prudce rostly a technologický index Nasdaq Composite letos kynul o více než patnáct procent.

Podle Jána Hladkého, akciového analytika společnosti Patria Finance, byly kvartální výsledky technologických titulů z tohoto týdne nakonec překvapivě dobré. „Jen těžko by se ale dalo mluvit o nějakém blockbusteru, který by si zasluhoval potlesk ve stoje,“ míní Hladký.

O to překvapivější podle něj byla extrémně pozitivní reakce akcií. „Microsoft vyskočil o sedm procent, což je u firmy s více než dvoubilionovou tržní kapitalizací masivní pohyb. Meta publikovala sebevědomý výhled na příští kvartál spojený s úspěšným sekáním nákladů, což trh ocenil až čtrnáctiprocentním růstem akcií. Jen Google, který publikoval bezkonkurenčně nejslabší čísla, se této rally vůbec nezúčastnil,“ říká.

Právě jeho mateřská společnost Alphabet zaznamenala pokles čtvrtletního čistého zisku meziročně o osm procent na 16,4 miliardy dolarů, tedy zhruba 379 miliard korun. Akcie společnosti pak krátce po zveřejnění výsledků ztrácely více než šest procent.

Silným faktorem ne tak uspokojivých výsledků je podle Tomáše Pfeilera, portfolio manažera společnosti Cyrrus, zpomalení cloudových služeb společnosti. „Je to důkazem, že ani tento sektor nedokáže odolávat gravitaci a probíhá v něm tuhý konkurenční boj. Svou dominanci v cloudu naopak potvrdil Microsoft, který v této oblasti expandoval rapidním tempem,“ vysvětluje manažer.

Softwarový gigant zvýšil svůj čistý zisk meziročně o devět procent na 18,3 miliardy dolarů, tedy čtyři sta miliard korun. Jeho tržby navíc stouply o sedm procent na 52,9 miliardy a výsledky tak překonaly i analytická očekávání.

Byl to přitom právě Microsoft, kdo začátkem roku oznámil záměr propustit až deset tisíc zaměstnanců, tedy téměř pět procent svých lidí. „Zpomalování globální ekonomiky se zatím projevilo především v utahování korporátních výdajů a jako první na ráně stál právě big tech,“ komentuje Ján Hladký.

I díky tomuto snižování výdajů se však Microsoft dokázal poprat s klesající poptávkou po osobních počítačích nebo videohrách, které v pandemii zažívaly boom a vyrůst právě na poptávce po cloudových službách. Další příjmy by měly podle podle Tomáše Pfeilera pomoci akcelerovat investice Microsoftu do umělé inteligence, a to i prostřednictvím segmentu vyhledávačů, jakým je například Bing.

„S ohledem na výsostnou pozici v cloudu a progres v AI je Microsoft sebevědomý i ohledně dalšího vývoje hospodaření,“ říká Pfeiler.

Ve výsledcích mateřské společnosti Facebooku se pak projevil výrazný nárůst aktivních uživatelů – platforma v tomto ohledu vyrostla za poslední čtvrtletí o dvě procenta a aktuálně ji používá 2,99 miliardy lidí.

Firmě se tak po třech čtvrtletích poklesů obratu podařilo vrátit k jeho meziročnímu růstu. Akcie si po zveřejnění výsledků připsaly čtrnáct procent a dosáhly čtrnáctiměsíčního maxima.

Tržby posledního reportujícího, Amazonu, v prvním čtvrtletí meziročně vzrostly o 9,4 procent na 127,4 miliard dolarů, tedy téměř tři biliony korun. Firma navíc dosáhla téměř čtyřprocentní provozní marže, tedy rozdílu mezi tržbami a přímými náklady těchto výnosů. Analytici přitom Amazonu předpovídali marži ve výši 2,38 procent.

„Během aktuální výsledkové sezóny se investoři na marže zaměřují, jelikož se obávají, že firmy již v inflačním prostředí nedokážou přenášet zvýšené ceny vstupů na své zákazníky,“ vysvětluje Pfeiler, podle nějž výsledky svědčí o odolnosti big tech firem. „Korporace se snaží zvyšovat tlak na provozní efektivitu a v některých případech osekávat zbytečné kapitálové výdaje,“ konstatuje.

Ve srovnání s obrovským růstem technologických firem během pandemie a v kombinaci s vysokou inflací však výsledky ani zdaleka nejsou tak optimistické jako dříve. „Technologičtí giganti se na tržbách pohybují rychlostí vrávorajících kolosů a těžce zaostávají i za inflací. O růstu z doby covidové nebo i předcovidové si můžou nechat jen zdát,“ říká Ján Hladký.

Zázrak
Vydání Forbesu Zázrak

Slovo pandemie v posledních měsících nahradil pojem, který technologickým velikánům přece jen dává mnoho naděje: umělá inteligence, zkráceně AI. „Management se tematice pečlivě věnoval – zkratka zazněla v reportech od Microsoftu, Alphabet a Meta celkově dvěstěkrát,“ poznamenává Ján Hladký.

„Nás v Patrii nicméně v této chvíli zajímá především výkonnost byznysových linek, které do firem reálně přinášejí peníze,“ dodává. A to chatboti a umělá inteligence zatím nejsou. „Stačí se podívat na Microsoft a jeho příjmy z vyhledávače Bing, které i po spuštění chatové funkce založené na jazykovém modelu ChatGPT rostly opět meziročně jen o deset procent, což nijak nevybočuje z historického trendu,“ vysvětluje Hladký.

I přes pozitivní reporting se proto nedá podle analytiků říct, že by měla ekonomika vyhráno. „Širší makroekonomická data ukazují, že ekonomika dál zpomaluje a inflace navíc pořád není ve zpětném zrcátku. Vysoké úrokové sazby už nyní způsobují praskliny v systému, jak jsme nedávno viděli u kolapsu amerických regionálních bank,“ připomíná analytik.

Právě technologičtí giganti ale mohou případnou krizi zvládnout jako vítězové. „Hraje jim do karet, že sedí na mamutích potenciálních cash flow, a že stačí, aby dostali své náklady zpátky pod kontrolu – růst zisků bude rychle následovat,“ říká a dodává, že velká technologická čtyřka tak může být pro investory relativně bezpečnou volbou pro případ, že se ekonomika skutečně do recese propadne.